"Naše země epidemii nezvládá," uvedl v úterý imunolog Zdeněk Hel, který působí na lékařské fakultě Alabamské univerzity. Podle něj současná kompromisní strategie vlády povede k tomu, že se bude Česko s epidemií potýkat déle. Potřeba jsou podle něj rozhodnější a efektivnější řešení. "Každý den, kdy budeme v rozvolněném stavu, zaplatíme několika dny karantény po Novém roce," řekl k tomu prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Podle demografky Dagmar Dzúrové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy úmrtí v souvislosti s covidem-19 prokazatelně zkrátila život více než 9500 lidí, dalším zasáhla do života dlouhodobými negativními následky nemoci nebo ztrátou blízkých. Od začátku března do začátku listopadu, do kdy jsou dostupná data o úmrtích, zemřelo o 7500 lidí víc než v průměru za stejné období v předchozích pěti letech. "Tento počet zemřelých je z poloviny v důsledku příčin úmrtí na covid a s covidem a druhá část, úplně stejný počet, je v důsledku jiných příčin," uvedla. Příčiny úmrtí podle ní zatím k dispozici nejsou, může jít ale například o zanedbanou preventivní péči.
Podle René Levínského z Centra pro modelování biologických procesů (BISOP) tito lidé zemřeli v důsledku nezvládnuté epidemie. Každý týden jich je nyní přibližně 2000. "Není zdravá ekonomika s umírajícími lidmi," řekl. Podle Jindřicha Vobořila, který se zaměřuje na prevenci v sociálních službách, zejména na seniory dopadá velmi tvrdě i dlouhodobá izolace. "Asi 40 procent lidí, kteří zemřeli na covid v západním světě, jsou lidé z domovů pro seniory," dodal. Žije v nich asi dvě až čtyři procenta populace.
Demografové také spočítali, že do konce roku se v průměru sníží naděje dožití českých mužů asi o 1,15 roku a žen o téměř jeden rok. "Za posledních 50 let nedošlo u nás ke snížení naděje dožití," dodala Dzúrová.
Iniciativa Sníh si podle Hela dala za cíl vyvracet omyly a dezinformace, ukazovat příklady dobré praxe nebo připravovat vědecké podklady ke strategiím. Chce také přispět k návratu důvěry v odborníky, poskytovat médiím i veřejnosti ověřené informace. Chce pracovat na vytvoření vědeckého centra, které by se věnovalo mezinárodní ochraně veřejného zdraví v regionu střední Evropy.
Současná situace podle Hela vyvíjí mimořádný tlak na zdravotní systém a jeho pracovníci mu budou vystaveni ještě několik měsíců. Za dobrou zprávu považuje dostupnou vakcínu. "Pokud je vakcína vyrobena solidním výrobcem a prošla validacemi v EU a USA, negativní následky budou minimální. Ale jistě budou," dodal Hel.
I před zahájením očkování jsou podle něj dostupné všechny prostředky pro poražení epidemie. Iniciativa klade důraz na testování včetně preventivního, trasování kontaktů a opatření spíše lokálního charakteru. "Jde o to vydržet několik následujících měsíců, než bude vakcína dostupná," dodal.
Českých a slovenských signatářů memoranda jsou zatím desítky, je mezi nimi například biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka, molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR nebo ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer. Z vědců působících v zahraničí je to kromě Hela také epidemiolog a odborník na zdravotnickou statistiku Hynek Pikhart z University College London. Přímo v iniciativě je 17 z nich. Je pojmenována po zakladateli oboru epidemiologie, britském lékaři Johnu Snowovi, který žil v 19. století.
