Kdy Britové opustí EU?
Nejdříve za dva roky. Nejprve musí britský premiér oficiálně podle článku 50 Lisabonské smlouvy požádat o uvolnění své země z evropského svazku. Kdy tak učiní, je otázka. Velmi pravděpodobně se tak stane až na podzim, možná to dokonce přejde na nástupce Davida Camerona, který bude znám v říjnu.
Tímto aktem začne dvouletá lhůta, během níž si Londýn musí se zbytkem EU dojednat podmínky, za nichž Unii opustí, a také, jak s ní bude propojený poté. Pokud by po dvou letech nebyla jednání ukončená a obě strany si neodsouhlasily prodloužení rozhovorů, začaly by se obchodní vztahy mezi Británií a EU řídit pravidly Světové obchodní organizace, takže by se vrátila například cla.
Po dobu, co bude Británie Unii opouštět, budou sice její europoslanci normálně hlasovat v europarlamentu a její ministři se budou účastnit summitů, nebudou mít ale rozhodovací pravomoci.
Kdo bude příštím premiérem Velké Británie?
David Cameron po neúspěšné kampani prohlásil, že v říjnu skončí. Chce počkat na sjezd vládních konzervativců, tam by se mělo rozhodnout o jeho nástupci. Jedním z adeptů je Cameronův kamarád a současně brexitový protivník Boris Johnson. Bývalý starosta Londýna se postavil do čela tažení za odchod z EU.
Spolu s ním byl výraznou tváří směru, který nakonec vyhrál, také populární a mediálně podobně zdatný ministr spravedlnosti Michael Gove.
Do úvahy by mohla přicházet také ministryně vnitra Theresa Mayová, která sice stála po Cameronově boku, ale vystupovala mnohem umírněněji, takže by pro euroskeptickou frakci konzervativců nemusela být nepřekonatelnou překážkou, zvlášť když většina toryovských poslanců byla pro setrvání v EU.
Rozpadne se Velká Británie?
V nejbližších letech určitě ne, ale odstředivé tendence se znovu probudí. Referendum jasně ukázalo, že zatímco Skotové a většina Irů (ze Severního Irska) chtěli zůstat v EU, dominantní Angličané spolu s Velšany je přehlasovali.
Předáci Skotské národní strany se už nechali slyšet, že nyní je na místě se začít bavit o novém referendu o nezávislosti Skotska.
U Severního Irska to i vzhledem k násilné minulosti tamních separatistů bude složitější, nicméně i tam se dají čekat nové vášně a probuzení dávných resentimentů. Hádat, jak bude Británie vypadat za nějakých 10 či 15 let, je nyní jako věštit z křišťálové koule.
Co bude Brexit znamenat pro Čechy, kteří v Británii žijí a pracují nebo to plánují?
To není vůbec jasné. V příštích dvou letech nejspíš nic. Záleží na podmínkách rozchodu, které Londýn se zbytkem EU dojedná. Pokud by sice opustil Unii, ale přešel do modelu, který používá například Norsko nebo v určité podobě Švýcarsko, zůstal by zachovaný jednotný trh včetně pohybu lidí.
Jenže část britských politiků, hlavně ti ze strany UKIP vedené Nigelem Faragem, volala po tom, že volný pohyb osob musí skončit a že si Britové musí opět lépe střežit hranice a více kontrolovat, kdo k nim přichází. Dá se očekávat, že hlavně východní země EU v čele s Polskem budou tlačit, aby se volný pohyb lidí úplně nerušil.
Totéž se dá říct o cestování, nicméně není pravděpodobné, že by v budoucnu bylo pro turistické cesty na ostrovy třeba mít víza, k tomu s největší pravděpodobností nedojde.
Zda a jak dopadne Brexit na české obchodní a ekonomické vztahy s Velkou Británií?
„Krátkodobě se nestane nic. Na vyjednávání jsou dva roky. Ekonomické dopady bych čekal od třetího roku do zhruba osmého po referendu,“ řekl Tomáš Prouza, český státní tajemník pro evropské záležitosti.
Z analýzy Úřadu vlády vyplývá, že nejdříve v roce 2018 přestanou Britové platit své příspěvky do společného rozpočtu EU, ale současný rozpočet platí do roku 2020, takže Česko by mohlo přijít o desítky miliard, protože Británie je čistým plátcem. Ale to bude přesně záležet na nové dohodě, kterou si Londýn s Bruselem vyjedná.
Británie je mezi největšími českými exportními a investičními partnery. Opět, bude záležet na podobě nové smlouvy mezi Británií a EU, jak budou ošetřena cla, tarify a podmínky dovozu a investic.
Podle Radka Špicara, vicepremiéra Svazu průmyslu a obchodu, je možné čekat pokles zájmu britských investorů v Česku v případě, že jim nová dohoda bude stavět nějaké překážky. Studie Úřadu vlády uvádí, že český vývoz by mohl klesnout o šest až devět procent a o práci by přišlo 650 až 1600 lidí, nejvíce z nich v automobilovém sektoru.
Zůstane Londýn finančním centrem?
Jedním z hlavních důvodů, proč si Londýn udržel spolu s New Yorkem a Hongkongem pozici klíčového finančního centra světa, bylo právě propojení s EU. Banky z něj mohly snadno operovat po většině kontinentu, to bude nyní ohrožené.
Už se objevily zprávy, že některé finanční instituce zvažují, že by se přesunuly dál na východ, do úvahy připadá především německý Frankfurt nad Mohanem, kde sídlí mimo jiné Evropská centrální banka. Opět bude záviset na tom, jak si Britové dojednají budoucí vztahy s EU.
Pokud by zůstal zachovaný jednotný trh a banky a fondy by mohly v podstatě bez větších komplikací operovat po Evropě z Londýna, nic by se měnit nemuselo. Pokud se ale Británie bude chtít hodně uzavřít a zkomplikovat například zaměstnávání bankovních expertů z jiných zemí v Londýně, dá se v příštích letech očekávat exodus z Canary Wharf.
Mohla by se Velká Británie do EU vrátit?
Mohla, Lisabonská smlouva s tím počítá. Jenže by to pro Brity znamenalo, že musí podstoupit stejnou přijímací proceduru jako kterýkoli jiný nečlenský stát. A to trvá řadu let.
Lze rozhodnutí Britů v referendu ještě zvrátit?
Teoreticky ano. Referendum není právně závazné, a jelikož většina členů britského parlamentu je nakloněna setrvání v EU, mohli by si postavit hlavu a odhlasovat, že země v Unii zůstane a premiér nemá podle článku 50 Lisabonské smlouvy o žádném vystoupení jednat.
Jenže to by byla, jak poznamenává BBC, politická sebevražda. Ostatně i David Cameron řekl, že hlas lidu bude následovat. V rovině spekulací je také varianta, že by se v Británii vyhlásily předčasné volby, které by se staly takovým plebiscitem o Brexitu číslo 2, a pokud by v nich zvítězili politici, kteří EU nechtějí opouštět, mohli by tvrdit, že odchod není na místě.
Co se bude dít s Evropskou unií?
Evropská unie bude chtít začít jednat s Británií o jejím odchodu co nejdříve, aby nevyužívala volný trh a ignorovala ostatní otázky. Série různých jednání bezprostředně po referendu bude vrcholit summitem EU v úterý a ve středu v Bruselu.
Evropští politici budou dělat všechno pro to, aby ujistili veřejnost, že projekt Evropské unie nekončí a nezačíná její rozpad. Přesvědčit Evropany, aby zachovali klid, bude ale velmi těžké. Podobně jako je rozdělená britská společnost, prohlubuje se rozštěpení společnosti ve Francii či Španělsku, které bude v neděli hlasovat v předčasných parlamentních volbách.
S odchodem Británie posílí euroskeptické hlasy v Německu či Nizozemsku. Špatnou zprávou je Brexit pro Polsko, jehož vláda Británii potřebovala jako spojence uvnitř EU.
V Evropě posílí postavení Německa a celkově eurozóny. Bude ale otázka, zda evropští lídři pochopí, že je třeba Unii zásadně proměnit a že je třeba začít vysvětlovat stále nespokojenějším obyvatelům její výhody.
Stane se referendum nyní v Evropě často používaným politickým nástrojem?
Ano. Nizozemci v dubnu potopili v lidovém hlasování smlouvu Evropské unie s Ukrajinou, která měla Kyjevu pomoci otočit svoji ekonomiku směrem na západ.
Na podzim mají Maďaři hlasovat o přijímání imigrantů a Italové o ústavních změnách, které mají zpřehlednit a zjednodušit italský politický systém.
Po hlasování o Brexitu se navíc „výhrůžka referendem“ stane silným nástrojem populistů vůči stranám hlavního proudu.
Italské Hnutí pěti hvězd po nedávném úspěchu v místních volbách ohlásilo plány na referendum o členství v eurozóně, šéfka francouzské ultrapravice Marine Le Penová chce v případě, že se příští rok stane prezidentkou, hlasovat o členství Francie v EU a podobné plány ohlásil i šéf nizozemských pravicových populistů Geert Wilders, jehož strana vede v průzkumech před volbami, které se mají konat do března příštího roku.
Co se bude dít s eurem a eurozónou?
Mezinárodní význam eura – například podíl na devizových rezervách či platby v mezinárodním obchodu – pomalu ale jistě klesá, což vyplývá z výroční zprávy ECB. Už před britským referendem sílily nálady proti euru například v jižní Evropě nebo i ve Finsku.
Kolem eura a Německa by se ale mohlo začít tvořit silnější integrační jádro Evropské unie a odchodem Británie ty země, které nejsou v eurozóně, mohou přijít o vliv v EU. Česko má blízké ekonomické i politické vazby s Německem, takže by logicky mělo podobně jako Slovensko mít zájem patřit k nejužšímu jádru.
"Euro jsme měli mít už dávno. Teď ale bude velmi složité prosadit něco nového. A pokud se to bude dělat, tak by se to mělo pořádně vysvětlit," řekl Tomáš Prouza.
Změní se nějak postavení Británie v NATO a ohrozí Brexit bezpečnost Evropy?
V Británii převládá názor, že pro bezpečnost země je Severoatlantická aliance mnohem důležitější než Evropská unie. I když Francie a Německo mají papírově větší armády, Británie je největším evropským přispěvatelem do společných aktivit Aliance, jejíž summit se koná 8. července ve Varšavě a má posílit ochranu východního křídla.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dva dny před britským referendem varoval, že členství Británie v EU je důležité pro boj s terorismem a ilegální migrací. "Rozdělená Evropa jen napomůže nestabilitě," řekl v rozhovoru pro deník Guardian. Odchodem Británie také značně zeslábne protiruský hlas v Unii.
Mnozí představitelé NATO se obávají, že odchod Británie z EU oslabí snahu spojenců bojovat proti dvěma největším hrozbám: Islámskému státu a agresivní politice Ruska. Britské agentury MI5, MI6 a GCHQ jsou na špici, pokud jde o sběr informací o hrozbách islámských teroristů vůči Evropě.
V případě, že by se chtělo odtrhnout Skotsko, bude mít Londýn problém s tím, kde „parkovat“ své jaderné ponorky. Brexit znamená i odchod Británie z evropského zatykače a změní – zkomplikuje se – i spolupráce policejních sborů v rámci Europolu.
Zkomplikuje se spolupráce evropských zbrojařských firem, i když opět platí, že bude záležet na přesné formuli nové smlouvy mezi EU a Británií. Například Airbus zaměstnává v Británii na patnáct tisíc lidí.
