"Správní orgány postavily své závěry o charakteru místa zejména na tvrzení, že se jedná o režimový prostor, který není přístupný každému bez omezení. To ale neznamená samo o sobě, že místo není veřejným prostranstvím," uvedla předsedkyně senátu pražského městského soudu Gabriela Bašná.
Podstatou sporu bylo to, zda je Pražský hrad veřejným prostranstvím, a zda se tedy v jeho areálu mohou konat shromáždění bez souhlasu vlastníka. Ministerstvo vnitra zastává ve shodě s pražským magistrátem názor, že o veřejné prostranství ve smyslu zákonné definice nejde, protože areál není přístupný každému a bez omezení. Magistrát tak po Kverulantovi žádal doložení souhlasu vlastníka, tedy Správy Pražského hradu. Kverulant se na Hrad neobrátil, odvolal se neúspěšně k vnitru a poté podal žalobu.
Právník Kverulanta Pavel Uhl argumentoval mimo jiné nálezem Ústavního soudu, který dříve uvedl, že veřejné prostranství vznikalo zpravidla obyčejovým způsobem a že se lze v tomto ohledu spolehnout na historickou paměť obyvatelů obcí. Poukázal také na stanovisko urbanistů z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, kteří ve svých podkladech označili Hrad za veřejné prostranství.
Obecně prospěšné společnosti Kverulant.org vadí to, že prezident Zeman Hrad od loňského října zcela uzavřel. Označila to za "ukázku arogantního a papalášského chování". "Hrad v historii zavřeli jen němečtí okupanti," podotkla organizace, která prezidenta před měsícem dopisem vyzvala ke zpřístupnění areálu.
Kverulant tvrdí, že zavření Hradu nemá oporu v zákoně. Proto oznámil magistrátu svolání veřejného shromáždění na náměstí U svatého Jiří, tedy mezi katedrálu svatého Víta a svatojiřskou baziliku. Dvouhodinová akce k projevení nesouhlasu s uzavřením areálu se má konat u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel.
