Praha – Česká vláda a parlament nepostupují při vysílání vojáků na zahraniční mise v souladu s Ústavou České republiky. Vyplývá to z analýzy parlamentního institutu, kterou si nechali zpracovat poslanci.
Zákonodárci proto nyní kvůli spojeneckým zahraničním misím zvažují změny základního zákona země.
Podle současných pravidel musí Sněmovna i Senát předem odsouhlasit každé vyslání vojáků do zahraničí kromě specifických misí, které nejsou delší než 60 dní. Jenže vláda si z časových důvodů často nechá od zákonodárců schválit jen jakýsi "bianco šek“ a o konkrétní cestě už rozhodne sama.
O tom, zda je to správný postup, vedou poslanci debaty již roky a loni na podzim si zadali zpracování speciální analýzy. Její výsledky má Aktuálně.cz k dispozici.
"Pokud byl dán souhlas nikoliv k určitému vyslání ozbrojených sil, ale k neurčitému záměru, nejsou splněny ústavní náležitosti pro budoucí vládní vyslání a parlamentní souhlas s konkrétním vysláním nebyl přijetím nekonkrétního záměru vysloven. (...) Souhlas s přípravou vyslání nepostačuje podle současné ústavní úpravy k tomu, aby vláda mohla konkrétní vyslání v praxi uskutečnit,“ píše se v dokumentu.
Spojenecké mise
Analýza konkrétně řešila tři mise schválené na podzim loňského roku. Vláda v nich například požádala o schválení maximálně 1500 osob pro operace Sil rychlé reakce NATO v průběhu roku nebo 950 lidí pro Bojové uskupení EU na první pololetí. O konkrétní misi včetně počtu lidí, destinace a délky trvání by si poté rozhodla vláda sama.
Právě při vysílání lidí na mise různých jednotek rychlého nasazení mohou kvůli zdlouhavé proceduře nastat problémy. S neklidnou bezpečnostní situací ve světě je třeba jednotky vysílat stále rychleji, například v řádu několika dní, a Česko je k účasti zavázáno mezinárodními smlouvami.
Náměstek ministra obrany Daniel Koštoval upozorňuje, že stav, kdy zákonodárci schvalují pouze rámcový plán misí, trvá již několik let. "Pokud by se dospělo k závěru, že současná praxe není adekvátní – což bych považoval za poněkud nešťastné, musíme najít cestu, díky které bychom mohli dostát svým mezinárodním závazkům,“ uvedl Koštoval.
Podle analýzy by situaci mohla vyřešit změna ústavy. "Pokud rigidní ústavní ustanovení brání operativnosti a účasti ČR na vojenských operacích, je třeba toto ustanovení ústavy změnit nebo zmírnit,“ doporučují právníci.
Jejich doporučeními se bude ve středu zabývat sněmovní Podvýbor pro Ústavu ČR. Jeho šéf Jeroným Tejc souhlasí s tím, že současná praxe je zřejmě za hranou ústavy. I po případných změnách by ale podle něj měl mít rozhodující slovo i nadále parlament. "Pokud je to časově možné, měl by rozhodovat parlament. A pokud to možné není, může rozhodnout vláda, ale parlament by měl mít poté možnost zatáhnout za záchrannou brzdu,“ uvedl Tejc.
Letošní rámcové mise, jejichž schválení právníci zpochybnili, by to nemělo ohrozit. Pokud se však vláda chce vyhnout pochybnostem, měla by podle Tejce v případě vyslání vojáků na konkrétní výpravu znovu požádat komory o souhlas.
Za poslední dva roky se v cizině vystřídaly tisíce českých vojáků. Přes tisíc jich armáda vyčlenila na cvičení sil NATO, zhruba dvě tisícovky se zúčastnily zahraničních misí v Afghánistánu, Kosovu, Egyptě nebo Mali a v mírových misích působilo šestnáct vojenských pozorovatelů.
