Češi na politiku nekašlou. Blíží se tak Západu

Veronika Lehovcová Suchá Veronika Lehovcová Suchá
3. 10. 2010 13:15
Češi se zajímají o politiku i mimo volby, zjistil průzkum
Foto: Jan Langer

Praha - Véčkaři, neboli sympatizanti Věcí veřejných, rozhodovali o účasti strany ve vládě. Hlas příznivců strany plánuje poslouchat i sociální demokracie. Strany sázejí na zapojení lidí do politiky a v Česku by mohly mít šanci - Češi jsou i mimo volby politicky aktivní víc než lidé v ostatních postkomunistických zemích.

Protestovat v ulicích se nám ale příliš nechce, spíše podepisujeme petice, bojkotujeme zboží nebo podporujeme politické strany.

"Od zbylých postkomunitických zemí, a vyjma Španělska i od středomořských zemí, se odlišujeme více jak dvojnásobně vysokou aktivitou," upozorňují autoři studie Jsou Češi politicky aktivní?, která právě vyšla ve sborníku Jaká je naše společnost?.

Tým autorů ze Sociologického ústavu Akademie věd v něm shrnul společenské otázky, které si Češi sami o sobě kladou od politiky, přes vědu, vzdělání, rodinu i sport.

Víc než půlka aktivních

Politologové Klára Vlachová a Tomáš Lebeda se soustředili na zapojení Čechů do politiky mimo účast při volbách. V datech mezinárodního průzkumu European Social Survey sledovali například, jak často Češi oslovují politiky, zda bojkotují zboží, jestli sponzorují politické strany, chodí na demonstrace či raději podepisují petice.

Do politiky se některým z podobných způsobem zapojuje 54 procent Čechů. Aktivní tak převažují nad pasivními. Což je výjímka ve srovnání s ostatními zeměmi střední Evropy, ale i "starými zeměmi" EU ze středomořské oblasti - Španělskem, Itálií, Řeckem, či Portugalskem.

Roli hraje zkušenost s demokracií. I po roce 1918

"Velmi pozoruhodný je fakt, že jsme zjistili přesnou souvislost mezi délkou demokracie v zemi a politickou aktivitou občanů. A není to jen nepřerušený demokratický režim, ale i zkušenost v našem případě třeba prvorepubliková, která jakoby v národní paměti zůstane," upozorňuje politolog Tomáš Lebeda.

Samotné zapojení do politiky není ve všech zemích stejné. V západní Evropě a ve Skandinávii dávají lidé přednost politické aktivitě, které odborníci říkají pasivní - nepodporují politické strany, ale svůj názor dávají najevo podepisováním petic, bojkotem zboží nebo naopak nákupem zboží z politických důvodů. "To může být třeba nákup Fair trade výrobku," vysvětluje Lebeda.

I V Česku taková aktivita lidí převažuje, ale jen o málo slabší je podpora politických stran a snaha ovlivnit rozhodování politiků.  Malou popularitu u nás mají demonstrace, nelegální protesty i nošení znaků kampaní.

Do ulic naopak více vyrážejí lidé ze Středomoří - nejčastěji Italové, Španělé, Řekové a Portugalci. Západoevropskému standardu se vymyká Franci, která je stávkami a pouličními protesty proslulá.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře, měl urazit prezidenta a policii

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře Sjarheje Hardzijeviče, kterého shledal vinným z urážky prezidenta země a pomluvy dvou policistů. S odvoláním na Běloruskou asociaci novinářů o tom informovala agentura AP, podle níž je verdikt součástí represí, které běloruské úřady rozpoutaly proti nezávislým médiím a obhájcům lidských práv. Hardzijevič vinu nepřiznal, obhajoba se hodlá proti rozsudku odvolat.

"Nemám s těmito zločiny nic společného, nepokládám se za vinného," prohlásil u soudu ještě před vynesením rozsudku padesátiletý novinář, který nyní musí rovněž zaplatit odškodné policistům ve výši 2000 běloruských rublů každému z nich (přibližně 17 000 korun) a státu poplatek 174 rublů (1500 korun).

Hardzijevič skončil před soudem kvůli obviněním v souvislosti se zprávami v chatovací skupině v aplikaci Viber, kterou někdo loni smazal. Jeho obhájci požadovali, aby bylo obvinění staženo kvůli nedostatku důkazů a kvůli nemožnosti prokázat trestný čin, píše AP. Co konkrétně v údajně urážlivé zprávě zaznělo, nicméně agentura ani asociace nespecifikovaly.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

USA předaly Rusku seznam diplomatů, kteří musí opustit zemi

Spojené státy předaly ruskému velvyslanectví seznam 24 diplomatů, kteří musí do 3. září opustit zemi. V rozhovoru pro magazín National Interest to řekl ruský ambasador ve Washingtonu Anatolij Antonov. Z jeho vyjádření není jasné, zda požadavek Spojených států vyvolal nějaký konkrétní spor, napsala agentura Reuters. Podle agentury TASS diplomaté odjíždějí kvůli končícím vízům. Mluvčí americké diplomacie označil velvyslancovy výroky za nepřesné.

"Téměř všichni odjedou bez toho, aniž by byli nahrazeni, protože Washington náhle zpřísnil postup vydávání víz," uvedl Antonov a zároveň prohlásil, že ruské diplomatické mise ve Spojených státech jsou "bezprecedentně omezovány" a restrikce se podle něj stupňují.

"Američtí kolegové jsou v tomto ohledu vytrvalí a kreativní. Vyhošťování diplomatů se tu a tam děje pod za vlasy přitaženými záminkami. Loni v prosinci ministerstvo zahraničí jednostranně stanovilo tříletý limit pro dobu nasazení ruského personálu ve Spojených státech, které - pokud je nám známo - neuplatňuje vůči žádné jiné zemi," nechal se slyšet ruský velvyslanec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy