Vysílání vojáků do misí odporuje ústavě, zjistili poslanci

Lucie Stuchlíková Martina Machová Lucie Stuchlíková, Martina Machová
15. 4. 2015 5:30
Podle analýzy parlamentního institutu, kterou má Aktuálně.cz k dispozici, nebyly některé mise schváleny podle ústavních pravidel. Uvažuje se kvůli tomu o změně základního zákona.
Foto: Armáda ČR

Praha – Česká vláda a parlament nepostupují při vysílání vojáků na zahraniční mise v souladu s Ústavou České republiky. Vyplývá to z analýzy parlamentního institutu, kterou si nechali zpracovat poslanci.

Zákonodárci proto nyní kvůli spojeneckým zahraničním misím zvažují změny základního zákona země.

Podle současných pravidel musí Sněmovna i Senát předem odsouhlasit každé vyslání vojáků do zahraničí kromě specifických misí, které nejsou delší než 60 dní. Jenže vláda si z časových důvodů často nechá od zákonodárců schválit jen jakýsi "bianco šek“ a o konkrétní cestě už rozhodne sama.

O tom, zda je to správný postup, vedou poslanci debaty již roky a loni na podzim si zadali zpracování speciální analýzy. Její výsledky má Aktuálně.cz k dispozici.

"Pokud byl dán souhlas nikoliv k určitému vyslání ozbrojených sil, ale k neurčitému záměru, nejsou splněny ústavní náležitosti pro budoucí vládní vyslání a parlamentní souhlas s konkrétním vysláním nebyl přijetím nekonkrétního záměru vysloven. (...) Souhlas s přípravou vyslání nepostačuje podle současné ústavní úpravy k tomu, aby vláda mohla konkrétní vyslání v praxi uskutečnit,“ píše se v dokumentu.

Spojenecké mise

Analýza konkrétně řešila tři mise schválené na podzim loňského roku. Vláda v nich například požádala o schválení maximálně 1500 osob pro operace Sil rychlé reakce NATO v průběhu roku nebo 950 lidí pro Bojové uskupení EU na první pololetí. O konkrétní misi včetně počtu lidí, destinace a délky trvání by si poté rozhodla vláda sama.

Právě při vysílání lidí na mise různých jednotek rychlého nasazení mohou kvůli zdlouhavé proceduře nastat problémy. S neklidnou bezpečnostní situací ve světě je třeba jednotky vysílat stále rychleji, například v řádu několika dní, a Česko je k účasti zavázáno mezinárodními smlouvami.

Náměstek ministra obrany Daniel Koštoval upozorňuje, že stav, kdy zákonodárci schvalují pouze rámcový plán misí, trvá již několik let. "Pokud by se dospělo k závěru, že současná praxe není adekvátní – což bych považoval za poněkud nešťastné, musíme najít cestu, díky které bychom mohli dostát svým mezinárodním závazkům,“ uvedl Koštoval.

Podle analýzy by situaci mohla vyřešit změna ústavy. "Pokud rigidní ústavní ustanovení brání operativnosti a účasti ČR na vojenských operacích, je třeba toto ustanovení ústavy změnit nebo zmírnit,“ doporučují právníci.

Jejich doporučeními se bude ve středu zabývat sněmovní Podvýbor pro Ústavu ČR. Jeho šéf Jeroným Tejc souhlasí s tím, že současná praxe je zřejmě za hranou ústavy. I po případných změnách by ale podle něj měl mít rozhodující slovo i nadále parlament. "Pokud je to časově možné, měl by rozhodovat parlament. A pokud to možné není, může rozhodnout vláda, ale parlament by měl mít poté možnost zatáhnout za záchrannou brzdu,“ uvedl Tejc.

Letošní rámcové mise, jejichž schválení právníci zpochybnili, by to nemělo ohrozit. Pokud se však vláda chce vyhnout pochybnostem, měla by podle Tejce v případě vyslání vojáků na konkrétní výpravu znovu požádat komory o souhlas.

Za poslední dva roky se v cizině vystřídaly tisíce českých vojáků. Přes tisíc jich armáda vyčlenila na cvičení sil NATO, zhruba dvě tisícovky se zúčastnily zahraničních misí v Afghánistánu, Kosovu, Egyptě nebo Mali a v mírových misích působilo šestnáct vojenských pozorovatelů.

 

Právě se děje

před 47 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy