reklama
 
 

Babiš změkčil boj proti hazardu. Bál se, že vybere méně daní

14. 5. 2015
Ministr financí vysvětluje, proč byla původní verze zákona mnohem přísnější než ta současná, přepsaná. Schválně jsem dal nereálné plány, abych nemusel hazardníkům tolik ustupovat, říká.
Doporučujeme

Praha - Ministr financí Andrej Babiš náhle výrazně slevil ze svého protihazardního tažení a doslova k nepoznání změnil návrh nového loterijního zákona. Sázející nyní budou moci prohrát mnohem víc peněz, než sliboval v původní verzi normy, kterou představil na konci loňského roku. 

Babiš tvrdí, že to byla taktika: napřed sepsat velmi tvrdý zákon, aby měl později rezervu pro případ, že se do věci vloží silná hazardní lobby. Kdyby navíc zůstal u původního záměru, nevybral by na daních tolik peněz, jak plánoval - příjmy by klesly o polovinu.

Do Babiše se kvůli zmírnění zákona okamžitě obuly nejen neziskové organizace, ale i předseda vlády a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. "Vypadá to, že v oblasti regulace a zdanění hazardu jedná ministerstvo financí v rozporu s tím, co slibovalo veřejně před komunálními volbami. Zákon má navíc velké zpoždění," uvedl premiér.

V původní verzi zákona Babiš například limitoval nejvyšší sázku u technických her v herně – tedy především interaktivních on-line terminálů - na pět korun; v nové verzi je to již stokoruna. A stejně tak se více než zdvojnásobila suma, kterou bude možné za hodinu v herně prohrát, ze dvou tisíc na 4 500 korun. U kasin jsou pak limity ještě desetinásobně vyšší – 1000 korun za jednu hru a maximální prohra 45 tisíc korun za hodinu.

A zatímco ještě donedávna ministerstvo financí navrhovalo, že interval mezi jednotlivými hrami na automatu nesmí klesnout pod pět vteřin, nyní jsou to již jen dvě vteřiny.

Ano, bylo to nereálné

Sám Babiš nyní přiznává, že jeho původní plány nebyly reálné. "Za prvé takto přísný limit neexistuje nikde v Evropě a za druhé by takové omezení znamenalo snížení příjmu státního rozpočtu až o padesát procent," říká Babiš, který zcela přepracovaný návrh nyní poslal do legislativní rady vlády.

Podle šéfa hnutí ANO jde navíc o strategii, jak si nechat prostor pro ústupky před hazardní lobby. "Předložení stokorunového limitu hned na začátku by mohlo znamenat, že si hazardní firmy prolobbují v připomínkovém řízení 1 000 respektive 5 000 korun, což byl jejich původní požadavek. Sto korun je v souladu s našimi analýzami a je to méně než například na Slovensku, kde je to pět euro," uvedl.

Stále lepší než dosud

Náměstek ministra financí Ondřej Závodský, který má hazard na starosti, navíc upozorňuje, že i mírnější návrh je stále lepší než současný stav. "Současná výše maximální sázky u interaktivních terminálů je 1000 korun všude. Takže je to výrazné snížení," uvádí.  A podobně je to i s rychlostí hry. "Současná doba je jedna sekunda a my to přitvrzujeme na dvě. Že mezifáze byla pět, bylo proto, že jsme neznali všechny dopady," vysvětlil.

Při tvorbě nového loterijního zákona totiž ministerstvo podle Závodského původně počítalo s tím, že příjmy z automatů se budou danit sazbou 25 procent. Jenže odbor daní nakonec stanovil sazbu vyšší - 35 procent.

"Pokud bychom přiškrtili hazard restrikcemi v loterijním zákoně i navýšenými daněmi, nevybrali bychom nic a hazard by šel do ilegálu," dodal ministerský náměstek.

Neziskové organizace však Babišovu úřadu připomínají, že nelze vše přepočítávat jen na daně. "A rozhodně neplatí přímá úměra, že když prodloužíte délku hry na dvojnásobek, že vám na polovinu klesne problém. Tak to prostě není," dodává specialista na boj se závislostmi a národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Odborné studie přitom již dříve spočítaly, že léčení závislostí na hazardu stojí zhruba třikrát až čtyřikrát víc, než se z něj vybere na daních.

Zbytečný zákon

Původní verze zákona navrhovala i to, že by v době od 3:00 do 10:00 hodin měly herny povinně zavřeno. Nebo že po každé hodině hry na automatu by si hráč musel dát povinnou čtvrthodinovou pauzu. A také povinnost informovat po celou dobu hry o celkové prohře. Ani jedno z toho již ale podle nové předlohy neplatí.

"Ze zákona vypadly veškeré části, které měly chránit hráče před vznikem patologického hráčství a závislosti. Bez těchto omezení a s razantním navýšením možnosti prohry je zákon zbytečný, respektive závadný, a nelze ho doporučit k přijetí," uvádí Martin Svoboda ze sdružení Občané proti hazardu, podle něhož jdou změny na ruku tvrdému hazardu.

Kdo je na dávkách, si nezahraje

Nový loterijní zákon, slibující největší změnu v hazardním byznysu za poslední léta, měl začít platit už příští rok. Nyní je ovšem termín nejasný, nestíhá se totiž schválení zákona u Evropské komise ani příprava jedné z novinek zákona – registr hráčů. Do něj by se musel povinně zapsat každý, kdo by chtěl hrát. Systém by například neumožnil vstup do heren a kasin lidem, kteří pobírají sociální dávky.

Zákon také počítá s tím, že se budou výrazně zvyšovat daně – zisky z automatů by tak měly být daněny 35 procenty, loterie nebo kasina by měly platit 30 procent a z kurzových sázek by se mělo odvádět 25 procent. Kvůli zpoždění přípravy zákona ale Babišovo ministerstvo kvůli daním připravilo nouzovou variantu – ve Sněmovně už leží speciální zákon, který by od příštího ledna zvýšil daně pro všechny typy loterií plošně na 25 procent ze současných dvaceti.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama