Česko odmítá, aby Polsko mohlo smlouvu o Turówu po dvou letech vypovědět, řekl Půta

ČTK ČTK
1. 10. 2021 11:08
Posledním, ale zásadním sporem mezi Českem a Polskem při jednání o smlouvě řešící fungování polského dolu Turów a jeho dopady na české obce je doba trvání dohody. Pro Česko je nepřijatelné, aby Polsko mohlo smlouvu po dvou letech vypovědět, řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Přesto věří, že se podaří dospět ke kompromisu, což podle něj nyní bude už hlavně práce pro premiéry obou zemí.
Důl Turów
Důl Turów | Foto: ČTK

Česko podle hejtmana usiluje o uzavření smlouvy s Polskem, aby mělo celou dobu trvání těžby záruku, že nebudou překračovány limity dopadu na životní prostředí, že bude dostávat informace o stavu podzemních vod a že investor dodrží, co slíbil. "Návrh na to, že by Polsko mohlo po dvou letech smlouvu bez dalšího vypovědět, je pro nás naprosto nepřijatelný," řekl Půta.

Jednání o smlouvě byla podle něj tvrdá a dlouhá. "Během noci se ta dohoda nacházela malý kousek od kompromisu. Dosažení toho kompromisu je teď už věcí pro premiéry," soudí liberecký hejtman, který se nynějších jednání účastnil.

Český ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ve čtvrtek večer po dalším kole jednání rovněž uvedl, že hlavním rozporem je odlišný názor Česka a Polska na délku trvání smlouvy o Turówu. Postoje stran nechtěl upřesnit, řekl jen, že odlišnosti jsou v řádu let.

Polský ministr ochrany ovzduší a životního prostředí Michal Kurtyka po jednání prohlásil, že Polsko předneslo "velmi dobrou nabídku" pro obyvatele Libereckého kraje v oblasti vodohospodářské infrastruktury, územní spolupráce a monitoringu. Narazila ale podle něj na eskalaci požadavků české strany.

Důl Turów u česko-polské hranice podle Česka mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Polská strana navzdory květnovému předběžnému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie odmítá přerušit těžbu, protože by to podle Polska mělo negativní dopady na energetickou bezpečnost země. Představitelé Polska v minulých dnech uváděli, že navrhují třeba finanční podporu obyvatelům českých obcí.

Česko i Polsko jsou podle Brabce nadále připravené o situaci kolem Turówa jednat. Polská delegace ve čtvrtek večer po jednání ale z Prahy odjela, takže v pátek jednání s velkou pravděpodobností pokračovat nebude.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Únosci misionářů na Haiti žádají výkupné 17 milionů dolarů

Ozbrojenci, kteří v sobotu na Haiti unesli 17 misionářů z USA a Kanady, žádají za jejich propuštění výkupné 17 milionů dolarů (372,6 milionu korun), napsal dnes list The Wall Street Journal. Haitská policie i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou s únosci v kontaktu. Vyjednávání s nimi by mohla trvat i několik týdnů, varoval haitský ministr spravedlnosti Liszt Quitel. Bílý dům uvedl, že politikou USA je s únosci nevyjednávat.

Skupina unesených, mezi nimiž je i pět dětí, se hlásí ke křesťanské organizaci Christian Aid Ministries. Cizince unesli v haitské metropoli, když se po návštěvě sirotčince chystali k cestě autobusem na letiště. Za únosem stojí kriminální skupina 400 Mawozo, která působí v dané oblasti.

před 5 hodinami

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy