Stejné jehly a roušky, různé ceny. Úhrady se sjednotí, lékaři se bojí, že to odnesou

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
26. 11. 2015 21:07
Co nemocnice, to jiná cena roušky. A nejen to. Cena stejného materiálu se může lišit dokonce uvnitř jednoho špitálu - podle toho, jestli ho v dané chvíli používají ortopedové, nebo revmatologové. Ministerstvo zdravotnictví se proto rozhodlo ceny materiálu sjednotit. Jenomže to se nelíbí části lékařů. Ceny pomůcek jsou podle nich často „uměle našlehané“, aby se tím vyrovnala nízká cena lékařské práce. Pokud klesne cena materiálu, nebude podle zdravotníků na výplaty.
Foto: Thinkstock

Praha - Stačí pacientovi podvázat žaludek kvůli obezitě a nemocnice si vydělá devatenáct tisíc korun. Zákrok je tak dobře ohodnocený, že klinice zbudou peníze i na motivaci lékařů z okolí – všem, kteří pošlou na bandáž dalšího pacienta, zaplatí klinika tisícikorunu.

Naopak řada složitých zákroků je dlouhodobě podhodnocená. Třeba za operaci nádorem postižených jater dostanou nemocnice jen čtrnáct tisíc korun.

Na vině je nepořádek v cenách materiálu. Částky, za které ho špitály nakupují, se mohou lišit i dvojnásobně - ačkoliv k tomu není žádný důvod. Třeba při transplantaci ledvin používají lékaři sterilní rukavice za 20,43 koruny, při transplantaci plic už se ale cena rukavic vyšplhá na 54,48 koruny.

Různě drahé obvazy a roušky

„Cena přímo spotřebovaného materiálu, která se podílí na nákladech na každý zdravotní výkon, se může u různých odborností radikálně lišit. Není k tomu přitom vždy důvod. Často to bývá právě u rukavic, krytí nebo roušek,“ potvrzuje vedoucí oddělení zdravotnických prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny Martin Jelínek.

Nepořádek potvrzuje i šéf České lékařské komory Milan Kubek. „Seznam zdravotních výkonů dnes zdaleka neodpovídá realitě. S jistou dávkou nadsázky se dá tvrdit, že v něm není nic pravda. Neodpovídají časy trvání výkonů, kalkulované ceny zdravotnického materiálu jsou vymyšlené a léta neaktualizované. Liší se i napříč jednotlivými odbornostmi,“ řekl Kubek.

Ministerstvo zdravotnictví se proto rozhodlo ceny materiálu sjednotit. Špitály už by ho měly nakupovat za stejné peníze.

"Našlehané ceny"

Přispět by k tomu měl nový zákon o zdravotnických prostředcích, podle kterého už budou pojišťovny platit za pomůcky se stejným terapeutickým účinkem jen jednu částku. Budou na to mít tabulku. Pomoci by měl také spravedlivější úhradový systém pro nemocnice.

Jenomže zatímco zdravotním pojišťovnám se ministerský plán líbí, protože mohou díky němu ušetřit, část lékařů se změny obává. Ceny pomůcek jsou podle nich často „uměle našlehané“, aby nemocnice měly na výplaty. Pokud se částky za materiál sníží, klesne také cena lékařské práce.

„Je známo, že je u nás cena materiálu uměle navýšena jen proto, aby byly peníze na provoz nemocnice a platy lékařů. Zatímco v Německu tvoří cenu výkonu ze sedmdesáti procent práce lékaře a jen třicet procent materiál, v Česku je to přesně obráceně,“ řekla jedna z lékařek, která se zúčastnila konference pořádané odborným spolkem Erudikum. Konference se konala tento měsíc právě kvůli regulaci cen zdravotnických prostředků. Pokud se cena pomůcek sníží, může to mít podle lékařky fatální dopad na odměňování zdravotníků. Jejich platy klesnou. Už nyní přitom lékaři a sestry protestují, že mají platy malé.

Balík peněz zůstane stejný

Podle odborníků, kteří mají tvorbu nového úhradového systému na starosti, ale nic takového nehrozí. „K ceně každého výkonu samozřejmě připočteme standardizovanou hodinovou mzdu lékaře, která odpovídá jeho vzdělání a věku a postavení,“ řekl třeba šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek, který má pro ministerstvo nový způsob úhrad navrhnout.

V současné podobě podle něj systém zůstat nemůže. „Cenu práce lékaře nemůžeme kompenzovat umělým navyšováním ceny materiálu. Číšník také nechodí za hosty s tím, že má malý plat, a tak si za vodu naúčtuje místo deseti korun, které jsou napsané v lístku, korun čtyřicet,“ řekl Dušek.

Lékaře se pokusil uklidnit také bývalý náměstek ministerstva zdravotnictví Pavel Hroboň, který chtěl ceny materiálu regulovat už za exministra Tomáše Julínka. Nová pravidla se mu ale nakonec prosadit nepodařilo. „Balík peněz zůstane stejný, nemocnice si na něj zase normálně sáhnou. Jen se lépe přepočítají vnitřní náklady,“ řekl Hroboň. Problémy podle něj mohou nastat jen u vysoce specializovaných oborů, jako je kardiologie a kardiochirurgie - tam je totiž cena výkonu skutečně z velké části tvořena materiálem.

Pojišťovny ušetří

Dnes rozhodují o tom, kolik za zdravotnický materiál zaplatí, samy zdravotní pojišťovny. Cenu stanoví na základě jednání s výrobci a průzkumu trhu. Podle vedoucího oddělení zdravotnických prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny Martina Jelínka má seznam hrazených zdravotních pomůcek celkem 42 868 položek.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Toma Philippa je ale tento systém nepružný a nepřezkoumatelný. „Není v něm ani dost velká možnost snižovat výdaje, takže dlouhodobě jsou úhrady zdravotnických prostředků nastaveny oproti dalším evropským zemím výše,“ řekl Philipp.

Třeba glukometry Freestyle optimum jsou podle něj v Česku dražší oproti sousednímu Slovensku dokonce o 39 procent. „Jeden typ mechanického vozíku u nás stojí 5560 korun, zatímco v Chorvatsku přijde v přepočtu na 4306 korun a na Slovensku na 4362 korun,“ uvedl další příklady náměstek.

Za zdravotnické pomůcky se u nás předloni utratilo kolem 28 miliard korun. Z toho zvlášť účtovaný materiál pro nemocnice stál 17,7 miliardy korun.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 2 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy