Praha - Evropská komise definitivně schválila projekt superlaseru ELI (Extreme Light Infrastructure), který má ze peníze EU vyrůst v Dolních Břežanech u Prahy.
Oznámilo to ministerstvo školství s tím, že centrum za téměř sedm miliard korun začne fungovat od roku 2014.
Má jít přitom o vědecký komplex světového významu, nejvýkonnější laser světa bude sloužit při zkoumání buněk nebo terapii nádorů.
"Projekt ELI je výsledkem intenzívní spolupráce 40 výzkumných institucí ze 13 zemí EU," uvedl úřad.
Zkoumat se bude i termojaderná fúze
Výkon laseru by měl být až stokrát větší, než dosud mají největší zařízení tohoto druhu. Součástí projektu jsou i dvě další vědecká centra s odlišným zaměřením, která by měla vyrůst v Maďarsku a Rumunsku.
"Mezi technologie a projekty, u kterých se očekává, že přinesou dlouhodobé ekonomické dopady, patří především nové techniky pro lékařské zobrazování a diagnostiku, radioterapii a léčbu rakoviny, nástroje pro vývoj a testování nových materiálů, nové techniky pro nakládání s radioaktivním odpadem a tak dále. Vědci se v Dolních Břežanech budou také zabývat některými problémy termojaderné fúze," popsalo ministerstvo přínos centra.
V Bruselu také čeká na schválení dalších pět obřích vědeckých projektů, které mají vzniknout v ČR. Je mezi nimi třeba Středoevropský technologický institut (CEITEC), který by měl za 6,5 miliardy korun vyrůst v Brně a kde by se zkoumaly biomateriály a robotické systémy využitelné při náročných operacích.
V moravské metropoli má vyrůst také Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) za zhruba pět miliard korun.
Na schválení čeká i Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které by mělo vyrůst u Vestce u Prahy nebo Udržitelná energetika Centra výzkumu ŘEŽ za 2,45 miliardy. Poslední velký projekt je ostravské superpočítačové centrum IT4Innovations za 1,8 miliardy.
Podívejte se na další významný projekt v Česku, systém Galileo:
Před centry varovali experti NERVu
Podle velvyslankyně ČR při EU Mileny Vicenové je schválení všech pěti projektů "na dobré cestě", přestože Češi musí složitě dokazovat, že státní financování projektů, nepředstavuje nepovolenou pomoc.
"Cesta k tomu není lehká. Centra jsou kromě prostředků Evropské unie financována i z českého státního rozpočtu a soukromých zdrojů. Unijním orgánům jsme proto museli složitě prokazovat transparentnost vztahů všech zapojených subjektů. Komise zejména požadovala ujištění, že projekty neohrozí hospodářskou soutěž, tedy že u nich nedojde k neoprávněnému poskytnutí veřejné podpory," dodala velvyslankyně.
Před novými centry špičkového výzkumu přitom nedávno varovala Národní ekonomická rada vlády (NERV), centra prý budou do budoucna těžko udržitelná a finančně ohrozí stávající vědecké instituce.
"Hrozí obrovské neefektivnosti, tlak na nesystémové řízení a obtížnou předvídatelnost situace jednotlivých výzkumných organizací včetně vysokých škol," upozornili experti.
Evropské finance jdou z programu Výzkum a vývoj pro inovace, z něhož může Česko mezi lety 2007 až 2013 čerpat na vědecké projekty přes dvě miliardy eur (přes 48 miliard korun).
