Češi na politiku nekašlou. Blíží se tak Západu

Veronika Lehovcová Suchá Veronika Lehovcová Suchá
3. 10. 2010 13:15
Češi se zajímají o politiku i mimo volby, zjistil průzkum
Foto: Jan Langer

Praha - Véčkaři, neboli sympatizanti Věcí veřejných, rozhodovali o účasti strany ve vládě. Hlas příznivců strany plánuje poslouchat i sociální demokracie. Strany sázejí na zapojení lidí do politiky a v Česku by mohly mít šanci - Češi jsou i mimo volby politicky aktivní víc než lidé v ostatních postkomunistických zemích.

Protestovat v ulicích se nám ale příliš nechce, spíše podepisujeme petice, bojkotujeme zboží nebo podporujeme politické strany.

"Od zbylých postkomunitických zemí, a vyjma Španělska i od středomořských zemí, se odlišujeme více jak dvojnásobně vysokou aktivitou," upozorňují autoři studie Jsou Češi politicky aktivní?, která právě vyšla ve sborníku Jaká je naše společnost?.

Tým autorů ze Sociologického ústavu Akademie věd v něm shrnul společenské otázky, které si Češi sami o sobě kladou od politiky, přes vědu, vzdělání, rodinu i sport.

Víc než půlka aktivních

Politologové Klára Vlachová a Tomáš Lebeda se soustředili na zapojení Čechů do politiky mimo účast při volbách. V datech mezinárodního průzkumu European Social Survey sledovali například, jak často Češi oslovují politiky, zda bojkotují zboží, jestli sponzorují politické strany, chodí na demonstrace či raději podepisují petice.

Do politiky se některým z podobných způsobem zapojuje 54 procent Čechů. Aktivní tak převažují nad pasivními. Což je výjímka ve srovnání s ostatními zeměmi střední Evropy, ale i "starými zeměmi" EU ze středomořské oblasti - Španělskem, Itálií, Řeckem, či Portugalskem.

Roli hraje zkušenost s demokracií. I po roce 1918

"Velmi pozoruhodný je fakt, že jsme zjistili přesnou souvislost mezi délkou demokracie v zemi a politickou aktivitou občanů. A není to jen nepřerušený demokratický režim, ale i zkušenost v našem případě třeba prvorepubliková, která jakoby v národní paměti zůstane," upozorňuje politolog Tomáš Lebeda.

Samotné zapojení do politiky není ve všech zemích stejné. V západní Evropě a ve Skandinávii dávají lidé přednost politické aktivitě, které odborníci říkají pasivní - nepodporují politické strany, ale svůj názor dávají najevo podepisováním petic, bojkotem zboží nebo naopak nákupem zboží z politických důvodů. "To může být třeba nákup Fair trade výrobku," vysvětluje Lebeda.

I V Česku taková aktivita lidí převažuje, ale jen o málo slabší je podpora politických stran a snaha ovlivnit rozhodování politiků.  Malou popularitu u nás mají demonstrace, nelegální protesty i nošení znaků kampaní.

Do ulic naopak více vyrážejí lidé ze Středomoří - nejčastěji Italové, Španělé, Řekové a Portugalci. Západoevropskému standardu se vymyká Franci, která je stávkami a pouličními protesty proslulá.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Frankfurt si v odloženém duelu EL v Salcburku zajistil postup

Fotbalisté Frankfurtu v odvetném duelu 2. kola Evropské ligy v Salcburku, jenž byl přeložen ze čtvrtka na dnešek kvůli hlášenému orkánu, remizovali 2:2 a v součtu s domácí výhrou 4:1 postoupili do osmifinále. V něm se Eintracht 12. a 19. března utká s Basilejí.

Salcburk v odloženém zápase před 29.000 diváky dvakrát vedl, ale hosté pokaždé vyrovnali a pohlídali si postup. Branky domácích vstřelili kapitán Andreas Ulmer a Jérome Onguéné, klid Frankfurtu zajistil dvěma góly André Silva.

Frankfurt se měl původně už za dva dny představit v bundeslize na hřišti Werderu Brémy, vedení ligy ale na neděli plánovaný duel kvůli nahuštěnému programu zatím na neurčito odložilo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy