Komunisté, na jejichž hlasech menšinový kabinet závisí, podle svého předsedy Vojtěcha Filipa nejsou spokojeni s prací ministrů dopravy Dana Ťoka (za ANO) a zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). Předseda vládních sociálních demokratů Jan Hamáček ale výměny ministrů za svou stranu odmítá.
"Jestli bude rekonstrukce vlády v roce 2019, vyloučit to nemůžu," uvedl Babiš. "Já určitě budu mluvit s jednotlivými ministry," podotkl. Vyhnul se odpovědi na otázku, zda je s ministry spokojen. Uvedl, že snaží být objektivní a tlumit rozdílné představy ministryň Jany Maláčové (ČSSD) a Aleny Schillerové (za ANO).
Babiše podle jeho slov mrzelo, že někteří členové vlády včetně Petříčka požadovali jeho odchod z vlády kvůli kauze Čapí hnízdo, v níž je obviněn z dotačního podvodu. "Chápu, že ty deklarace byly určeny členům ČSSD," dodal.
Filip v ČT řekl, že největší výhrady má KSČM k ministerstvu dopravy. Jedním z důvodů je i prosincový kolaps na dálnici D1, kde řidiči několik dní stáli v dlouhých kolonách. I podle Babiše to byl skandál a Ťokovo vysvětlování nedostatečné.
"Pan Ťok je moc hodný na ty svoje podřízené firmy", řekl Babiš, podle něhož ministr musí přitvrdit. "A já určitě přitvrdím taky," prohlásil předseda vlády. Ťokovu práci kritizují také opoziční strany.
ČT uvedla, že podle Filipa premiér přislíbil, že vládu obmění po březnovém volebním sjezdu sociálních demokratů. Podle Babiše je to ale v rovině úvah. ČSSD se ale případným změnám kabinetu brání. Podle koaliční smlouvy musí případnou výměnu ministra schválit předseda strany, která člena vlády nominovala. "Sociální demokracie žádné změny nechystá," řekl v ČT Hamáček.
Komunistům se nelíbí postoj ministra zahraničí k rusko-ukrajinskému konfliktu v Azovském moři. Petříčka kritizuje i prezident Miloš Zeman kvůli vlažnému vztahu k přesunu ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma nebo vyřazení velvyslanectví v Budapešti ze seznamu klíčových ambasád.
Zeman jmenoval druhou Babišovu vládu koncem loňského června, někteří její členové už se ale obměnili. Ještě během července ve vedení ministerstva spravedlnosti Jan Kněžínek vystřídal Taťánu Malou (ANO) a na ministerstvu práce a sociálních věcí Petra Krčála nahradila Jana Maláčová (oba ČSSD). Malá i Krčál skončili kvůli podezření, že se ve svých závěrečných vysokoškolských pracích dopustili plagiátorství.
Petříčka jmenoval Zeman ministrem zahraničí v polovině října, když před tím odmítl do funkce jmenovat kandidáta sociální demokracie, europoslance Miroslava Pocheho. Úřad proto dočasně vedl Hamáček.
Babiš potvrdil kandidaturu na předsedu ANO
"Ano, budu," uvedl pak Babiš na dotaz, zda hodlá opětovně kandidovat do vedení svého hnutí. A první místopředseda ANO Faltýnek, který na sněmu bude obhajovat svou stranickou pozici, má podle Babiše "určitě" jeho podporu.
"Pan Faltýnek je pro mě klíčový člověk, který řeší Sněmovnu, které se já moc nevěnuju," uvedl předseda vlády. Babiš a Faltýnek patří podle průzkumů k nejpopulárnějším politikům.
Faltýnkovou vyzyvatelkou by mohla být stejně jako na minulém sněmu před dvěma lety středočeská hejtmanka a místopředsedkyně hnutí Jaroslava Pokorná Jermanová. Koncem roku ji do vedení ANO nominovala středočeská organizace hnutí. Podle Babiše bude případná obměna vedení záležet na nominacích z krajů. Budoucí vedení ANO by podle premiérových představ mělo pro hnutí aktivně pracovat.
Na minulém celostátním sněmu v únoru 2017 získal Babiš při obhajobě nejvyšší stranické funkce 195 z 210 možných hlasů. Stejně jako před čtyřmi lety neměl soupeře. Post prvního místopředsedy uhájil šéf sněmovního klubu ANO Faltýnek a Pokorná Jermanová nakonec obhájila křeslo řadové místopředsedkyně. Dalšími místopředsedy jsou bývalý brněnský primátor Petr Vokřál a ministr životního prostředí Richard Brabec.
Sněm by se tentokrát mohl věnovat také volbám do Evropského parlamentu. Lídrem ANO by se podle Babišova přání měla stát europoslankyně a manažerka Dita Charanzová. Vystřídala by na tomto postu bývalého eurokomisaře Pavla Teličku, který se s ANO rozešel předloni mimo jiné kvůli rozdílnému pohledu s Babišem na evropské otázky.
