Bárta i Hrdlička. Za kulisami SPD se pohybují stejní lidé, kteří už uspěli s "véčkaři" a Úsvitem

Jiří Pšenička
12. 11. 2017 19:30
Tomáš Hrdlička, Vít Bárta, Roman Janoušek a třeba také podnikatel Antonín Charouz. Okolo Okamurova hnutí Svoboda a přímá demokracie se pohybují tatáž jména jako kdysi u strany Věcí veřejné a později u hnutí Úsvit.

Praha - Okolo hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury se pohybují lidé, kteří jsou už několik let řazeni mezi zákulisní hráče pražské politiky. Někteří z nich před lety pomohli na politické výsluní straně Věci veřejné (VV) a posléze se angažovali při startu Úsvitu přímé demokracie. Podrobnosti shrnuje následující grafika.

Za "loutku kmotrů a nebezpečného populistu" označil Okamuru před volbami šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ničím konkrétním to ale nedoložil. Okamura jeho slova rozhořčeně odmítl. "Kde je ten kmotr? Lžete jako vždycky!" reagoval šéf SPD na výpady kolegy z ANO v České televizi.

Řada indicií nicméně naznačuje, že za SPD stojí vlivní zákulisní hráči.

Tři lekce z marketingu: S Johnem i Okamurou

Nejdříve trocha historie. Věci veřejné, původně malý politický subjekt z Prahy 1, uspěly ve sněmovních volbách v roce 2010 pod heslem boje proti politickým dinosaurům. K úspěšnému projektu se ale s odstupem času výslovně přihlásily dvě šedé eminence pražské politiky - někdejší velmi vlivný člen ODS z Prahy 10 Tomáš Hrdlička a Roman Janoušek, blízký přítel bývalého primátora za ODS Pavla Béma, který sám sebe označil za politického podnikatele.

Hrdlička a Janoušek se spojili se spolumajitelem bezpečnostní agentury ABL Vítem Bártou a voličům předestřeli jako lídra "véčkařů" Radka Johna, bývalého populárního moderátora investigativního televizního pořadu Na vlastni oči.

"To byl celou dobu můj kůň," prohlásil Janoušek na adresu Johna pro deník MF Dnes v prosinci 2012. Hrdlička zase v roce 2015 pro Český rozhlas uvedl, že vznik Věcí veřejných domlouval s Vítem Bártou už na jejich první schůzce v roce 2006. Do strany prý například přivedl zastupitele Prahy 10 a následně ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského.

I Vít Bárta původně řídil VV jen z pozadí a členové partaje o něm konspirativně hovořili jako o Filipovi. Posléze Bárta pod veřejným tlakem ze stínu vystoupil a dokonce po volbách zaujal místo ministra dopravy v Nečasově vládě. Janoušek s Hrdličkou v zákulisí setrvali. Ten první ale jen do 23. března 2012. V ten den totiž ujel v Praze od autonehody a těžce zraněné ženy, za což si vysloužil trestní stíhání a musel do vězení.

"Bárta se svého času snažil o emancipaci, od Hrdličky s Janouškem se minimálně na čas odstřihl, ale myslím, že později spolu zase našli společnou řeč," vzpomíná jeden z bývalých vlivných činovníků Věcí veřejných.

"Véčkaři" se po čase v ostrých hádkách rozpadli. Místo nich se na scénu rychle prodral nový politický subjekt, hnutí Úsvit. Vznikl přesně v době pádu Nečasova kabinetu a okamžitě zazářil. Uspěl ve sněmovních volbách v roce 2013, když vyhmátl jako voličsky přitažlivé téma přímou demokracii. A opět byl u toho Vít Bárta, dokonce za Úsvit kandidoval v Plzni. V čele ale stanul výřečný Tomio Okamura. Ovšem v roce 2015 se opakovala situace z VV a opět přišel rozkol mezi narychlo nabranými členy.

Okamura se dostal s Bártou do ostrého konfliktu kvůli partajním financím a byl vyloučen z poslaneckého klubu. Šéf Úsvitu poté sám hnutí opustil a následně s kolegou Radim Fialou, jenž zase odešel z ODS, založil hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). To tentokrát chytře využilo protiimigračních nálad ve společnosti v čase uprchlické krize a opět ve volbách uspělo.

Zdálo se ale, že vazby na pražské "kmotry", jak zákulisní hráče nazýval expremiér Mirek Topolánek, byly definitivně zpřetrhány, ale jména Bárta, Hrdlička a Janoušek jsou skloňována i v souvislosti s SPD. Každé v jiné míře.

I když Okamura tvrdí, že například Tomáše Hrdličku v životě neviděl.

Projděte si celou grafiku zde >>

Foto: Reuters

Partaj jako výdělečný podnik?

Někdejší Věci veřejné ukázaly, že i politický subjekt bez členské základny může při zvládnutém marketingu na hlasech od voličů vydělat poměrně velké peníze. Původně jen malá regionální pražská partaj získala ve sněmovních volbách v roce 2010 nárok na státní příspěvek 183 milionů korun. A to samé se opakovalo s Úsvitem, který do vysoké politiky přišel v roce 2013 v podobě elitního klubu s pouhými devíti členy. Za hlasy ovšem získal nárok na 122 milionů korun, které později začaly téct k firmám napojeným na nejužší vedení. Někdejší poslanec a místopředseda Věci veřejných Michal Babák - jenž tvrdí, že Úsvit vymyslel s Vítem Bártou - svého času bezelstně přiznal, že nepoměr mezi počtem lidí v Úsvitu a státními příspěvky stál i u zrodu celého projektu: "To je jeden z důvodů, proč se to celé dělalo". Spory o "vydělané peníze" pak prý přispěly k rozkolu Úsvitu: "Tomio si z toho udělal svoji stranu a nehleděl na potřeby druhých. Proto i ostatní začali čerpat nějaké peníze z rozpočtu strany a z marketingového projektu se stal byznys projekt," prohlásil Babák v září 2015 pro deník E15. Okamura zase za rozkolem Úsvitu viděl Bártovu nenasytnost. Ať už je tvůrcem nového projektu SPD kdokoliv, i tentokrát "vydělá" na hlasech od voličů velmi zajímavou částku - 173 milionů korun. Zda se i potřetí bude opakovat válka o peníze, ukážou nejspíše příští měsíce.

 

Právě se děje

Další zprávy