Praha/Londýn – Před dvěma měsíci si Britové těsnou většinou odhlasovali, že jejich země vystoupí z Evropské unie. Téměř okamžitě poté začaly na většině zahraničních ambasád v Londýně drnčet telefony a plnit se e-mailové schránky s dotazy, jak je to s občanstvím či aspoň trvalou rezidenturou v zemích, které v EU zůstanou. A to včetně českého velvyslanectví.
"Od vyhlášení výsledků referenda o vystoupení Velké Británie z EU zaznamenalo velvyslanectví dílčí nárůst dotazů ze strany britských občanů jak na potřebu víz do ČR pro krátkodobé turistické cesty a dlouhodobé pobyty, tak i na možnost získání českého občanství či českých cestovních pasů," odpovědělo Aktuálně.cz tiskové oddělení ministerstva zahraničí.
Konkrétně se na české úředníky po 23. červnu obrátilo 120 Britů s dotazem, jak to je nebo bude s vízy pro návštěvu Česka. Odpověď byla ve většině případů prostá – Britové žádná víza nepotřebují, a to dokonce ani pokud plánují v Česku delší dobu žít. Jelikož stále ještě jsou členy EU, žádnou takovou povinnost nemají. A jelikož britská vláda podle všeho s odchodem z EU nijak nepospíchá, pár let to tak ještě zůstane.
Zároveň ale narostl počet ještě jiných žádostí, které se scházejí na české ambasádě v Londýně, a to dotazů na vydání českého pasu. "Jde jednak o britské občany s českými předky, kteří z nejrůznějších důvodů odcházeli během 20. století do ciziny a kteří české či československé občanství původně měli, a dále o občany, kteří sami byli v minulosti držiteli českých pasů," uvedlo ministerstvo. Těchto žádostí dorazilo do Londýna od Brexitu zatím 110.
Nárůst i u jiných zemí
Zkušenosti jiných evropských ambasád v Británii jsou stejné a v řadě případů i mnohem intenzivnější. Agentura Bloomberg oslovila většinu zastupitelských úřadů členských zemí EU a například z rakouského či švédského velvyslanectví jí odpověděli, že bezprostředně po referendu zodpovídali jejich zaměstnanci až stovku dotazů denně.
Poláci zase odpověděli, že zatímco obvykle dostávali kolem stovky žádostí na vydání pasu za celý rok, jen za letošní pololetí už jsou na čísle 111. Maďaři hlásili přes 200 dotazů spojených se získáním občanství.
Zdaleka největší nával ale zažili Irové. Bezprostředně po britském referendu se tisíce Britů rozhodly požádat o irský pas a hned v pondělí 28. června dorazily na úřady čtyři tisíce žádostí. Dublin kvůli tomu oficiálně požádal britské občany, aby tolik nepospíchali a nepanikařili. Na irské občanství má nárok kdokoli, kdo se narodil v Irsku či v Severním Irsku (které je součástí Velké Británie a tamní voliči se vyjádřili pro setrvání v EU) nebo jehož rodiče z Irska pocházejí.
Důvod, proč Britové usilují o to, aby získali evropský pas, je zřejmý – rádi by si ponechali otevřené dveře na volný evropský trh. Nová ostrovní konzervativní vláda v čele s premiérkou Theresou Mayovou ale tvrdí, že by ráda dojednala rozchod s EU tak, aby Britové zůstali pokud možno součástí otevřeného evropského prostoru.
V britských médiích se dokonce objevily spekulace, že o německé občanství mohl projevit zájem i jeden z lídrů za vystoupení země z EU, nacionalista Nigel Farage. Europoslanec, jehož manželka je Němka, byl totiž spatřen na německé ambasádě.
