Zeman ve středu na velitelském shromáždění české armády připomněl slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že je NATO ve stavu klinické smrti. Podle něj je na vině tohoto stavu zaměření aliance na odstrašení protivníků v konvenčním konfliktu. "Nemá-li být NATO ve stavu klinické smrti, mělo by se stát poněkud ofenzivnější a uvědomit si, jaká je jeho skutečná role v současném světě," řekl prezident.
Vyzval k nasazení aliančních kapacit proti teroristům. "Mezinárodní terorismus je hlavním, ne-li jediným nepřítelem civilizovaných zemí," řekl.
Prezident také odmítl možnost na stažení aliančních vojáků z Afghánistánu. Zdůraznil, že stejný názor bude opakovat i v prosinci na summitu NATO v Londýně. Odchod z Afghánistánu by podle něj znamenal znehodnocení obětí aliančních vojáků, včetně těch českých. Obává se ale i dopadů možného odchodu na situaci v asijské zemi a na globální bezpečnost.
"Taliban by ovládl celé území Afghánistánu, zlikvidoval by současnou afghánskou vládu a vytvořil z Afghánistánu teroristickou základnu, kterou před rokem 2001 Afghánistán byl. A protože Afghánistán je největším producentem opia na světě, tak by tato teroristická základna měla dost finančních prostředků k provádění nejrůznějších diverzních akcí," řekl Zeman.
Zeman je dlouhodobě stoupencem nasazení vojáků v Afghánistánu a opakovaně vyzývá k většímu angažmá ozbrojených sil v boji s mezinárodním terorismem. Dnes zopakoval svůj dřívější výrok, že s teroristy se nevyjednává, ale bojuje.
Proti odchodu z Afghánistánu se postavil i ministr obrany Lubomír Metnar. "Situace v zemi je stále složitá, mírové rozhovory byly přerušeny. Dříve nebo později bude třeba nalézt politické řešení, do té doby ale v zemi zůstáváme v duchu zásady společně jsme přišli, společně odejdeme," řekl ministr.
"Modernizovat, navýšit zásoby a rozšířit zálohy"
Z úst náčelníka generálního štábu Aleše Opaty na velitelském shromáždění české armády zaznělo, že budou v příštím roce podepsány smlouvy na dodání pásových bojových vozidel pěchoty, nových děl nebo systému řízení palby.
Prezident Miloš Zeman přivítal, že armáda plánuje zřízení nového praporu bezpilotních prostředků a že pravděpodobně budou tyto drony nakoupeny z Izraele. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara je ale příliš brzy na to říkat, odkud armáda drony nakoupí.
"Akvizice dronů zatím rozjeta není. Nemůžu tedy říct, z jaké destinace a případně od jaké společnosti se to bude nakupovat," řekl Metnar na tiskové konferenci. Opata doplnil, že armáda zatím připravuje nábor členů praporu bezpilotních prostředků a o dodavateli dronů se ještě nerozhodlo. Připustil však, že Izrael společně se Spojenými státy představuje špičku v oblasti bezpilotních letounů.
Opata v projevu například připomněl schválení koncepce výstavby armády do roku 2030, která stanovuje cíle do budoucna. Pokud je podle něj chce armáda splnit, nemůže používat stejné metody jako před deseti lety. Zdůraznil, že se objevily v bezpečnostní oblasti nové výzvy, je potřeba proto posilovat schopnosti k vedení konvenční války, ale i v jiných oblastech například asymetrického konfliktu.
Náčelník generálního štábu Opata mluvil také o potřebě modernizace, navýšení zásob a rozšíření záloh. Za pilíř modernizace označil přezbrojení 7. mechanizované brigády. Jako negativní trend Opata vidí stárnutí populace a zhoršování fyzické kondice mladých lidí.
Premiér Andrej Babiš uvítal, že se podařilo rozjet důležité modernizační projekty, například nákup nových vrtulníků nebo mobilních radiolokátorů. Připomněl, že armáda má velký dluh z minulosti kvůli škrtům. Desítky miliard korun, které si modernizace vyžádá, by podle něj našly uplatnění i v jiné oblasti. Babiš je ale přesvědčen, že obranyschopnost země takové investice vyžaduje.
Opata také oznámil, že armáda po nákupu nových bojových vrtulníků odprodá staré ruské stroje Mi-24. Premiér Andrej Babiš doplnil, že by dva stroje mohla získat policejní protiteroristická jednotka místo nákupu nových vrtulníků. Babiš řekl, že se na takovém postupu už dohodl s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD).
Česká armáda převezme velení mise v Mali
Čeští vojáci budou mít půlroční velitelskou zodpovědnost na výcvikové mise EU v Mali. Součástí štábu by mohli být i Slováci. Velitelem bude ředitel Agentury komunikačních a informačních systémů brigádní generál František Ridzák, řekl Metnar.
Česká republika má v současné době v zemi asi 120 vojáků. Na starosti mají ostrahu velitelství mise v hlavním městě i výcvikové lokality Koulikoro. Převzetí velení mise si podle Metnara nevyžádá navýšení současného mandátu. V čele mise bude stát český velitelský štáb. Metnar na tiskové konferenci řekl, že by do něj mohlo být zapojeno až pět slovenských vojáků. Obě země o tom nyní jednají.
Hlavním úkolem mise je pomoc při výstavbě a výcviku malijské armády, která bojuje proti islámským radikálům. Podle Metnara v ní slouží přes 600 vojáků z více než 20 zemí.
Souběžně s misí Evropské unii v Mali také má svou misi MINUSMA Organizace spojených národů (OSN). Ta si klade za cíl zajistit bezpečnost a vytvořit podmínky pro další humanitární a politickou asistenci malijské vládě. Česká armáda v ní má v současné době pět vojáků.
Nejvíce vojáků má česká armáda v Afghánistánu, kde například hlídají spojeneckou základnu Bagrám. Další jednotky slouží v Pobaltí v předsunuté alianční přítomnosti, v Iráku, na Sinaji nebo na Balkáně. Každé vyslání vojáků musí schválit vláda a Parlament. Současný mandát je platný do konce roku 2020. Ministerstvo obrany proto už nyní připravuje návrh na další roky.
