Co vás v poslední době z nových českých nabídek zaujalo?
Objevil se nám nový zámek, už druhý. A začínají se hodně nabízet chaty. Lidé mě v poslední době často oslovují, že mají chatu, a ptají se, jestli je dobré dát ji na Airbnb. Může to být nový trend. Ale největší poptávka je samozřejmě stále po Praze. Je zajímavé, že plno lidí chce jezdit na Žižkov. Poptávka je i po Karlíně, po Letné. Máme také hodně hausbótů. Jeden moderní na Praze 7, zakotvený v přístavu, a pak u Císařské louky. Je tam oblast, kde jsou kempy a zároveň zaparkované hausbóty. Máme i několik zajímavých bytů, kde se v popisu uvádí, že tam přespal někdo slavný.
Jak jsou Češi ochotní ubytovávat u sebe cizince?
Sdílení bytů tady existovalo historicky, stejně tak kultura krátkodobých pronájmů. V devadesátých letech lidé v Praze pronajímali přes léto byty, protože si chtěli přivydělat. Bylo to v době, kdy v Česku nebyl dostatek hotelů. Česko je pro Airbnb důležitý trh, který rychle roste. Na začátku loňského roku bylo v Praze tři a půl tisíce nabídek, na konci roku už sedm tisíc. Dnes jich je v celém Česku přes jedenáct tisíc, v Praze osm tisíc. Zároveň má hostitelská komunita velice dobré hodnocení, čeští hostitelé poskytují tu správnou zkušenost, kterou bychom chtěli, aby každý host měl, když přijede do města.
Čeho si na nich zahraniční hostitelé cení?
Je to často komunikace, přístup. Máme několik škál, lidé vyplňují dotazník, kde hodnotí, jak s ním hostitel komunikoval, jaká byla čistota, jestli ubytování odpovídalo tomu, jak to bylo popsáno. A čeští hostitelé mají 4,6 hvězdičky ze škály do pěti, což je velice dobré hodnocení.
Jak se tedy dají charakterizovat Češi, kteří nyní ubytování přes Airbnb nabízejí?
V tuto chvíli jsou na platformě takzvaní early adopters (raní osvojitelé - pozn. red.), ti nadšení. Máme tam relativně silnou skupinu žen. Demografická struktura hostitelů v Česku je odlišná oproti jiným trhům, nejsilnější skupinou jsou u nás lidé od 28 do 35 a převažují tam ženy. Dost často jsou na mateřské, mají vysokoškolské vzdělání. V 98 procentech případů potřebujete komunikovat v cizím jazyce, jsou to většinou vzdělaní lidé, kteří mají nějakou zkušenost ze zahraničí.
Jací jsou naopak návštěvníci, kteří do Česka přes Airbnb přijíždějí?
Mnoho lidí si myslí, že jsme nízkonákladová služba pro baťůžkáře, pro studenty, zavání to tím, že je to placený couchsurfing. Náš příběh sice začal tak, že zakladatelé neměli na nájem, nafoukli ve svém bytě matrace a začali je pronajímat, ale dneska je variabilita nabídek na platformě velmi široká. Najdete tam gauč na Praze 10 a zároveň luxusní byt na Josefově, kde už se cena ubytování pohybuje ve stovkách eur. Neřekl bych, že existuje typický host nebo typický hostitel. Jsou tam studenti, lidé na mateřské, lidé ve starším věku, samoživitelé. Je ale pravda, že ze zahraničí nejčastěji přijíždějí lidé ze zemí, kde máme nejvíce uživatelů. Takže převažují lidé z USA, Velké Británie, Německa, Francie. Ze zemí, kde jsme relativně velcí a lidé aplikaci hodně využívají.
Kolik lidí očekáváte, že se v Česku letos přes Airbnb ubytuje?
Loni se přes platformu ubytovalo v Česku 362 tisíc hostů, meziroční nárůst byl 100 procent. Trend má zatím stejnou rostoucí křivku, takže předpokládáme, že se letos v Česku ubytuje přes Airbnb přes 700 tisíc lidí.
Jedná se v podstatě o ubytování cizinců ve vlastním bytě. Jak řešíte bezpečnostní otázku?
Důvěra uživatelů v platformu a vzájemně mezi sebou je důležitá. Technologie například umožňuje elektronické ověření identity. Je tam funkce skenování, kde naskenujete občanku, pas nebo řidičák a ověří to vaši identitu. Lidé si mezi sebou mohou také posílat zprávy. A všechny převody jsou bezhotovostní, peníze jdou přes nás.
Dá se říct, že vytváříte novou poptávku, nebo spíš berete zákazníky hoteliérům? Protože průzkumy ukazují, že když lidé zkusí sdílenou ekonomiku, často se už příliš nevrací k tradičním byznysům.
Počet uživatelů sdílené ekonomiky se zvyšuje. Všeobecně platí, že čím víc dáte lidem možností, tím víc toho využívají a hledají více informací. A zároveň Airbnb poskytuje ubytování na místech, která dříve nebyla turisticky zajímavá.Teď jsem třeba cestoval po Filipínách, kde jsou oblasti, kam před třemi lety turisté nejezdili. Najednou tam jezdí, místní lidé se přihlásili k Airbnb. Nemusí postavit nový hotel nebo resort. V průvodcích čtete, že tam začíná turismus, ale průvodce vyšel před dvěma lety a dnes jsou tam desítky nabídek na Airbnb. Navíc když bydlí lidé s lokálními hostiteli, mají informační převahu v tom, že získají víc místních informací a tipů, co navštívit. Vede to k výsledku, že pak na místě zůstávají až dvojnásobně déle než standardní host.
Říkáte, že Praha je co do návštěvnosti a počtu nabídek na špici. Jak je na tom zbytek republiky?
Co se týče počtu nabídek, z dalších měst vede Liberec, Karlovy Vary a teprve na čtvrtém místě je Brno.
Proč je zrovna Liberec druhý?
Mám osobní tezi, že za tím stojí běžkování a zimní sporty.
Kolik si v Česku průměrně vydělá člověk, který provozuje ubytování přes Airbnb?
Je důležité říct, jak často platformu lidé využívají. 80 procent hostitelů poskytuje ubytování v místě, kde sami bydlí, a v průměru naši hostitelé nabídnou 36 nocí v roce. Průměrný příjem byl v minulém roce 66 tisíc korun. Je to za celé Česko a máte tam na jedné straně hostitele, kteří pronajímají byt po babičce, a na druhou stranu studenta, který pronajímá gauč v obýváku.
Rozrůstá se skupina poloprofesionálů, pro něž je to výraznější zdroj příjmů?
Jsme otevřené tržiště, nikoho nediskriminujeme. Najdete tam penziony, občas malé hotely. V tuto chvíli jen 5 procent uživatelů v Praze má víc než 5 nabídek. Je to pro nás stále relativně malá skupina. Pořád u nás převládají jednotlivci, kteří pronajímají své vlastní byty.
Nevidíte v rozrůstání této skupiny riziko? To už je přece jen přímé ohrožení pro hoteliéry, navíc může být problém s placením daní.
Jedna věc je, že používáme hodnocení. Pokud je hostitel poloprofesionální, má 4 byty a nebude poskytovat požadovanou zkušenost, tak hodnocení ho vyřadí samo. Pokud člověk dá hostovi jen ručník a klíče, nikdy u nás nevydrží. Nebude to ten sympaťák, co jim donesl buchty od babičky, neřekne: tady je moje telefonní číslo, pokud byste cokoliv potřebovali, tam jsou nejlepší šlapadla a podobně. Pokud bude mít studený přístup, z platformy odejde, protože nebude mít dostatečný příjem, nebude se objevovat ve vyhledávání a nebude mít dostatek poptávky.
Uživatelé nám také musí v systému potvrdit, že splňují všechny povinnosti. Ty záleží individuálně na hostiteli. Pokud to někdo dělá profesionálně, má daňového poradce, účetního a podobně. Ten člověk nepotřebuje naši podporu a zároveň věřím, že platí daně a potvrdil to i tím, že odklikl, že tomu rozumí a má všechny záležitosti v pořádku.
Mířím k tomu, že v zahraničí kvůli tlakům ze strany hoteliérů nebo úředníků, kteří chtějí regulovat bytovou politiku ve městech, vznikla omezení, nebo dokonce zákazy Airbnb. Necítíte, že podobné tlaky vznikají i tady?
Státní správa nyní analyzuje sdílenou ekonomiku. Věřím, že vidí pozitivní dopad, jaký má na města, obyvatele, hostitele... Jsme globální platforma, v 53 tisících městech na světě. A chtěli bychom být v každém městě, mluvit se všemi subjekty, na které máme vliv. Mohou to být spotřebitelé, hotely... Ale není to v našich možnostech. V Praze chceme. A pokud jsou města, kde máme problémy, snažíme se aktivně vysvětlit, co to přináší. Například v Německu je situace komplikovaná. V Berlíně platí zákaz a Hamburk definoval, co je sdílená ekonomika, takže tam máme velice úspěšnou spolupráci s městem.
Platí uživatelé turistické taxy jako klasičtí hoteliéři?
Jsme technologická platforma, je to definované evropskou směrnicí. Jsme tedy prostředník - aplikace, kde jsou na jedné straně hostitelé na druhé ti, kteří se ubytovávají. My ty dva světy propojujeme, ale nejsme poskytovatel ubytování v ČR. To jsou naši hostitelé.
Můžete je nějak ovlivnit, aby poskytovatelé platili turistické taxy?
Je to o komunikaci. Jsou města, s nimiž úspěšně spolupracujeme, někde dáváme našim hostitelům upozornění, že je 31. prosince a je čas zaplatit daně. Nebo je 31. března a ptáme se jich, jestli už podali své daňové přiznání. Jsou místa, kde vybíráme lokální poplatky v zastoupení hostitelů.
Jaké procento z peněz za ubytování připadne platformě?
Pokud jste hostitel a pronajímáte za tisíc korun na noc, pošleme vám 970, jsou to 3 procenta. A malý poplatek zaplatí host. Pokud pronajímáte za tisíc korun a já jedu k vám, vy jste hostitel a já host, tak zaplatím třeba 1080 a vám pošleme 970. Provizi rozdělíme mezi hostitele a hosta.
Blíží se olympiáda v Riu, jak toho využijete?
Jsme oficiálním partnerem takzvaného alternativního ubytování. V Riu jsme spolupracovali s městem. Města dost často investují do velkých stadionů a otázka je, proč investovat zároveň do hotelů, které nebudou mít takové vytížení, až olympiáda skončí. Pak vám do města přijedou stovky tisíc lidí, za čtyři týdny olympiáda skončí a hotely zůstanou prázdné. To je ten moment, kdy ve spolupráci s městem můžeme aktivovat hostitele a říct jim – máte unikátní příležitost ubytovat hosta, který přijede na olympiádu. Máme také tým, který pomáhá, když jsou přírodní neštěstí. Třeba když byly v Austrálii požáry, které vyhnaly tisíce lidí z domu, oslovili jsme hostitele, kteří jsou ve vedlejší bezpečné oblasti, a zeptali se, jestli nejsou ochotní nabídnout své ubytování. Máme tým, který to řeší v USA. Na jihu jsou dost často hurikány. Když se blíží hurikán, oslovíme hostitele ve vedlejší oblasti: Víte, že je hurikán, nejste ochotni ubytovat osoby, které byly poškozeny?
A co třeba uprchlická krize?
To je zajímavá otázka. Ale v tuto chvíli jsou to jen přírodní katastrofy - povodně.
Dřív jste působil v české pobočce Uberu, máte zkušenost s oběma platformami. Jak tu práci srovnáváte?
Když přišla nabídka, neuvažoval jsem déle než minutu. Je to skvělá firma, která má skvělý tým. Nemůžu to srovnávat. Jsem rád, že jsem v Airbnb. Lépe naplňuje moje ambice, které jsem měl. Líbí se mi na tom, že je to globální firma, vedení vysvětlím, kdo je Jan Kraus, proč je jeho gauč legendární a proč chci, abychom s ním spolupracovali, a dostanu plnou podporu. A pak půlka mých kolegů v San Franciscu ví, kdo je Jan Kraus, protože je to tam populární a lidé si tam jeho pořad pouští.
Není únavné pořád někoho přesvědčovat, že sdílená ekonomika má cenu?
Myslím si, že ne. Je to něco nového, poprvé jsem se s tím setkal, když jsem dělal doktorát a jel jsem studovat do USA na Pensylvánskou univerzitu. Zabýval jsem se legislativním procesem, tenkrát jsem se tam setkal s novými tématy, která pro mě byla fascinující - třeba regulace dronů. A pak se tam objevilo hodně populární téma, hodně se o něm mluvilo, hlavně v New Yorku, a to byla sdílená ekonomika a Airbnb. Tak jsem se k tomu dostal. Je to nový model, vyvolává plno otázek, je to globální fenomén. Když se podíváte na to, jak jsme rostli, mezi lety 2012 a 2015, dnes máme 80 milionů uživatelů po celém světě, máme 2 miliony nabídek. Nedílnou součástí této práce je vysvětlovat, jaké to má benefity, protože je to něco nového a plno lidí si to nedokáže uvědomit.
Jak vám připadá, že se sdílená ekonomika usazuje v Česku?
Souhlasím s těmi tipy, které dávala členským zemím Evropská komise. Věřím, že i Česko má obrovský potenciál v rámci sdílené ekonomiky. Na jednu stranu vidíte globální platformy, jako je Airbnb, pak jsou evropské, jako je třeba BlaBlaCar, a pak jsou i platformy čistě české. Myslím si, že je to fenomén a jeden přesah je čistě globální, jsme lídr, největší společnost ve sdílené ekonomice, pak jsou na evropské úrovni a lokální. Věřím, že jak v Evropě, tak v Česku má sdílená ekonomika obrovský potenciál.
