Praha - Nezisková organizace Člověk v tísni vyslala v úterý večer své tři členy na tajfunem poničené Filipíny. Budou zde zjišťovat rozsah škod a poskytovat humanitární pomoc.
Tříčlenný tým tvoří Petr Drbohlav, regionální koordinátor pro jihovýchodní Asii, Petr Štefan, mediální koordinátor humanitární a rozvojové sekce, a koordinátor mise v Afghánistánu, Tomáš Kocián. Jejich úkolem bude zjistit dopad katastrofy na místní obyvatele a zajištění distribuce vody, potravin či lékařské péče.
Petr Drbohlav, vedoucí týmu, poskytl Aktuálně.cz exkluzivní rozhovor pár hodin před odletem.
Aktuálně.cz: Kdy jste se rozhodli, že na Filipíny pojedete?
Ještě v sobotu večer jsme se bavili o tom, že podle informací rozsah katastrofy nebude tak velký, abychom se v pomoci museli také angažovat. V neděli ráno však padlo rozhodnutí, že se zapojíme, a někdy od odpoledne plánovali cestu. Kontaktovali jsme organizaci Alliance2015 a českou ambasádu.
A.cz: Jak dlouho plánujete na Filipínách zůstat?
Měli bychom tam zůstat dva až tři týdny a rozhodnout, jakým způsobem bychom mohli dále pomáhat. Jestli napřímo, nebo skrze nějakou partnerskou organizaci, protože Člověk v tísni je součástí Alliance2015, což je síť sedmi evropských neziskovek.
Předpokládám, že po nás by tam na tři týdny až měsíc jela jiná skupina. A po nich zase někdo jiný, ale už na delší dobu, tak půl roku. Velkým problémem je však logistika. Uvidíme, jestli budeme schopni překonat logistické problémy a zorganizovat nějaké distribuce a pomoc třeba už v neděli. Sbíráme informace od našich kolegů z jiných organizací, kteří už jsou přímo v postižených oblastech. Takže už máme vytipovaná místa, na jaká se dostává či nedostává pomoc a jaké jsou logistické zádrhele.
Neprůjezdné či přecpané silnice, nefunkční letiště
A.cz: Jaké jsou tedy logistické zádrhele?
Je jich celá řada. Například nelítají letadla, letiště jsou zničená a přístavy nefunkční. A vzhledem k tomu, že začíná plynout pomoc z různých stran, tak funkční letiště jsou zahlcena. Silnice jsou neprůjezdné a ty průjezdné zacpává provoz na dlouhé hodiny.
A.cz: A jaká bude konkrétní náplň vaší práce na ostrově?
Kromě průzkumu potřeb musíme zjistit, co všechno je dostupné, odkud a jak to dopravit. A to bude právě otázka následujících třech, čtyřech dnů. Pokud budou podmínky, tak jsme připraveni začít okamžitě s distribucí potravin, vody a vodních filtrů a stavění urgentních přístřešků. Ale těžko říct, jak to bude na místě.
A.cz: Můžete popsat zajišťování pomoci na postižených místech?
Existují skupiny, kterým se říká klastr, kde se potkávají lidi z neziskových organizací, agentur či OSN. Tyto klastry jsou tematicky zaměřené, existují klastry na potraviny, na vodu, na přístřeší atd. A v rámci těchto klastrů se sbírají informace o potřebách na místě a o tom, kdo má jakou kapacitu poskytnout pomoc. Kromě toho ještě budeme s Alliancí2015 vytvářet nějaký koordinovaný přístup k tomu, jak sami sbírat data, a budeme se zaměřovat na oblasti, ve kterých není zajištěna žádná nebo minimální pomoc.
A.cz: O jaká místa jde?
Například severní cíp ostrova Cebu nebo ostrov Bohol. Potřeby na těchto ostrovech jsou zatím minimálně zmapované, takže tohle jsou místa, na která se budeme primárně soustředit.
Náklady na zajištění pomoci jsou bezmezné
A.cz: Kde tam budete bydlet?
První noc strávíme v Manile, která nebyla tajfunem postižena. Druhou a třetí noc bychom měli strávit na ostrově Cebu, na kterém byl tajfunem postižen pouze severní výběžek. Město Cebu na ostrově Cebu se stane naší základnou, ze které budeme vyjíždět do dalších postižených oblastí. Jestli to bude obnášet přespání přes noc, těžko říct. Nicméně já mám s sebou karimatku a spacák vždycky.
A.cz: Co je potřeba pro takovou humanitární pomoc?
Vyjíždíme se spoustou technických vymožeností a vychytávek, máme s sebou GPS navigace, satelitní telefony, satelitní internetové připojení a další věci jako repelenty, věci na čištění rukou, vody a tak dále.
A.cz: Co říkáte na to, že české ministerstvo zahraničních věcí poskytlo čtyři miliony filipínskému červenému kříži?
Je dobře, že peníze poskytují filipínskému červenému kříži, který je na místě a který aktivně koordinuje poskytování pomoci. My jsme dnes dostali milion korun od pražského magistrátu na humanitární pomoc.
A.cz: A jaké budou náklady organizace na humanitární pomoc?
Náklady na cestu je v tuto chvíli těžké odhadnout. Vybavení je poměrně drahé, připojení přes satelit taky. Ceny v postižených oblastech za ubytování a dopravu taky porostou.
Náklady na přímou pomoc jsou pak bezmezné. Příspěvek magistrátu určitě nepokrývá všechny náklady. Máme také otevřenou sbírku, dostali jsme peníze od Nadace Vodafone a z vlastních zdrojů jsme uvolnili 500 tisíc korun. Zdrojů financování je více a budou hrát jistou roli také v tom, jestli bude efektivnější, když tam přímo zůstaneme, nebo jestli bude efektivnější pomoci někomu jinému, kdo bude mít vybudované logistické zázemí.
