Rusko napadlo Ukrajinu 24. února. Česko od té doby vydalo ukrajinským uprchlíkům přes 435 tisíc víz dočasné ochrany, která jim umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Podle informací úřadu práce z počátku týdne pracuje v Česku přes 87 800 lidí z Ukrajiny s dočasným vízem. Celkem práci od začátku rusko-ukrajinské války získalo v Česku přes 129 100 uprchlíků, většinou žen. Část z nich se vrátila do vlasti nebo ze zaměstnání odešla. Úřady práce od března vyplatily běžencům v tísni téměř 1,28 milionu humanitárních dávek téměř za 6,66 miliardy korun.
Podle PAQ Research jsou příjmovou chudobou při započtení bydlení poskytnutého zdarma nejčastěji zasaženy jednočlenné domácnosti a samoživitelé s jedním dítětem, protože mají méně často ubytování zdarma a paušální humanitární dávka na člověka má pro ně menší relativní hodnotu. Za chudé jsou označeny jednočlenné domácnosti s příjmem pod 13 667 Kč, připomněla společnost a doplnila, že rodiny s dětmi jsou před upadnutím do totální chudoby chráněni právě sociální podporou a solidaritou Čechů.
Samoživitelky podle průzkumu také častěji trpí materiální deprivací. Ta udává podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou z finančních důvodů dovolit čtyři a více z devíti stanovených položek.
Méně často se chudoba týká podle PAQ Research uprchlíků, kteří mají v domácnosti aspoň jednoho vydělávajícího člena. Nejstabilnější materiální situaci pak mají pracující v nejvyšších kvalifikacích, tedy specialisté a řídící pracovníci. Ti jsou pod hranicí příjmové chudoby jen ve 12 procentech.
Co se týče úspor a celkové životní úrovně ukrajinských uprchlíků, 29 procent z nich je podle průzkumu v příjmové chudobě a mají úspory maximálně na měsíc. Dalších 41 procent žije v domácnostech s příjmy nad hranicí chudoby, ale s malými úsporami.
Přibližně dvě pětiny Ukrajinců si musely na cestu do Česka nebo na život zde i půjčit. Většina si půjčila peníze na Ukrajině, a to od známých či rodiny nebo od banky. V Česku si půjčila tři procenta Ukrajinců, a to převážně od známých.
Česko poskytuje uprchlíkům humanitární dávku 5000 korun. Vyplácí ji za měsíc, kdy lidé získali vízum k ochraně. Příchozí v nouzi ji pak mohou pobírat ještě opakovaně, ale nejdéle dalších pět měsíců. Podpora není pro ty, kteří mají zajištěné ubytování se stravou a vybavením.
Uprchlíci, kteří jsou v Česku více než půl roku a jsou v tísni, mohou požádat o další podporu. Od šestého měsíce po získání dočasné ochrany může dospělý dostat částku ve výši životního minima, nyní tedy 4620 korun. Pro děti a mladé do 18 let to může být teď 3320 korun. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden oznámil, že se minimum od ledna kvůli inflaci zvýší.