Baťovi dědicové chtěli obejít restituční zákony, potvrdil soud a zamítl odškodné 56 milionů

Lukáš Prchal Lukáš Prchal
Aktualizováno 29. 10. 2015 11:12
Potomci zlínského podnikatele Jana Antonína Bati nemají právo žádat po státu 56 milionů korun. Rozhodl tak Městský soud v Praze a potvrdil tím loňské rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2. Pět Baťových potomků, kteří žijí v Americe, žádalo peníze za zlínskou funkcionalistickou vilu a přilehlý pozemek. Vilu i pozemek známému obuvníkovi zabavil v roce 1947 stát kvůli domnělé spolupráci s nacisty.
Baťův vnuk John G. Nash (uprostřed) u soudu se svým právníkem a manželkou Janou.
Baťův vnuk John G. Nash (uprostřed) u soudu se svým právníkem a manželkou Janou. | Foto: Lukáš Prchal

PrahaMěstský soud v Praze ve čtvrtek rozhodl, že potomci zlínského podnikatele Jana Antonína Bati nemají právo žádat po státu 56 milionů korun. Potvrdil tak loňský verdikt Obvodního soudu pro Prahu 2. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.

Pět Baťových potomků, kteří žijí v Americe, žádalo peníze za zlínskou funkcionalistickou vilu a přilehlý pozemek. Vilu i pozemek známému obuvníkovi zabavil v roce 1947 stát kvůli domnělé spolupráci s nacisty.

Tehdy se soud opíral i o Benešovy dekrety, které mimo jiné umožňovaly konfiskaci majetku po druhé světové válce. Až v roce 2007 soud Jana Antonína Baťu rehabilitoval a zrušil starý verdikt soudu, čímž definitivně očistil jeho jméno. Na základě tohoto rozhodnutí podali Baťovi potomci žalobu o odškodné za znárodněný majetek.

Podle žaloby, kterou potomci podali, jim nespravedlivým rozhodnutím vznikla po druhé světové válce velká škoda.

V předešlém soudním procesu tvrdila advokátka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Blanka Petrlíková, že potomci obcházejí restituční zákony, a žalobci podle ní v procesu jednali podle neplatných právních norem. Rodina tak podle ní neměla na peníze nárok, v čemž jí dal soud v předchozím procesu za pravdu.

Restituční zákony totiž nezasahovaly před rok 1948, proto nešlo Baťovým potomkům přiznat požadovaný nárok.

Kdo byl J. A. Baťa

  • Jan Antonín Baťa byl mladším bratrem Tomáše Bati. Narodil se v roce 1898 z druhého manželství Antonína Bati staršího. Ještě před svou tragickou smrtí v troskách letadla 12. července 1932 ho Tomáš Baťa pověřil řízením svého podniku.
  • Janu Antonínu Baťovi se podařilo pokračovat v expanzi firmy, zvyšovat odbyt i počty zaměstnanců.
  • Zasloužil se také o rozvoj Zlína. V době jeho vedení byl ve Zlíně založen Studijní ústav, Škola umění a byly zde pořádány rozsáhlé přehlídky moderního umění - Zlínské salony. Za jeho éry vyrostla ve Zlíně 21. budova, tehdy druhý nejvyšší mrakodrap v Evropě.
  • Jan byl po obsazení země fašisty krátce zadržen gestapem a pak se mu podařilo dostat se do zahraničí.
  • Chtěl se usadit ve Spojených státech, ale když mu americké úřady odmítly prodloužit vízum, přesunul sídlo své firmy do Brazílie. Tehdy se dostal na černou listinu Spojenců - to znamenalo, že s ním nikdo nesmí obchodovat.
  • V roce 1947 byl v Praze v nepřítomnosti odsouzen k patnácti letům vězení, v té době už však žil v Brazílii. Tři roky před svou smrtí v roce 1965 se vzdal akciového podílu ve firmě ve prospěch Tomáše Bati.

Nevlastní bratr Tomáše Bati

Jan Antonín Baťa (1898 až 1965) byl nevlastním bratrem Tomáše Bati, který ve Zlíně založil obuvnickou firmu a proměnil ji v nadnárodní společnost. Tomáš Baťa zemřel roku 1932 při letecké nehodě a ještě před svou smrtí ustanovil nevlastního bratra jako svého nástupce ve firmě.

Za jeho vedení firmy byl ve Zlíně založen Studijní ústav, Škola umění a byly zde pořádány rozsáhlé přehlídky moderního umění – Zlínské salony. Za jeho éry vyrostl ve Zlíně tehdy druhý nejvyšší mrakodrap v Evropě.

Před fašisty se mu podařilo uniknout do zahraničí – nejprve do USA a v roce 1941 odjel do Brazílie, kde v srpnu 1965 také zemřel. V Brazílii žijí desítky členů Baťovy rodiny.

J. A. Baťa byl v nepřítomnosti po druhé světové válce označen soudem za zrádce a kolaboranta a jeho majetek zabavil stát. Až v roce 2007 se dočkal rehabilitace – na základě očištění jeho jména podali Baťovi potomci žalobu o odškodnění za znárodněný majetek.

Baťa za války finančně podporoval československou vládu v Londýně a protinacistický odboj.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Görgesová v Lucemburku neobhájila, Muchová si zahraje Elite Trophy

Lotyšská tenistka Jelena Ostapenková překazila Julii Görgesové obhajobu titulu v Lucemburku. Ve finále porazila druhou nasazenou Němku 6:4, 6:1 a vyhrála turnaj WTA po dvou letech. Dvaadvacetiletá vítězka předloňského Roland Garros získala třetí titul v kariéře.

Nezdar Görgesové znamená, že Karolína Muchová má jistou účast na WTA Elite Trophy v čínské Ču-chaji příští týden. Na takzvaný malý Turnaj mistryň české tenistce pomohlo i odhlášení řady hráček. Muchová začínala sezonu na 145. místě světového žebříčku, po semifinálové účasti v Moskvě se poprvé posune do první třicítky.

Görgesová měla šanci jako první tenistka v této sezoně na druhou úspěšnou obhajobu, ale na rozdíl od lednového turnaje v Aucklandu ve finále neuspěla. První set souboje bývalých hráček Top Ten rozhodl jediný brejk, ve druhém Němka přišla o podání hned třikrát. Ostapenková, která do turnaje vstoupila jako 63. hráčka žebříčku, nečelila ve finále jedinému brejkbolu.

Další zprávy