Jince (Brdy) - Husté lesy střídají vřesoviště pocukrované sněhem nebo rozlehlé pláně protkané dlouhými cestami, na kterých nikoho nepotkáte. Brdské kopce bývají přirovnávány k Šumavě, ovšem s jedním zásadním rozdílem – posledních devadesát let se po nich mohli procházet jen vojáci a hrstka vyvolených civilistů. Od prvního ledna se ale nedotčená krajina začala otvírat i turistům.
Celkem 260 kilometrů čtverečních zrušeného vojenského újezdu Brdy pohltila nová chráněná krajinná oblast (CHKO), která je ještě o 85 čtverečních kilometrů větší.
Symbolicky armáda újezd ochráncům přírody předala v pátek v Jincích. Ministr obrany Martin Stropnický a náčelník generálního štábu Josef Bečvář odšroubovali oválnou ceduli z místního újezdního úřadu. Ministr životního prostředí Richard Brabecji pak se slovy „Tak a jsme tu doma“ nahradil zeleným označením správy CHKO. Rychle ale dodal, že v Brdech zůstává i armáda, jen v mnohem menším počtu. K výcviku si ponechá jen něco přes tři tisíce hektarů.
Turisté se zatím dostanou na dvacet až třicet procent území. V Brdech dosud chybí turistické značení a na většině míst není signál mobilních operátorů. Zhruba polovina ještě není vyčištěná od munice. Pyrotechnici by ji měli posbírat a zlikvidovat do konce roku 2017. Místa, která nezapovídá cedule s nápisem „Vstup zakázán. Prostor bez pyrotechnické asanace“, by už ale podle Stropnického měla být bezpečná.
„Je to vyčištěné podle normy, která je do 30 centimetrů hloubky a vylučuje tak jakékoli ohrožení při běžném turistickém provozu, který by tu měl být. Pokud si ale někdo vezme motyku a začne kopat příkopy, tak riskuje i v tom dekontaminovaném prostoru,“ podotkl ministr.
Postupně by v kopcích hodinu od Prahy mělo vzniknout 450 kilometrů cyklostezek a desítky kilometrů tras pro pěší a naučné stezky. Část cest bude vyznačena ještě letos. „Myslím, že o letních prázdninách už tu bude v dobrém slova smyslu rušno,“ řekl Stropnický s tím, že z turistického ruchu by mohly profitovat okolní obce. Kolem Brd už vznikají parkoviště a dá se očekávat, že brzy by mohly následovat restaurace a ubytování.
V Brdech turisté s trochou štěstí natrefí na zvířata a rostliny, které jinde nenajdou. Armáda je za poslední desetiletí pomáhala nejenom zachovat, v některých případech je svou činnosti přímo vykřesala ze země. V okolí střelnice Brda, kterou si nadále armáda ponechá, například rostou vzácné sibiřské kosatce. „Je paradoxní, že jenom pásy tanků a dopady střel způsobí, že se tu vyskytují takové druhy,“ řekl ministr Brabec s tím, že si kvůli nečekanému efektu vojenské techniky pásové vozy najímají i do jiných přírodních oblastí v Česku.
Podle šéfa nové CHKO Bohumila Fišera v Brdech žije i orel skalní nebo největší populace raka kamenáče v republice. „Na armádu je na Hrachovišti v severní části vázán i listonoh letní, což je korýšek žijící v tůních, které vznikají na cestách využívaných vojenskou autoškolou,“ doplnil.
V Brdech není zajímavá jen příroda. Stojí tu například i lovecký zámeček Tři trubky, na kterém nocoval i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk nebo jeho nástupce Edvard Beneš. Zámeček nechal koncem 19. století postavit rod Colloredo-Mannsfeldů. O tom, jestli bude kulturní památka někdy přístupná veřejnosti, se zatím nerozhodlo. Turisté se však brzy dostanou k dopadové ploše Jordán a Benešově bunkru, který si mohou pamatovat z filmu Obecná škola.
