Analýza - Dlouho očekávaná podoba českého rozpočtu je na stole. Ministr financí Eduard Janota naplánoval nejtvrdší škrty v důchodech a nejvíc chce zvýšit daně z příjmů fyzických osob.

Svými návrhy vyzkouší pevnost vznikající koalice.

Méně peněz, vyšší ceny

Ministr financí Janota zapsal úsporný program na léta 2011-2013 do rozpočtového materiálu, který předložil poradě ekonomických ministrů. Přitom se nedržel pravidla, že šetřit mají všichni.

Na třetiny mezi občany, firmy a státní provoz rozdělila úspory například spolková vláda Angely Merkelové ve svém úsporném programu na léta 2011-2014.

Český ministr chce v příštím roce ušetřit 68 miliard. Z toho připadá devět miliard na provoz státu a 6 miliard se škrtá v podpoře firem, konkrétně ve stavebnictví a ve školství.

Zbylých 53 miliard, tedy tři čtvrtiny nákladů, uhradí občané výpadkem svých příjmů a zdražením spotřebního zboží. Nikoho naštěstí nebude bolet desetimiliardová částka, která se ušetří jenom tím, že se podle plánu nesníží sociální pojistné.

V letech 2012 a 2013 chce Janotův rozpočtový návrh ušetřit přes 90 miliard, rozložení nákladů je přitom pro občany ještě méně příznivé, protože nové úspory se dotknou pouze jejich peněženek. Pouze pří snížení příspěvku ke stavebnímu spoření se sníží také zisk spořitelnám.

Od důchodců 400 korun měsíčně

Vůbec nejvíc se má šetřit na důchodcích. Janotův návrh jde ještě dál než radikální volební program TOP 09. V roce 2011 se nebudou valorizovat důchody vůbec a stát tím ušetří 14 miliard korun.

Předtím bude nutné změnit zákon, který vládě nařizuje zvýšit penze o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. V roce 2011 by se podle platného zákona měly penze zvýšit o 3,9 procenta. Příjemce průměrné penze ve výši 10 tisíc korun tak přijde o 390 korun měsíčně. Nepůjde jen o odklad valorizace, zůstane zrušena natrvalo.

Od roku 2012 se penze zvýší jenom o inflaci a stát tím každý rok ušetří zhruba tři miliardy korun.

O nejvyšší úsporné položce se musí definitivně rozhodnout ještě v srpnu, kdy vláda určuje výměry důchodů na příští rok. To je prakticky nesplnitelný úkol pro Petra Nečase, který před volbami slíbil valorizaci podle dosavadních pravidel a který zřejmě povede ODS do říjnových voleb.

Nečas rozpočtový návrh zatím okomentoval pouze stručně. "Jednoduše řečeno: záměr je správný, provedení sporné."

Přivítal, že Janota plán připravil, nicméně má za to, že úsporný rozpočet by už měla sestavovat budoucí vláda. "Jednotlivé návrhy a čísla v tuto chvíli analyzujeme... Konkrétní podobu ovlivní i současná koaliční vyjednávání," uvedl Nečas.

Ani rovná, ani superhrubá

Ještě víc citlivých bodů skrývá plán na zvýšení daně z příjmu fyzických osob. Celkový nárůst je rozpuštěn do několika opatření. Po jejich sečtení je vidět, že příjmová daň má vynést ještě víc než DPH. Napřesrok má stát vydělat na dani z příjmu sedm miliard, o dva roky později už 14 miliard.

Nejvyšší položkou je zrušení tzv. rovné daně, která byla jádrem Topolánkovy rozpočtové reformy. Janota dnes nepřímo ODS žádá, ať se rovné sazby ve výši 15 procent ze superhrubé mzdy vzdá a přistoupí na zavedení druhé sazby 31 procent pro výdělky, které překročí strop pro odvody pojistného.

Dnes se neplatí sociální a zdravotní pojistné za příjmy, které překračují šestinásobek průměrného platu. Kdo dosáhne takového výdělku, je osvobozen od části daňové povinnosti. Janota chce výhodu pro nejbohatší odstranit vyšší sazbou daně z příjmu. K tomu nabízí pro pravicové strany vstřícnou úpravu, která sníží strop pojistného na čtyřnásobek průměrného platu.

Přitom bude zrušena zvláštnost českého daňového systému, který daň vypočítává z tzv. superhrubé mzdy. Zároveň se patnáctiprocentní sazba zvýší na 20 procent.

Konec manažerských úniků

Stát na celé operaci získá v příštím roce 2,8 miliardy, v dalších letech o čtyři miliardy víc. Zrušení "rovné daně" zabrání daňovým únikům právě v této hodnotě. Manažeři se totiž naučili zdaňovat firemní zisky patnácti procenty jako součást svých platů. Tím se vyhnou dani z firemních zisků na úrovni 20 procent.

Janota ve svém návrhu upozorňuje, že se dá při rušení rovné daně ušetřit ještě víc. Pokud se například patnáctiprocentní sazbu při superhrubé mzdě nahradí tři sazby ve výši 16,19 a 31 procent, získá stát hned v příštím roce navíc 12,5 miliardy.

Živnostníci, plačte

Ještě větší konflikt než při zrušení Topolánkovy rozpočtové reformy se skrývá v plánu na snížení paušálů pro živnostníky. V tomto směru se chce Janota vrátit až před rok 2005.

Výdajové paušály určují podíl z příjmů, které může živnostník odepsat na výdaje a které tedy nemusí zdaňovat. V průběhu let se paušály průběžně zvyšovaly a letos dokonce živnostníci odepisovali výjimečně 60-80 procent podle druhu živnosti. Zařídila to úspěšná novela z dílny poslanců ODS, který však byl zrušen Janotovým balíčkem z loňského podzimu.

V příštím roce se paušály proto automaticky vrátí na úroveň 40-60 procent, Janota se však chystá obnovit stav před pěti lety, kdy se odepisovalo 25-50 procent.

Se zavedením superhrubé mzdy v roce 2008 byla zrušena možnost, aby živnostníci z daní odepisovali částku, kterou vydali na sociální a zdravotní pojištění. Janotův rozpočtový návrh se ale odpisy pojistného z daní nechystá obnovit.