"Čím je to tady unikátní? To je jednoduché. Je to jedno z nejkrásnějších míst v republice," pronáší hrdě Dalibor Hoffmeister za barem své restaurace Salaš. Muž s bujným knírem a vizáží hostinského z dob dávno minulých je jedním z mála lidí, kteří po většinu roku přebývají v Ryžovně nedaleko Božího Daru.
Pohled z okna jeho slova potvrzuje. Nabízí snad vše, co by si turista od Krušných hor sliboval. Rašeliniště, krávy pasoucí se na loukách, hluboké lesy i tajemná historie - stávala zde vesnice Sejfy, po odsunu Němců po druhé světové válce ale z osmdesáti domů zbylo jen pár základů. I proto si místo vybrali filmaři pro natáčení seriálu Rapl.
"Bývá tady i tetřívek. Ale to nejdůležitější je voda a rašeliny. Bez toho by Krušné hory skončily," říká Rudolf Chlad, bývalý dlouholetý ředitel Horské služby a také představitel spolku Ryžovna, který se roky snaží o důraznější ochranu zdejší krajiny.
Místo sice patří jako zbytek Krušných hor na seznam UNESCO a je součástí evropsky významné lokality Krušnohorské plató, výraznější ochrana přírody ale chybí. Výjimkou je jen drobná přírodní rezervace Ryžovna pár stovek metrů jižně od stejnojmenné osady.
Územní plán města tak počítá s tím, že zde v budoucnu vznikne nová satelitní zástavba. Původně se hovořilo o osmdesáti domech a vleku, počet se po vyhrocení sporu před pěti lety snížil na 42 domů. "Byl by to obrovský zásah, rána do skvostu přírody Krušných hor," míní Chlad, který byl mezi lety 2010 a 2013 poslancem TOP 09.
Blíží se ale velká změna. Ministerstvo životní prostředí v čele s Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) v červenci zahájilo proces vyhlášení nové chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Vzniknout má v polovině roku 2026, má být největší v Česku a zahrne i území Ryžovny.
Jenže lidé ze spolku stejně cítí zklamání. Na zveřejněné mapě tvoří Ryžovna ostrůvek vyznačený žlutou barvou. Ta znamená čtvrtou, nejnižší úroveň ochrany, která je běžná pro zastavěné oblasti a nijak výrazně nebrání dalším stavbám.
"Jedná se o jednu z nejvzácnějších lokalit ve středních Krušných horách, pokud se týká ochrany přírody a kulturního dědictví. Toto je pro náš spolek Ryžovna naprosto nepochopitelné a nepřijatelné," uvedl spolek v prohlášení zaslaném ministerstvu. A požaduje, aby se oblast přesunula do vyšší zóny ochrany, která by zástavbě zabránila.
Nepochopitelný a nepřijatelný je návrh CHKO i pro starostu Božího Daru Jana Horníka (STAN). Ale ze zcela opačných důvodů. Chráněnou oblast si nepřeje ani na Ryžovně, ani v okolí města, ani nikde jinde v Krušných horách. A žádá ministerstvo, aby přípravy zastavilo.
"Nabídli jsme ministru Hladíkovi, že to vyřešíme smluvní ochranou území. A nemusely by se dělat tyhle opičárny, nemuselo by to stát desítky milionů. Ale ignoruje nás," říká dlouholetý starosta města, které rozdělil drasticky odlišný pohled různých skupin na budoucnost oblasti.
"Papírování by všechno zkazilo"
"Podívejte, nikdo z nás není proti ochraně přírody," upřesňuje svá slova Horník. "Ale ne touto formou," dodává. Současná ochrana je podle něj dostatečná a status CHKO by prý přinášel jen komplikace. Místní si svou přírodu podle něj dokáží ochránit sami. "Žádný ochranář z Prahy nebo z Varů to tady nezná tak jako my," míní.
Zdůrazňuje, že starostou je už 34 let a od té doby se povedlo dát zdejší přírodu dohromady poté, co jej poničila těžba a dopady těžkého průmyslu včetně kyselých dešťů. "Nikdy jsme tady nedělali žádné prasárny, naopak. Vybudovali jsme sedm vodních nádrží, kde jsou vodní ptáci, čolci," říká.
"Kdyby tady byla CHKO, tak by se nic takového nestalo, protože by nám to zkazilo to jejich papírování. Proč bych si dělal starosti a dělal tyhle věci navíc," ptá se Horník, který byl do předloňska 18 let senátorem a do letošních voleb jde jako lídr koalice Hlas pro Karlovarský kraj.
Stavebníci budou muset po vyhlášení CHKO nově žádat o povolení i ochránce přírody. Téměř celé zastavěné území Božího Daru bude sice mimo oblast, v některých místech by to ale mohlo zkomplikovat plány města. Třeba na Ryžovně a v jejím okolí, kde chce mimo stavění domů také zavést sítě a modernizovat silnici - a to i přes nejpřísněji chráněné území.
"Ministerstvo postupuje protizákonně. Návrh CHKO odporuje územnímu i regulačnímu plánu obce," tvrdí Horník a dodává, že je spor je ochotný dohnat až k soudu. "Připravuju i dopis do Poslanecké sněmovny a Senátu s žádostí o přezkoumání legálnosti procesu," říká.
Resort životního prostředí toto nařčení odmítá. "Ministerstvo bude v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny pokračovat i nadále v procesu vyhlašování CHKO, pro odložení není důvod," uvedla mluvčí Veronika Krejčí.
Plán vyhlášení se nelíbí ani správci lesů Božího Daru Karlu Picurovi. Režim CHKO s sebou nese podstatné změny v hospodaření tak, aby bylo přírodě bližší. Ne vše ale podle něj přinese kýžený efekt. Zakázáno je například odstraňovat stromy starší 150 let, což podle něj může ztížit boj s kůrovcem.
Podle ministerstva jsou ale obavy neopodstatněné. "V hospodářských lesích se bude samozřejmě i nadále hospodařit dle lesního zákona včetně zásahů proti kůrovci," vysvětluje Krejčí.
Naděje pro Ryžovnu
Hostinský Dalibor Hoffmeister obavy ze složitějšího povolování staveb nemá. Přitom se ho to jako majitele jednoho z mála domů v katastru Božího Daru, který bude opravdu ležet na území CHKO, přímo dotýká.
"Já nejsem proti CHKO v žádném případě. Všichni to odsuzují, že by se jim omezila možnost stavět. Ale když se podíváte na Loučnou, tak tam je jasně vidět, jak to dopadá, když se začne stavět bez kontroly. Je to hnus fialovej," říká. Odkazuje na sousední město Loučná pod Klínovcem, které Božídarští zmiňují jako příklad nevkusu a přebujelé výstavby apartmánů a penzionů.
Boží Dar od sametové revoluce také prošel výraznou proměnou z horské vesnice s pár podnikovými chatami v oblíbené centrum lyžařů, cyklistů i pěších turistů. I na začátku září je tady živo. Na zahrádkách restaurací si kolem poledne není kam sednout, na ulicích hledají své hotely němečtí senioři s velkými kufry, na trávě posedávají studenti, kteří sem přijeli na seznamovací kurz.
To se ale nedá říct o nejnovější části města, developerském projektu apartmánových domů, který v posledních letech vyrostl na pozemcích, kde dříve bývalo rašeliniště. "Je to mrtvé město. Byla podmínka, aby lidé, kterým to patří, tam měli trvalé bydliště. Koupili to lidé, kterým říkám trvale bydlící chataři. Přijedou sem na Vánoce a na prázdniny. A tady to ztrácí půvab horské vesnice, kde se všichni znali," popisuje Chlad.
Podle něj při stavbě zmizela čtyřmetrová vrstva rašeliny, která je klíčová pro zdejší ekosystémy. Zmiňuje také případ německé těžby na Perninském rašeliništi. "Víme, co se stane, když se udělá taková prasárna," říká. A bojí se, že podobný problém potká i Ryžovnu.
"Není to developerský projekt. Je to území pro rozvoj dalších generací. V okolí Božího Daru už stavět nelze, takže si to chceme nechat jako rezervu," hájí projekt Horník. Dodává, že současné zastupitelstvo na místě zatím stavět nehodlá, je to podle něj spíše "otázka dvaceti, třiceti let".
Otázkou ale je, zda to bude možné. Ministerstvo životního prostředí dává naději zastáncům vyšší ochrany. "Zástavba na Ryžovně je zanesena ve schváleném územním plánu obce Boží Dar. Nicméně toto území je mimořádně cenné a jeho zařazení do II. zóny CHKO - tak jak požaduje spolek Ryžovna a zástupci vlastníků - odpovídá jeho hodnotám. Zónace se samozřejmě může změnit na základě připomínek," uvádí mluvčí Krejčí.
Video: Maskuje se, plíží, čeká. Tři roky jsem mrzl zbytečně, říká dokumentarista přírody (14. 7. 2023)
