Rusko v posledních měsících shromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků. Vyvolalo obavy Kyjeva i Západu, že se připravuje na vojenskou ofenzivu proti Ukrajině. Server Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy napsal, že by ruská invaze mohla začít ve středu 16. února. Informaci o možném středečním začátku invaze dostali všichni spojenci v Evropě od Spojených států, řekl Deníku N náměstek ministra zahraničí a vedoucí pracovní skupiny k situaci ve východní Evropě Martin Dvořák (STAN).
Bezpečnostní rada státu na pondělním mimořádném jednání hovořila o připravenosti Česka na různé varianty vývoje na Ukrajině, o humanitární pomoci, ochraně českých občanů nebo případné migrační vlně, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Připomněl, že česká vláda na konci ledna rozhodla o darování Ukrajině 4006 kusů dělostřelecké munice v hodnotě 36,6 milionu korun. "V tuto chvíli žádný další takový konkrétní krok není plánován, ale jsme připraveni reagovat na případné požadavky ukrajinské strany," uvedl premiér. "Jsme připraveni na nejrůznější počty migrantů, kteří by mohli případně přijít z Ukrajiny," dodal.
Připraveny nadále fungovat jsou české zastupitelské úřady v Kyjevě a ve Lvově. Rodinní příslušníci pracovníků ambasády v Kyjevě už odcestovali, k opuštění Ukrajiny se rozhodly též čtyři konzulární referentky. Na velvyslanectví zůstane přes 20 pracovníků, na generálním konzulátu ve Lvově, kde stavy redukovány nejsou, zhruba 30, řekl náměstek Dvořák po jednání krizového štábu ministerstva zahraničí. Ministerstvo vnitra na zasedání krizového štábu informovalo o připravenosti na případný větší nápor uprchlíků z Ukrajiny, respektive na návrat českých občanů ze země.
Podle Dvořáka se též zvýšil zájem Čechů na Ukrajině o registraci do systému Drozd, od neděle se přihlásilo 50 lidí. Celkem je v systému, který využívají české zastupitelské úřady například k informování turistů o mimořádných událostech, zhruba 130 lidí. Azyl v Česku získalo za posledních osm let 55 lidí z Ukrajiny, dalších 404 dostalo dočasnou ochranu. Žádostí bylo celkem 3806, vyplývá z údajů ministerstva vnitra. Ukrajinci jsou nyní nejpočetnější menšinou v Česku. Podle loňského sčítání lidu představují téměř 30 procent lidí ze zahraničí, bylo jich asi 150 200.
Ministerstvo vnitra se chce v případě vyhrocení situace zaměřit hlavně na humanitární pomoc na místě, sdělil mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška. Čeští policisté by podle něj mohli pomáhat na slovensko-ukrajinské hranici, pokud by o to Slovensko požádalo, podobně jako v Makedonii nebo Maďarsku.
Plánovaná cesta pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) do Kyjeva se uskuteční, i když ministerstvo zahraničí v pondělí i v neděli varovalo před cestami na Ukrajinu. Hřib má být v ukrajinské metropoli od pondělí do úterý a má se sejít s kyjevským starostou Vitalijem Kličkem. "Cesta je dohodnutá, protokolárně potvrzená, je to zahraniční cesta s diplomatickým pasem a v tuto chvíli není možné tu cestu nijak zrušit," řekl Hřib.
K situaci se vyjádřil bývalý prezident Václav Klaus. V otevřeném dopise vyzval Fialu, aby se v ukrajinském konfliktu zasadil o jednání s cílem najít bezpečnostní záruky pro všechny zúčastněné strany konfliktu. Riziko vzniku otevřeného válečného konfliktu považuje Klaus za reálné. I když Rusko sleduje své vlastní zájmy, které nejsou totožné se zájmy dalších účastníků konfliktu, jeho obavy jsou legitimní a je třeba je brát vážně, uvedl bývalý prezident.
Exportéři v obchodech s Ukrajinou zvýšili obezřetnost, české aerolinie zatím lety do Kyjeva nepřeruší
Obezřetnost při uzavírání obchodů a při investicích na Ukrajině mnohonásobně zvýšili čeští exportéři, řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Některé firmy podle něj zatím podnikatelské záměry na Ukrajině odložily. Pokračování krize může přinést růst cen ropy, plynu a surovin, zejména železné rudy či hliníku, dodal. Evropské akciové trhy oslabující v obavách z ruského útoku na Ukrajinu v pondělí následovala pražská burza, jejíž index PX ztratil 1,41 procenta. Ztrácela také koruna k euru i dolaru.
Letecký provoz mezi Českem a Ukrajinou podobně jako ČSA zatím nepřerušují ani tři ukrajinské letecké společnosti, které z Prahy na Ukrajinu pravidelně létají. Nepostupují tak stejně jako někteří zahraniční dopravci, kteří kvůli obavám z ruské invaze lety z evropských měst na Ukrajinu v posledních dnech zrušili.
Zvláštní kroky většinou zatím nechystají ani české hutní firmy, výrobce traktorů Zetor nebo skupina Synot. Společnosti situaci sledují a jsou v kontaktu s partnery na Ukrajině. Třeba energetická firma MND si ale připravila plán pro vypuknutí konfliktu. "Výroba vozů Škoda na Ukrajině je zajišťována prostřednictvím obchodního partnera Evrocar. Aktuálně není výroba v závodě Solomonovo omezena. V současné době neplánujeme v souvislosti se situací na Ukrajině přijmout žádné zásadní kroky," řekla mluvčí automobilky Škoda Auto Simona Havlíková.
Větší výpadek pracovníků z Ukrajiny zatím nesleduje Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR). Mnozí z nich ale avizovali, že se v případě války budou chtít vrátit do vlasti, uvedl prezident SOCR Tomáš Prouza. Hospodářská komora zaznamenala obavy jednotek podniků, že pokud bude ukrajinsko-ruský konflikt eskalovat, mohla by Ukrajina vydat rozkazy k nástupu do vojenské služby. Českým firmám by to mohlo způsobit problémy s výrobou, řekl za komoru Miroslav Beneš.
Napjatá situace na ukrajinsko-ruských hranicích podle státní agentury CzechTourism především oddaluje možný příjezd turistů z Ruska do České republiky. Ti jsou přitom důležitými návštěvníky nejen pro lázeňské oblasti, uvedl ředitel agentury Jan Herget.
