Baťovi dědicové chtěli obejít restituční zákony, potvrdil soud a zamítl odškodné 56 milionů

Lukáš Prchal Lukáš Prchal
Aktualizováno 29. 10. 2015 11:12
Potomci zlínského podnikatele Jana Antonína Bati nemají právo žádat po státu 56 milionů korun. Rozhodl tak Městský soud v Praze a potvrdil tím loňské rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2. Pět Baťových potomků, kteří žijí v Americe, žádalo peníze za zlínskou funkcionalistickou vilu a přilehlý pozemek. Vilu i pozemek známému obuvníkovi zabavil v roce 1947 stát kvůli domnělé spolupráci s nacisty.
Baťův vnuk John G. Nash (uprostřed) u soudu se svým právníkem a manželkou Janou.
Baťův vnuk John G. Nash (uprostřed) u soudu se svým právníkem a manželkou Janou. | Foto: Lukáš Prchal

PrahaMěstský soud v Praze ve čtvrtek rozhodl, že potomci zlínského podnikatele Jana Antonína Bati nemají právo žádat po státu 56 milionů korun. Potvrdil tak loňský verdikt Obvodního soudu pro Prahu 2. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.

Pět Baťových potomků, kteří žijí v Americe, žádalo peníze za zlínskou funkcionalistickou vilu a přilehlý pozemek. Vilu i pozemek známému obuvníkovi zabavil v roce 1947 stát kvůli domnělé spolupráci s nacisty.

Tehdy se soud opíral i o Benešovy dekrety, které mimo jiné umožňovaly konfiskaci majetku po druhé světové válce. Až v roce 2007 soud Jana Antonína Baťu rehabilitoval a zrušil starý verdikt soudu, čímž definitivně očistil jeho jméno. Na základě tohoto rozhodnutí podali Baťovi potomci žalobu o odškodné za znárodněný majetek.

Podle žaloby, kterou potomci podali, jim nespravedlivým rozhodnutím vznikla po druhé světové válce velká škoda.

V předešlém soudním procesu tvrdila advokátka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Blanka Petrlíková, že potomci obcházejí restituční zákony, a žalobci podle ní v procesu jednali podle neplatných právních norem. Rodina tak podle ní neměla na peníze nárok, v čemž jí dal soud v předchozím procesu za pravdu.

Restituční zákony totiž nezasahovaly před rok 1948, proto nešlo Baťovým potomkům přiznat požadovaný nárok.

Kdo byl J. A. Baťa

  • Jan Antonín Baťa byl mladším bratrem Tomáše Bati. Narodil se v roce 1898 z druhého manželství Antonína Bati staršího. Ještě před svou tragickou smrtí v troskách letadla 12. července 1932 ho Tomáš Baťa pověřil řízením svého podniku.
  • Janu Antonínu Baťovi se podařilo pokračovat v expanzi firmy, zvyšovat odbyt i počty zaměstnanců.
  • Zasloužil se také o rozvoj Zlína. V době jeho vedení byl ve Zlíně založen Studijní ústav, Škola umění a byly zde pořádány rozsáhlé přehlídky moderního umění - Zlínské salony. Za jeho éry vyrostla ve Zlíně 21. budova, tehdy druhý nejvyšší mrakodrap v Evropě.
  • Jan byl po obsazení země fašisty krátce zadržen gestapem a pak se mu podařilo dostat se do zahraničí.
  • Chtěl se usadit ve Spojených státech, ale když mu americké úřady odmítly prodloužit vízum, přesunul sídlo své firmy do Brazílie. Tehdy se dostal na černou listinu Spojenců - to znamenalo, že s ním nikdo nesmí obchodovat.
  • V roce 1947 byl v Praze v nepřítomnosti odsouzen k patnácti letům vězení, v té době už však žil v Brazílii. Tři roky před svou smrtí v roce 1965 se vzdal akciového podílu ve firmě ve prospěch Tomáše Bati.

Nevlastní bratr Tomáše Bati

Jan Antonín Baťa (1898 až 1965) byl nevlastním bratrem Tomáše Bati, který ve Zlíně založil obuvnickou firmu a proměnil ji v nadnárodní společnost. Tomáš Baťa zemřel roku 1932 při letecké nehodě a ještě před svou smrtí ustanovil nevlastního bratra jako svého nástupce ve firmě.

Za jeho vedení firmy byl ve Zlíně založen Studijní ústav, Škola umění a byly zde pořádány rozsáhlé přehlídky moderního umění – Zlínské salony. Za jeho éry vyrostl ve Zlíně tehdy druhý nejvyšší mrakodrap v Evropě.

Před fašisty se mu podařilo uniknout do zahraničí – nejprve do USA a v roce 1941 odjel do Brazílie, kde v srpnu 1965 také zemřel. V Brazílii žijí desítky členů Baťovy rodiny.

J. A. Baťa byl v nepřítomnosti po druhé světové válce označen soudem za zrádce a kolaboranta a jeho majetek zabavil stát. Až v roce 2007 se dočkal rehabilitace – na základě očištění jeho jména podali Baťovi potomci žalobu o odškodnění za znárodněný majetek.

Baťa za války finančně podporoval československou vládu v Londýně a protinacistický odboj.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Jaškin zakončil KHL na druhém místě produktivity i mezi střelci

Český útočník Dmitrij Jaškin z Dynama Moskva zakončil základní část KHL jako druhý nejproduktivnější hráč i druhý nejlepší střelec soutěže. V dnešním posledním zápase na ledě Dinama Minsk dal jeden gól, hostům to však na výhru nestačilo a prohráli 3:4.

Jaškin v 17. minutě zvyšoval na 3:1, ale Dynamo Moskva náskok neudrželo a po třech inkasovaných brankách ve druhé třetině prohrálo. Český útočník díky gólu uzavřel základní část s bilancí 31 branek a 32 přihrávek a udržel druhé místo v kanadském bodování i v tabulce střelců.

V produktivitě zaostal o dva body za spoluhráčem Vadimem Šipačovem (17+48) a před Kirillem Kaprizovem z CSKA Moskva (33+29) udržel o bod druhé místo. Mezi střelci šestadvacetiletý Jaškin, kterého s Dynamem čeká v prvním kole play off Spartak Moskva, nestačil pouze na Kaprizova.

před 1 hodinou

Proces o vydání Assange do USA přerušen, pokračovat bude v květnu

Po čtyřech dnech líčení dnes soud v Londýně přerušil ostře sledovaný proces kolem žádosti Spojených států o vydání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange. Znovu se bude záležitostí zabývat od 18. května, informovala agentura AFP. Právníci se přou například o to, zda by Assangeova extradice porušovala příslušnou britsko-americkou dohodu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy