Někdo bude brzy očkovat, někdo si počká i roky. Takto vakcína na covid rozděluje země

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
18. 11. 2020 6:17
Minulý týden brazilská vláda pozastavila testování čínské vakcíny proti koronaviru po smrti jednoho dobrovolníka, který se výzkumu zúčastnil. Brazilský prezident Jair Bolsonaro to uvítal. Nechce, aby Brazilce zachraňovala zrovna čínská vakcína. Jenže na rozdíl od Američanů nebo Evropanů možná nebude mít takový výběr.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Brazílie si může vybrat, od koho vakcínu odkoupí. Na jejím vývoji pracuje několik firem takřka po celém světě. Naposledy ohlásily více než 90procentní úspěšnost americká firma Pfizer spolu s německou BioNTech anebo americká Moderna. Vakcínu vyvíjí také čínská společnost Sinovac, Rusko testuje vakcínu Sputnik V.

Otázkou však je, kolik dávek a kdy Brazílie získá. Ještě nebyla žádná látka finálně schválena, přesto už si jednotlivé země zasažené pandemií předkoupily od těchto firem celkem 6,4 miliardy dávek.

Brazílie je jednou z nejhůře postižených zemí na světě, na covid-19 tu zemřelo více než 165 tisíc lidí. V celkovém počtu nakažených lidí je po USA a Indii třetí na světě. Jenže vakcín si zatím předobjednala ve srovnání s ostatními státy málo.

Data nasbíraná americkou Dukeovou univerzitou ukazují, že většinu vakcín si nasmlouvaly bohaté země. Tedy ty s vysokým hrubým domácím produktem (HDP). Ve výsledku si tak státy reprezentující 13 procent světové populace zamluvily více než polovinu dávek vakcín, které ještě nejsou ani vyrobené. 

Na ty chudé nejspíš jen tak nezbude. Odborníci počítají s tím, že vyrobit tolik dávek, aby to stačilo na proočkování světové populace, bude trvat alespoň do roku 2024.

Pro srovnání: Kanada si předobjednala skoro deset dávek vakcíny na obyvatele, zatímco Brazílie sotva pro každého jednu. Navíc jeden člověk potřebuje na naočkování většinou dvě dávky. Nejvíce jich získají země jako USA, členové Evropské unie, Velká Británie nebo Japonsko, nejméně vakcín budou mít i velmi silně zasažené státy Latinské Ameriky nebo třeba Bangladéš.

Budeme se muset dělit

Skupina bohatších zemí se už dohodla na koupi asi 600 milionů dávek vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, které minulý týden oznámily úspěch, když jejich látka vykazovala v testech 90procentní účinnost. Evropská komise před týdnem podepsala smlouvu na 300 milionů dávek od těchto společností.

Počítá se s tím, že bohaté země se budou muset rozdělit. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto založila iniciativu Covax, která si klade za cíl vyvinout a spravedlivě distribuovat dvě miliardy dávek vakcíny proti koronaviru. Přispělo už 150 zemí světa, mezi nimi členové Evropské unie, Kanada nebo Velká Británie. Čína se zavázala poskytnout vakcínu chudým asijským sousedům, jako je například Kambodža. 

Ale například Spojené státy se k iniciativě Covax odmítly připojit.

Zmíněné "spravedlivé dělení" předpokládá, že vyvinuté vakcíny budou funkční a budou daným zemím stačit. I tak se na ty chudší dostane později. Navíc na seznamu nejchudších rozvojových zemí nejsou koronavirem zasažené Brazílie, Mexiko nebo Indie.

Očkovat se musí všude

Odborníci upozorňují, že aby se podařilo šíření koronaviru zastavit a mohl se například obnovit turismus, musí se očkovat všude po světě. "Prioritou musí být naočkovat některé lidi v každé zemi spíš než naočkovat každého obyvatele jen některých zemí," varoval v září předseda WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. "Pokud lidé v zemích s nízkými a středními příjmy přijdou o vakcínu, virus bude dál zabíjet a oživení celosvětové ekonomiky se odloží."

Vlastní vakcínu proto vyvíjí i Indie, která v počtu nakažených dohání Spojené státy. Indové počítají i s problémem, který pro distribuci vakcíny může znamenat místní horké klima. Například zmíněná vakcína od Pfizeru vyžaduje teplotu až minus 80 stupňů Celsia, dovážení dávek pro miliony obyvatel žijících v odlehlých částech země tak může být komplikované. Tamní vědci proto pracují na vývoji takzvané "horké vakcíny", která ve vyšších teplotách vydrží i několik týdnů.

Mexiko ve snaze dosáhnout na vakcínu v říjnu souhlasilo s testováním hned několika druhů na dobrovolnících. "Držíme si místa ve frontě na nákup něčeho, co ještě ani neexistuje," vysvětlila úsilí Mexika dosáhnout na vakcíny náměstkyně ministra zahraničí Martha Delgadová. "Existuje riziko, že některé země řeknou 'tohle všechno je jen pro nás'," řekla v rozhovoru s britským listem Financial Times.

Video: Firmy BioNTech a Pfizer tvrdí, že jejich vakcína na covid-19 je skoro stoprocentní

Německá firma BioNTech tvrdí, že jejich vakcína na COVID-19 je skoro stoprocentní. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 20 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy