Česko nechává narkomany bez pomoci. Tratí na tom miliardy

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
29. 6. 2015 5:30
Podobné je to s alkoholiky. Psychiatři si stěžují, že jim pojišťovny u každého pacienta zaplatí jen 2,5 hodiny léčby ročně. Pojišťovny to odmítají.
Foto: Reuters

Praha - Musí vám stačit dvě a půl hodiny ročně. Víc za léčbu alkoholika či narkomana nezaplatíme, vzkazují pojišťovny českým psychiatrům. Tvrdí to šéf bohnické psychiatrie a současně předseda odborné psychiatrické společnosti Martin Hollý.

Průměrná doba, s jakou si musí lékaři při terapii vystačit, podle něj nepřesahuje 150 minut. "Taková doba vyjde, pokud zprůměrujeme platby, které jsou dány ve smlouvách a zastropovány," přiznává Hollý.

Pacientů přitom nemilosrdně přibývá - jen za posledních třináct let nabobtnaly kartotéky psychiatrů o 66 procent. Počet výkonů zase poskočil nahoru o 40 procent.

Místo terapie za 5 tisíc operace za 1,7 milionu

Podle lékařů to znamená jediné: řada lidí zůstává nepodchycená a systém kvůli tomu nakonec tratí.

"Tito lidé skončí v jiném zdravotnickém zařízení, než je léčebna závislostí. Dostanou se třeba na internu, nejčastěji na gastroenterologii a léčí se tam s následky pití – většinou s jaterní cirhózou," potvrzuje Petr Popov z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Zkušenost narkomana

Jednačtyřicetiletý Dominik z Prahy bojuje se závislostí 25 let. Začínal jako gymnazista s pervitinem, později přesedlal na heroin. Do světa narkomanů mu otevřela dveře paradoxně rodina: dědeček narkomany léčil. "Když mě jeho pacienti potkávali na ulici, hrozně se ke mně měli," vzpomíná.
Dnes se snaží se závislostí skončit, léčí se u adiktologa Vratislava Řeháka. Nechat toho ze dne na den prý ale nejde. "To by znamenalo jistou smrt," říká muž. Od drog mu musejí pomáhat lékaři, předepisují mu takzvanou substituční léčbu. Pacient při ní polyká pilulky s podobnými vlastnostmi jako má droga, ale bez tak ničivého vlivu na organismus. Dávky se přitom postupně snižují. "Funguje to. Jednou snad budu zase čistý," slibuje si muž.

Pojišťovny tak za ně nakonec dají mnohonásobně víc: zatímco ambulantní léčba pacienta se závislostí stojí podle Martina Hollého kolem 5 až 6 tisíc korun ročně, transplantace cirhózou poničených jater vyjde až na 1,7 milionu korun. Třeba v loňském roce transplantaci prodělalo celkem 159 pacientů - čtvrtina právě kvůli alkoholu.

Pacient pracuje a abstinuje

Podobně je to se závislými na nelegálních drogách – například pervitinu nebo heroinu.

"Místo aby stát podporoval jejich substituční léčbu, tak se od narkomanů odvrací. Česko je opravdu jednou z mála zemí, kde ještě pojišťovny tuto léčbu plně nehradí," říká Vratislav Řehák z polikliniky Remedis, která se léčbou drogově závislých zabývá.

Substituční léčba, při které pacient polyká pilulky s podobnými vlastnostmi, jako má droga, ale bez ničivého vlivu na organismus, přitom podle něj prospívá. "Pacient se dostane pod kontrolou a méně ohrožuje společnost i svůj život," popisuje Řehák.

Závislý se podle něj dostane z drogové komunity, nekrade a pracuje. Funguje běžně v rodině a nepřenáší choroby jako hepatitida nebo HIV. Desetina lidí začne dokonce abstinovat.

Likvidace škod stojí miliardy

Pojišťovny přesto na léčbě škrtí: zatímco závislých na pervitinu je v Česku 34 tisíc lidí a heroin si píchá zhruba 4 tisíce lidí, substituční léčbu podstupuje jen 1500 pacientů. "Předepisuje ji jen čtyřicet ambulancí v republice," dodává lékař z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.

Podle lékárníka Aleše Novosáda přitom nejsou náklady na léčbu tak vysoké – pojišťovny za ně zaplatí jen kolem milionu korun. Jedno balení léku Suboxanu totiž vyjde na necelých 700 korun.

"Nízké jsou také náklady na prevenci, pohybují se v řádech desítek milionů korun. Naopak likvidace škod, které způsobily závislosti, stojí Česko ročně miliardy," podotýká Viktor Mravčík. Třeba kvůli nelegálním drogám podle něj stát přichází ročně o 7 miliard korun. Alkohol zase napáchá škody za 16 miliard korun.

Pojišťovny nesouhlasí

Pojišťovny ale s lékaři nesouhlasí. Pacienti podle nich dostávají péči dostatečnou.

Třeba podle mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřicha Tichého žádný limit na počet návštěv psychiatři ve smlouvách nemají. "Jinými slovy, pojišťovna uhradí za rok klientovi tolik návštěv v ambulanci psychiatra, kolik jich jeho zdravotní stav vyžaduje," odmítl Tichý kritiku lékařů.

Pojišťovna podle něj zaplatí psychiatrům za každou návštěvu pacienta v průměru 422 korun, u alkoholika či narkomana je to 244 korun. "Maximální úhrada za jednu návštěvu se v loňském roce vyšplhala u oboru psychiatrie na 5409 korun, u léčby toxikománie na 2103 korun," uzavřel Tichý.

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti odhaduje, že se v Česku pohybuje asi 45 tisíc problémových uživatelů drog - z toho 34,2 tisíce je na pervitinu, další 3,5 tisíce na heroinu a 7,2 tisíce na buprenorfinu. Počet narkomanů se meziročně zvýšil o 8,7 procenta.

Největší počet přitom hlásí Praha a Ústecký kraj. Počet alkoholiků odborníci odhadují na 690 tisíc.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Michigan oficiálně potvrdil výsledek prezidentských voleb, Biden ve státě vyhrál s náskokem 154 tisíc hlasů

V americkém státě Michigan v pondělí oficiálně potvrdili výsledek prezidentských voleb. S náskokem 154.000 hlasů zde zvítězil demokratický kandidát Joe Biden, informovala dnes agentura AP. Velká americká média Bidena za vítěze v Michiganu označila už krátce po volbách ze 3. listopadu.

O takzvané certifikaci výsledku voleb rozhoduje v Michiganu komise, v níž zasedají dva demokraté a dva republikáni. Pro potvrzení výsledku dnes hlasovali tři její členové, jeden z republikánů se zdržel.

Agentura AP uvedla, že je oficiální vyhlášení výsledku prezidentských voleb v Michiganu, jednom z klíčových států pro vítězství, další ranou pro Donalda Trumpa. Současný prezident stále neuznal volební porážku a snaží se výsledek voleb zvrátit soudní cestou. Podle odhadů renomovaných amerických médií ale zvítězil v prezidentských volbách jasně bývalý viceprezident Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Polští odpůrci zákazu potratů znovu vyšli do ulic, byla zadržena fotografka

Polská policie v pondělí zadržela několik lidí, kteří ve Varšavě demonstrovali proti dalšímu zpřísnění restriktivního zákona o interrupcích. Mezi zadrženými byla i fotoreportérka, kterou policie později propustila. Informují o tom agentury a polská média.

Protestující na některých místech metropole blokovali dopravu, další demonstrovali před ministerstvem školství. Šéf resortu Przemyslaw Czarnek totiž podle nich pohrozil učitelům potrestáním za podporu demonstrací proti potratovému zákonu. Protestující před ministerstvem rozvinuli plakát s nápisem "Svobodné potraty, svobodné vzdělání" a požadovali ministrovu demisi. Někteří demonstrující se připoutali k bráně ministerstva, jedna žena se k ní podle agentury AP přilepila a policistům trvalo hodinu ji od brány oddělit. Poté ji odvezla sanitka.

Krátce po začátku protestu policie násilím odvedla některé lidi, včetně fotoreportérky Agaty Grzybowské, píše AP s tím, že je to poprvé, co polská policie během současných protestů proti zpřísnění potratového zákona zadržela novináře. Policie Grzybowskou později propustila. Podle agentury PAP si však před tím vyslechla obvinění z napadení policistů.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Pospíšil v polské lize skóroval, Přikryl nahrál na čtyři góly

Čeští fotbalisté Martin Pospíšil a Tomáš Přikryl se podíleli na všech pěti brankách Jagiellonie Bialystok, která v 10. kole polské ligy zvítězila nad Plockem 5:2 a rázně ukončila sérii tří porážek. Pospíšil dal čtvrtý gól domácího celku, Přikryl na zbývající čtyři přihrál.

Třikrát se po jeho asistencích střelecky prosadil chorvatský útočník Jakov Puljič, hosté v druhém poločase pouze snižovali. Kapitán týmu Pospíšil dal první gól v sezoně, střelcům v polské lize vládne s osmi brankami český reprezentant Tomáš Pekhart z vedoucí Legie Varšava

Polská fotbalová liga - 10. kolo:

Gliwice - Gdaňsk 2:0, Bialystok - Plock 5:2 (gól domácích Pospíšil).

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

EU nabídla Bidenovi obnovu úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady ho pozval na mimořádný summit do Bruselu

Vrcholní představitelé Evropské unie nabídli nově zvolenému prezidentovi Spojených států Joeovi Bidenovi obnovení úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady Charles Michel jej v telefonickém rozhovoru pozval na mimořádný summit s šéfy států a vlád evropské sedmadvacítky. Budoucí šéf Bílého domu také poprvé telefonoval i s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

"Během telefonátu předseda Michel navrhl obnovit silnou transatlantickou alianci založenou na společných zájmech a sdílených hodnotách," stojí v prohlášení, které vydal úřad předsedy Evropské rady. Michel podle něj přivítal Bidenovu oddanost americkým spojencům a podporu evropské spolupráce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy