Praha, Brno - Nejvyšší správní soud zasáhl do chystaných prezidentských voleb, když nařídil ministerstvu vnitra, aby pro přímou volbu prezidenta zaregistrovalo Janu Bobošíkovou. Tu ministerstvo před několika týdny odmítlo k volbě připustit.
Naopak Vladimír Dlouhý a Tomio Okamura u soudu neuspěli. Rozhodnutí je podle předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka pravomocné.
Do hry nyní může vstoupit už jen Ústavní soud, a to v případě, že se na něj vyřazení kandidáti rozhodnou obrátit.
"Naše rozhodování bylo poměrně komplikované. Dospěli jsme však k závěru, že paní Bobošíková získala přes 50 tisíc hlasů. Zpráva je tedy taková, že pouze u paní Bobošíkové bylo návrhu vyhověno," řekl Šimíček.
Co se bude dít dál
- Vnitro nyní urychleně zajistí registraci Bobošíkové do voleb
- V pátek vylosuje čísla pro jednotlivé kandidáty.
- Poté budou uchazeči vyzváni ke kontrole údajů na volebních lístcích
- Ty bude vnitro následně tisknout
Role Ústavního soudu
- Na podání stížnosti mají stěžovatelé podle zákona o Ústavním soudu lhůtu 60 dnů od doručení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
- Sám Ústavní soud nemá pro své rozhodnutí stanovenu žádnou lhůtu
- Je v jeho pravomoci volby odložit
Kdy by se volby měly konat
- První kolo je naplánované na 11. a 12. ledna
- Případné druhé kolo o dva týdny později
Soud: Vnitro jednalo protizákonně
Šimíček prohlásil, že podle názoru soudu se ministerstvo dopustilo protizákonnosti. A to tím, že chybně vyhodnotilo počet neplatných podpisů pod jednotlivými kandidaturami.
Ministerstvo vnitra se totiž rozhodlo sčítat chybovost v obou kontrolních vzorcích, ačkoliv ji podle odborníků a nyní i podle verdiktu Nejvyššího správního soudu mělo zprůměrovat. Právě tento postup napadli u soudu všichni tři ministerstvem vnitra vyřazení kandidáti.
Soudci na základě zprůměrovaného výpočtu chybných podpisů nakonec Bobošíkové konkrétně uznali 50 810 signatářů.
Další dvě stížnosti Okamury a Dlouhého soud navzdory nezákonnému postupu ministerstva vnitra odmítl. "Chybovost byla tak vysoká, že tito dva kandidáti nedosáhli hranice 50 tisíc hlasů. Proto byly tyto dvě stížnosti zamítnuty," podotkl Šimíček.
Okamurovi chybělo podle rozhodnutí soudu 1141 hlasů a Dlouhému 1074 podpisů.
Tři soudci měli zákon za protiústavní
Jak budou nyní postupovat Okamura s Dlouhým, může rozhodnout o tom, zda se první přímá volba prezidenta České republiky uskuteční v naplánovaném lednovém termínu.
V případě, že se rozhodnou obrátit na Ústavní soud, budou se moci opřít o stanovisko tří ze sedmi členů volebního senátu Nejvyššího správního soudu. Ti ve svém menšinovém stanovisku označili zákon o volbě prezidenta republiky za protiústavní. Mezi těmito třemi členy soudu je i jeho předseda Josef Baxa.
Podle jeho názoru měl soud své jednání přerušit a obrátit se s dotazem po ústavnosti zákona přímo na Ústavní soud.
Ústavní soud nemá pro své rozhodování o případných stížnostech žádnou lhůtu. Je nicméně v jeho pravomoci volby odložit.
Dlouhý i Okamura oznámí další postup v pondělí
Vladimír Dlouhý už vydal prohlášení, ve kterém uvádí, že svůj další postup oznámí v pondělí 17. prosince.
"Pokud můj právní tým neshledá v odůvodnění Nejvyššího správního soudu zásadní pochybení, budu postupovat v souladu se svými dřívějšími prohlášeními a nebudu hledat zastání u Ústavního soudu. Mým hlavním cílem je, aby první přímá volba českého prezidenta proběhla důstojným způsobem a ve stanoveném termínu," uvedl Dlouhý. Vyjádřil zároveň přesvědčení, že získal regulérní podpisy více než 50 tisíc občanů.
Stejné stanovisko zaujal Tomio Okamura. To, zda podá proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ústavní stížnost, oznámí v pondělí.
Věc nyní zkoumá jeho advokátka Klára Samková. Ta už oznámila, že sama za sebe napadne volbu prezidenta u Ústavního soudu nejpozději do Vánoc.
Kandidátů na prezidenta je nyní devět
Díky rozhodnutí soudu se Jana Bobošíková vrátila do boje o Hrad a je devátým oficiálně potvrzeným kandidátem. Kromě ní může být prezidentem ještě Jan Fischer, Miloš Zeman, Jiří Dienstbier, Karel Schwarzenberg, Přemysl Sobotka, Táňa Fischerová, Zuzana Roithová a Vladimír Franz.
Tyto kandidáty ministerstvo vnitra po kontrole podpisů k volbám zaregistrovalo.
Šéf zodpovědného odboru na ministerstvu vnitra Václav Henych uvedl, že pro něj je nyní prioritou zabezpečení lednových voleb prezidenta. Postup ministerstva, který soud označil za protizákonný, nebyl podle něj zásadní chybou. Oba způsoby výpočtu podle něj bylo možné použít.
Nejvyšší správní soud rovněž zamítl stížnosti dalších uchazečů o Hrad, kteří však ministerstvu vůbec archy s minimálně 50 tisíci podpisů neodevzdali.
Nejvyšší správní soud zamítl stížnost advokátky Kláry Samkové, kterou vnitro nezaregistrovalo pro přímou volbu prezidenta.
Neuspěli ani další kandidáti, kteří nezískali dostatečný počet podpisů. Je mezi nimi Jiří Kesner, Petr Cibulka nebo Anna Kašná.
Staňte se fanouškem mé stránky na Facebooku a své názory pište zde.
