Praha – Žalobkyně z kauzy Opencard Dagmar Máchová měla porušit zákon. Tvrdí to pražské vrchní státní zastupitelství řízené Lenkou Bradáčovou. Podle ní navíc později chyboval i Městský soud v Praze, který zamítl stížnost obviněného proti spornému rozhodnutí Máchové.
Tentokrát ale nejde o Opencard, nýbrž o případ, v němž policií stíhaný podnikatel Vladimír Sitta přišel po verdiktu soudu i Máchové o poloviční podíl v papírně Neograph a za údajný justiční přehmat teď chystá žalobu na český stát o 200 milionů korun odškodného.
Bradáčové úřad chce rozhodnutí městského soudu i žalobkyně Máchové zvrátit a umožnit tak Sittovi, aby se ke svému majetku dostal zpátky.
Sama Bradáčová však stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu podat nemůže, obrátila se proto na ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou z hnutí ANO s návrhem, aby takový právní krok udělala ona.
Zda ministryně vyhoví, zatím není jasné. Návrh k ní ještě neprošel přes náměstka Roberta Pelikána.
"V současné době je věc u prvního náměstka, který ji po aprobaci či připojení jiného názoru či svých připomínek postoupí paní ministryni," uvedla ministerská mluvčí Kateřina Hrochová.
Pokud by Válková stížnost podala a Nejvyšší soud by rozhodnutí městského soudu zrušil, rozjela by se mašinérie zpětných právních kroků a rušení předchozích rozhodnutí soudu a státního zastupitelství. Na konci řetězce pak může být dokonce až zrušení platnosti valné hromady, na které podnikatel Sitta o polovinu Neographu přišel.
"Aktivitu vrchního státního zastupitelství vítám, ovšem ke zrušení platnosti valné hromady je zatím hodně daleko," říká Vladimír Sitta.
Nesmíte hlasovat
Právně komplikovaný příběh začal na konci loňského roku. Žalobkyně městského státního zastupitelství Dagmar Máchová napřed Sittovi - klíčovému svědkovi v údajné korupční jízdenkové kauze pražského dopravního podniku – zabavila akcie a k tomu ještě zakázala hlasovat na valné hromadě firmy Neograph, dnes přejmenované na SPM - Security Paper Mill.
Máchová Sittovi omezila akcionářská práva kvůli obvinění, podle kterého měli Sitta a jeho stejnojmenný syn z firmy Neograph skrytě vyvádět peníze a maskovat to fiktivními smlouvami na poradenství.
Sitta, který se svými rivaly už od roku 2011 bojuje o ovládnutí firmy namočené do jízdenkového korupčního skandálu, si pak na postup návladní marně stěžoval u městského soudu.
Nemohl tak zabránit přeskupení podílů akcionářů na valné hromadě, kde majoritu získal statutární ředitel firmy Michael Broda a na Sittu zbylo jen sedm procent akcií.
Máchová podle Bradáčové akcie Sittovi coby stíhanému správně zabavila, neměla mu ale zakazovat hlasování. "Podle našeho právního názoru nelze akcionáři upřít hlasovací právo plynoucí z vlastnictví akcií," uvedla Lenka Bradáčová pro deník Insider.
Svůj názor přitom opírá o dřívější stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství, které jasně říká, jak podobné případy řešit.
Navíc to není poprvé, co má Bradáčová jiný názor na postup kolegyně z podřízeného úřadu. Máchové ve vyjádření pro týdeník Respekt vyčetla, že před dvěma lety příliš brzy utnula vyšetřování kauz okolo Nemocnice na Homolce. Policie případy na pokyn Bradáčové znovu otevřela a vše nedávno vyústilo v obvinění sedmi lidí včetně bývalého šéfa nemocnice Vladimíra Dbalého a exprimáře Michala Toběrného.
Vrácené právo, ale pozdě
Státní zástupkyně Dagmar Máchová odmítla podání návrhu na stížnost pro porušení zákona komentovat. Chce prý napřed počkat, jak rozhodne ministryně, případně soud.
Přiznala však, že podle její zkušenosti nemusí státní zástupci i přes stanovisko nejvyššího žalobce postupovat stejně a každý si může právo vykládat jinak. "Nemáme mezi sebou úplně vyjasněno, zda hlasovací práva jsou současně i práva majetková, a zda je tedy třeba kromě zajištění akcií omezit i možnost hlasování," tvrdí Máchová.
Dodala, že omezení hlasovacích práv používá běžně. "A dělají to tak i moji kolegové, s nimiž jsem svůj krok konzultovala," podotkla státní zástupkyně.
Přitom v kauze Sitta své původní rozhodnutí vzala zanedlouho zpátky. Hlasovací právo Máchová vrátila podnikateli po čtyřech měsících poté, co na ni zatlačil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Správci majetku žalobkyni už na jaře vyčetli, podobně jako teď Bradáčová, že si zákon vykládá jinak.
Ani návrat hlasovacích práv ovšem Sittovi nepomohl. Valná hromada se mezitím uskutečnila bez něj. "Neměl jsem šanci ovlivnit její průběh," říká Sitta.
Sitta: Stíhají mě účelově
Podnikatel dlouhodobě tvrdí, že jeho stíhání dozorované Dagmar Máchovou už třetí rok nikam nevede a je účelové. Svou firmu prý netuneloval a obvinění ho má jen kriminalizovat jako svědka proti obviněným v jízdenkové kauze, kde detektivové stíhají mimo jiné bývalého ředitele pražského dopravního podniku Martina Dvořáka, jeho někdejší podřízené z městské firmy, podnikatele Ivo Rittiga plus jeho dva advokáty a také Rittigova přítele a Sittova někdejšího společníka z Neographu Jana Janků.
Máchová nařčení z podjatosti ve vyšetřování důrazně odmítá a ohrazuje se i proti kritice svého postupu při dohledu nad kauzou Opencard.
Oponenti jí vyčítají, že před soud poslala kvůli kontroverznímu miliardovému projektu pražské červené karty jen několik úředníků, a nikoliv bývalé vedení pražského magistrátu z éry exprimátora za ODS Pavla Béma. Máchová, která údajně nalezla ve svém bytě i odposlechovou štěnici, se brání tím, že na rozšířené stíhání nesehnala policie dost neprůstřelných důkazů.
Trest pro žalobce? To nejde
Pokud by se prokázalo, že státní zástupkyně v případu Vladimíra Sitty skutečně chybovala, nemusí se obávat případného postihu. Za vadný právní názor jí kárné řízení nehrozí.
Že státní zástupci nepykají za chyby, vadí nedávno založené Unii obhájců. Podle jejího předsedy Václava Vlka jde nejen o kárnou odpovědnost žalobců, ale i o odpovědnost občanskoprávní.
"Tedy o odpovědnost vůči stranám procesu. Když se podíváte na statistiku kárných postihů, na straně státního zastupitelství jsou postihy za průtahy řízení či za opilství v práci. Ale že by byly postihy za nekvalitně odvedenou práci, které jsou běžné třeba u zubařů nebo lékařů, to tam nenajdete," řekl Vlk v červnovém rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Článek vyšel v pondělí 1. září 2014 v sesterském deníku Insider.
