Praha - Budeme si tykat, jsme skoro stejně staří, vítá dvacetiletý Dominik Feri (TOP 09) studenty Gymnázia Karla Sladkovského v Praze. Následující dvě hodiny jim bude vyprávět, jak se dostal do politiky, k čemu je magistrát a jak se strany či jednotliví politici propagují.
Vše doprovází fotky a vtipy ze sociálních sítí i zábavné historky. "V Česku jsme specialisté na bizár," vysvětluje Feri a ukazuje fotku Zdeňka Škromacha v bazénku. Třída se směje.
Se svými přednáškami začal Feri před více než rokem a za tu dobu projel už stovku škol, většinou ho zvou sami studenti. A zdaleka není jediný politik, zvlášť před volbami jejich zájem o besedy stoupá. Nedávno byl na mladoboleslavském gymnáziu předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), pravidelně před studenty mluví i Václav Klaus mladší (ODS).
Propagaci politických stran na školách zapovídá školský zákon. Kde však končí odborná politická diskuse a začíná politická agitace, nijak konkrétně nespecifikuje. Je tak na vedení jednotlivých škol, jak se rozhodne.
"Tohle není žádná politická agitace, na to upozorňuji. Líbilo se mi to, Feri popsal studentům politiku z jejich pohledu. Já bych jim o sociálních sítích mnoho neřekl," uvedl ředitel Gymnázia Karla Sladkovského a člen ČSSD Ivan Nefe.
Hranice mezi agitací a diskusí
Jinde Feriho odmítli. Minulý týden měl přednášet na Gymnáziu Čakovice. Když se to dozvěděla ředitelka gymnázia, akci zrušila. Prý proto, že by budoucí maturanti přišli o výuku. "Stává se to, ředitelé na to mají svaté právo," míní Feri.
Ani ředitel Střední školy chemické a zároveň předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček by politika do školy nepustil. Podle něj bude vždy prezentovat názory své politické strany. "Aktivní politik ve vysoké funkci může být jen těžko objektivní. Už dříve mě oslovovali asistenti některých poslanců či senátorů s nabídkou diskusních setkání. Vždycky se dušovali, že to bude mít apolitický kontext, ale já jsem k tomu nikdy nesvolil," popsal Zajíček.
Podle náměstka vrchního školního inspektora Ondřeje Andryse není možné říct, že politika do školy nepatří. "Politika je součástí naší společnosti a je namístě s jejím fungováním i jednotlivými pohledy žáky seznamovat. A to i formou besed s konkrétními aktéry," řekl Andrys. Beseda by podle něho měla být zaměřena na konkrétní téma, a ne na jednoho politika nebo politickou stranu. Hranice je však velmi tenká a zodpovědnost má ředitel školy.
Právník: Byl bych opatrný
Právě na odbornost diskuse se odvolává mladoboleslavské gymnázium, kde byl před dvěma týdny předseda sněmovny a místopředseda ČSSD Jan Hamáček. "Ta debata byla apolitická. Není to jediný politik, kterého jsme do školy pozvali, ale vždy jsou přítomni učitelé a hlídají, zda politici nepropagují nějakou stranu," uvedl zástupce ředitelky Radomír Holan.
To samé tvrdí i Hamáček. "Mluvím o zahraniční a bezpečnostní politice, které se věnuji celý svůj profesní život. Studenti se většinou ptají k tématu. Tedy na budoucnost EU, brexit či otázku přijetí eura. Dotazy na politické věci bývají výjimkou," vysvětlil Hamáček.
Podle Klause mladšího jsou navíc ředitelé stále opatrnější. Většinou besedu svolají až po vyučovacích hodinách, aby nebyly povinné. "Což já naprosto kvituji," souhlasil.
Ústavní právník Jan Kudrna ale míní, že politici ve školách nemají co dělat: "Umím si představit, že si tam jednou za čas pozvou nějakého europoslance, aby jim řekl, jak fungují evropské orgány. Ale byl bych s tím opatrný." Diskuse s politiky by podle něj měly probíhat mimo školní budovu. S tím pracují například Mladí sociální demokraté, kteří své příznivce získávají před budovou školy.
