Praha - Volby vyhrálo hnutí ANO a jeho předseda Andrej Babiš může počítat s tím, že jej prezident pověří sestavením nové vlády. Dosud ANO čelilo kritice, že má nedemokratické vnitřní mechanismy, funguje na vůdcovském principu a prosazuje návrhy, které by omezily zastupitelskou demokracii.
Dá se očekávat, že jako "premiérská" strana se ANO dostane pod větší tlak, aby se stala demokratičtější, standardnější politickou silou.
Šance, zda k tomu dojde, okomentovalo pro Aktuálně.cz ještě před volbami několik odborníků.
Petr Pithart, Karlova univerzita
"Nevylučuji to: Obžalování šéfa strany může povzbudit ambicióznější, samostatnější a méně otrlé osobnosti (tím spíše ty dnes ještě naivní neotrlé), ale bez osobitého programu a demokratické struktury uvnitř hnutí či lépe strany to bude zase jen 'efemerida'."
Vlastimil Havlík, Masarykova univerzita:
"Svůj úspěch v předchozích volbách a do značné míry i následující zvýšení popularity postavilo ANO do značné míry na populistické polarizaci - byť v tom sehrál roli i příznivý ekonomický kontext a schopnost PR týmu ANO prezentovat rostoucí ekonomiku jako úspěch bývalého ministra financí.
Pochopitelně, velkou nevýhodou této strategie je snížení koaličního potenciálu, což je v situaci, kdy chcete vládnout, přece jen komplikující. Na druhou stranu by "standardizace" strany znamenala popření její dosavadní identity a komplexnější změna by byla z hlediska důvěryhodnosti poměrně náročná a riziková - ve srovnávacím pohledu není moc úspěšných příkladů podobné změny.
Další věc je ta, že nejde jen o navenek prezentovaný program, ale vůbec o celé, řekl bych, mentální nastavení předsedy ANO a celé stranické organizace. A to lze změnit ještě hůře."
Pavel Šaradín, Univerzita Palackého, Olomouc
"V demokratizaci nevěřím. Vnější projevy jakékoliv strany jsou odrazem vnitřního života strany. Dle stanov i postavení předsedy-majitele je hnutí vedeno spíše autoritativně. Nejlepším důkazem je nejen úprava stanov ve prospěch předsedy, ale třeba i to, jak se hnutí vypořádává s kritiky."
Lukáš Linek, Sociologický ústav AV ČR:
"Čtyři roky bylo ANO součástí vlády, a přitom stále opakuje svou antiestablishmentovou mantru. Stejně tak samotný Babiš, který je součástí politicko-ekonomického establishmentu skoro 20 let. Zároveň je nebezpečný i jeho sklon k autoritářskému řízení, který v průběhu uplynulých čtyř let docela zřetelně vykrystalizoval.
Je nutné si uvědomit, jaké institucionální změny vládnutí Babiš navrhuje ve své knize O čem sním a jak to souvisí s vnitřním uspořádáním strany, kterou vede. Navrhuje zrušení Senátu, snížení počtu poslanců, zavedení většinového systému do sněmovny, zrušení krajských samospráv a manažerské řízení obcí. To vše by přispělo k omezení kontrolních mechanismů rozhodování, které by bylo koncentrováno na celostátní úrovni ve sněmovně a vládě.
Tyto změny musíme analyzovat v kontextu rozhodovacích mechanismů v jeho straně, které jsou silně centralizovány a například obsahují pravomoc předsedy strany měnit dle vlastního uvážení složení kandidátek pro volby do Poslanecké sněmovny. Jestliže sečteme dvě a dvě, vychází mi z toho stát, který skrze kontrolu vlastní strany kontroluje Babiš, neboť jiná mocenská centra by byla institucionálními úpravami odstraněna."
Jiří Pehe, New York University Praha
"Šance nejsou téměř žádné. ANO je projekt Andreje Babiše, lidé de facto volí jeho, nikoliv ANO, a Babiš jen těžko může uvolnit v hnutí otěže, protože hnutí nedrží pohromadě žádná ideologie - tedy nic jiného než právě on."
Ondřej Císař, Karlova univerzita:
"V této politické organizaci - zdá se - neexistují nějaké názorové proudy, které by byly schopny reagovat, diskutovat, hledat nové cesty. Tady formuluje nové cesty Andrej Babiš a možná jeho PR tým. Z tohoto hlediska bude používat tuto strategii tak dlouho, dokud se mu bude vyplácet. Myslím, že lepší vhled nám zde poskytne obyčejná kupecká logika než nějaká složitá politologická konstrukce."
Lubomír Kopeček, Masarykova univerzita
"Vládní působení samo o sobě těžko bude mít nějaký větší vliv na vnitřní mechanismy ANO. Nestalo se to v posledních čtyřech letech vládního působení, kdy se centralizace spíše posilovala než oslabovala. Je dobré být skeptický, že by se něco změnilo, pokud výrazně vyhraje volby.
Vývojově se dá čekat nějaká dílčí vnitrostranická adaptace ANO v situaci, kdy strana zažije nějaký šok typu volební porážky či velké krize. Berlusconi například po zatlačení své strany do opozice v polovině 90. let provedl dílčí úpravu stanov a umožnil jistý vliv místních aktivistů na chod strany. Zásadně ale nezměnil organizační model fungování."
Miroslav Mareš, Masarykova univerzita:
"Pokud by ANO přešlo na pozici 'už etablované strany', požene tím vodu na mlýn novým populistickým subjektům, které budou využívat stejnou rétoriku, jež vynesla do silných pozic ANO."
Jan Kubáček, Phoenix Research:
"'Zmoudřením a zdemokratizováním' hnutí ANO skrze vládní odpovědnost si nejsem zdaleka jist. Andrej Babiš může zareagovat na svou premiérskou zkušenost dvěma způsoby.
Scénář A: buď ještě více přitvrdí a bude o to intenzivněji kontrolovat všechny pro něj důležité úrovně moci v rámci hnutí ANO (tedy primárně ministry, poslanecký klub a hejtmany), aby měl mocenskou jistotu - po vzoru polského kolegy Kaczyńského. Požadavky na větší pluralitu bude odmítat s odvoláním, ať jsou zaváděny až po jeho odchodu na 'politický důchod'.
Nebo, dle mě méně pravděpodobná varianta, scénář B:
Začne řízeně předávat odpovědnost v rámci hnutí ANO sobě loajálním a postupně 'vychovávat' svého nástupce s odůvodněním, že je pro něho klíčová premiérská pozice a z toho odvislá moc, dění v hnutí ANO pak už je jen od toho odvozené. Poučení z chování předchozích premiérů Klause, Zemana, Topolánka však potvrzuje, že dokud byli ústředními hráči ve své straně, pak byli i ústředními hráči v rámci vlády, proto bych si spíše vsadil na zmíněný 'scénář A'."
