Češi chtějí více divoké přírody, i když do ní moc nechodí

Adéla Skoupá
30. 7. 2015 13:28
Podle průzkumu vědců chodí do divoké přírody každý čtvrtý Čech, většina přesto souhlasí, že je potřeba ji chránit.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jan Šobotník

Praha - I když většina Čechů netráví moc času v divoké přírodě, jsou přesvědčeni, že má smysl ji chránit. Dokonce by uvítali rozšíření území divočiny i zvěře, která v ní žije - například rysů, divokých koní nebo medvědů. Vyplývá to z výzkumu vědců z Katedry environmentálních studií brněnské Masarykovy univerzity. Na vztah k divoké přírodě se zeptali více než dvou tisíc Čechů a získali tak první podrobná data tohoto typu.

Do tuzemské divočiny zavítá více než jednou ročně každý čtvrtý Čech, téměř polovina dotazovaných do ní nechodí vůbec. Do panenské přírody je lákají hlavně scenérie a výhled na krajinu, ale i touha zahlédnout vzácné zvíře. “Byť není zvykem jezdit do divočiny, její obraz mají lidé spojený s velmi silnými atraktivními zážitky nebo vjemy, které je přitahují. Důležitou roli hraje i touha po odpočinku a regeneraci. Takže výzkum ukazuje, že mají Češi do budoucna potenciál naučit se do divoké přírody chodit a trávit tam víc času,” shrnuje sociální psycholog Jan Krajhanzl, vedoucí výzkumného týmu.

Divokou přírodou se myslí takové oblasti, které se nerušeně vyvíjí bez zásahů člověka (tedy bez staveb nebo lesnických či hospodářských zákroků), ale vstoupit do nich lidé mohou. Podle odhadů Hnutí Duha zaujímá pouhou třetinu procenta území naší země. “Jedná se například o první zóny národních parků, území bezlesí ve vyšších polohách v Krkonoších, přírodní rezervace většího stupně, jako je třeba Boubínský nebo Žofínský prales či soutok Dyje a partie Beskyd,” upřesňuje Jan Skalík, spoluautor průzkumu.

Více než sedmdesát procent Čechů si myslí, že je českou divočinu potřeba chránit, necelých devět procent je opačného názoru. Většina dotazovaných se také shoduje na tom, že má na takových územích platit zákaz rozdělávání ohně nebo volného pobíhání psů, úplné uzavření lidem si ale nepřejí.

“Výrazná část veřejnosti podporuje výskyt divokých zvířat v Česku,” uvedl další z autorů výzkumu, Tomáš Chabada. Nejvíce péče si podle tří čtvrtin dotázaných zaslouží rysi, následují divocí koně, zubři, vlci, lišky, medvědi a bobři. Ve všech případech se k ochraně přiklání nadpoloviční většina lidí.

Největší zodpovědnost za ochranu české divočiny by mělo mít podle drtivé většiny respondentů ministerstvo životního prostředí, následují národní parky, česká vláda či ekologická sdružení, jednotlivci a jejich rodiny jsou až na posledním místě. K ochraně divočiny jsou proto spíš pasivní, přestože více než polovina lidí se nechala slyšet, že je v budoucnosti ochotná přispívat k ochraně například nákupem zboží, které je k přírodě šetrné.

 

Právě se děje

před 56 minutami

Zastupitelé západoněmecké obce z vedení sesadili člena neonacistické strany

Západoněmeckou obec Waldsiedlung již nevede člen krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD) Stefan Jagsch, v úterý ho zastupitelé odvolali a ve funkci ho vystřídala zástupkyně křesťanských demokratů (CDU). Informovala o tom agentura DPA.

Jagsch byl do funkce zvolen v září, a to i s pomocí hlasů CDU, sociálních demokratů (SPD) a liberálů (FDP), což vyvolalo na celoněmecké úrovni tvrdou kritiku. NDP je totiž označována za neonacistickou a zavedené strany s ní spolupracovat odmítají.

Ačkoli CDU, FDP a SPD oficiálně s NPD nespolupracují, zastupitelé těchto tří stran v hesenského Waldsiedlungu, kde žije asi 2600 lidí a který je součástí obce Altenstadt, to nerespektovali. Následnou kritiku odmítali s tím, že nikdo jiný o tuto funkci, která byla volná od června, zájem neměl a že stranická příslušnost nehrála žádnou roli.

Další zprávy