Zástupce ministerstva obrany po rozhodnutí vlády podepsal příslušné smlouvy. Jde o největší armádní nákup v novodobé historii Česka a o jednu z největších státních zakázek vůbec.
Součástí tendru je také pořízení 29 dílenských vozidel nebo náhradních dílů. Švédsko smluvně garantuje, že podíl českých firem na výrobě dosáhne nejméně 40 procent hodnoty zakázky, v opačném případě budou následovat sankce. Výrobce počítá s využitím asi tří desítek českých firem, smlouvy s hlavními dodavateli již podepsal. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) bude zapojení českého průmyslu ještě vyšší.
Po schválení zakázky vládou vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka podepsal příslušné smlouvy. Uzavřena byla dvoustranná mezivládní smlouva mezi Českem a Švédskem zastoupeným švédskou vládní vyzbrojovací agenturou FMV, která upravuje aspekty civilní i vojenské spolupráce ve vztahu k pořizovaným bojovým vozidlům pěchoty. Zároveň byla podepsána trojstranná dohoda mezi českým ministerstvem obrany, agenturou FMV a společností BAE Systems Hägglunds AB jako výrobcem vozidel. Předmětem této smlouvy je samotné pořízení vozidel CV90.
"Po těch dlouhých letech je dnešek pro těžkou brigádu velkým dnem, je před námi to, co mohlo být už dávno. První BVP by mohla přijet v roce 2026, do roku 2030 by tady měla být všechna vozidla," řekla Černochová. Středeční rozhodování vlády označila za možná nejdůležitější jednání kabinetu Petra Fialy z hlediska obrany v tomto volebním období.
"Dnešním podpisem smlouvy vítáme Česko v rostoucí rodině uživatelů bojových vozidel pěchoty CV90," uvedl podle českého ministerstva švédský ministr obrany Pal Jonson. Jde podle něj o vozidlo postavené pro drsné podmínky a náročný terén a bylo prověřeno v boji. "Zařazení tohoto špičkového, ve Švédsku vyvinutého vozidla do výzbroje povede nejen k posílení české armády, ale i k posílení NATO jako celku," doplnil.
Výrobce vozidel označil rozhodnutí české vlády pořídit 246 těchto strojů za vítězství pro český průmysl. České firmy z toho budou těžit desítky let, uvedl v reakci výkonný ředitel společnosti BAE Systems Hägglunds Tommy Gustafsson-Rask.
Armáda původně poptávala 210 vozidel s tím, že na dalších 36 kusů může v budoucnu uplatnit opci. "V minulosti se u jiné techniky ukázalo, že je potřeba mít dostatečné skladové zásoby. Navíc ceny bojové techniky jdou neustále nahoru kvůli špatné bezpečnostní situaci, proto jsme se rozhodli výhodnou švédskou nabídku, která zachovává původní jednotkovou cenu, využít ihned," uvedl Koudelka. Cenu se podle ministerstva obrany podařilo udržet i díky koordinovanému postupu se Slovenskem, které tyto stroje rovněž pořizuje pro svou armádu.
Výrobce vozidel BAE Systems již dříve uzavřel smlouvy s pěti hlavními českými poddodavateli, kterými jsou státní podnik VOP CZ, akciová společnost VR Group vlastněná státním podnikem LOM Praha, společnosti Excalibur Army, Meopta - optika a Ray Service. Švédové počítají se spoluprací s asi 30 českými firmami. Pokud by podíl českých firem nedosáhl 40 procent, ministerstvo by uplatnilo sankce. Předpokládá ale, že zapojení českého průmyslu bude naopak ještě větší. Šanci budou mít také i v případě dalších zakázek pro jiné evropské země.
Ministerstvo obrany původně vypsalo tendr, do kterého pozvalo čtyři firmy, kromě BAE Systems v něm byly ještě španělský GDELS s vozidlem ASCOD, německý Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx a německé konsorcium PSM s obrněncem Puma. Posledně jmenovaný ze soutěže odstoupil, protože by nesplnil podmínky soutěže Žádná z firem ale podle úřadu nepředložila nabídky, které by plně odpovídaly armádním požadavkům. Soutěž proto předchozí vláda na konci svého působení v roce 2021 přerušila, nová vláda pak loni v létě soutěž na základě právních analýz zcela zrušila. Místo toho rozhodla o zahájení přímého jednání se Švédskem.
Pořízení strojů nabralo několikaleté zpoždění. Česko dříve spojencům z NATO slibovalo, že bude mít jimi vyzbrojenou těžkou brigádu k dispozici do roku 2026, což se již nestihne.
