Kostra Vinořské princezny patří třináctileté dívce. Zřejmě patřila k Přemyslovcům

Kostra se šperky kolem krku.
Hradiště v Praze na Vinoři, na kterém tradičně probíhají letní praxe studentů archeologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Zlacené gombíky s vytepávanou výzdobou, které byly vyrobeny ze slitiny mědi.
Kolekce stříbrných šperků a úlomek nože.
Asymetrie dívčiny levé a pravé stehenní kosti, kvůli které pravděpodobně kulhala.
Foto: Ústav pro archeologii Filozofické fakulty UK
Anna Dohnalová Anna Dohnalová
14. 3. 2021 16:53
Jsou to čtyři roky, kdy archeologové objevili v pražské Vinoři unikátní nález - hrob ženy a šperků, kterými byl vybaven. Tým vědců nyní přichází s výsledky svého bádání. Kostra patří třináctileté dívce, jejíž život odborníci zasazují až do dob Velkomoravské říše. Kvůli šperkům i místu pohřbení, pak usuzují, že patřila k nejvyšším společenským vrstvám z rodu Přemyslovců.

Ústav pro archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy po čtyřech letech uzavírá výzkum, který zkoumal život třináctileté dívky přezdívané jako Vinořská princezna. Její hrob během své praxe objevil tým studentů na pražském vinořském hradišti na samém severovýchodním okraji metropole. Mimo kosterní pozůstatky v něm byly nalezeny také zlaté a stříbrné šperky, které vypovídají o dívčině urozeném rodu.

"Hrob rozhodně patří k nejbohatším ženským hrobům, který z raného středověku na českém území známe. Obsahuje řadu špičkových artefaktů, například kolekci stříbrných náušnic, které jsou skvělou řemeslnou prací a nad jejichž výrobou současní zlatníci a specialisté žasnou," říká vedoucí výzkumu archeolog Ivo Štefan. 

Ačkoli kosterní hroby podle něj až tak vzácné nejsou, výbava, kterou u sebe dívka měla, je na své poměry opravdu luxusní. Vedle toho je takto bohatý hrob mimořádný také svým původním umístěním. Dívka byla pohřbena sama v rozměrné halové stavbě, což je hodně neobvyklé prostředí. Podle Štefana jsou totiž naleziště podobných hrobů typické především pro centra hlavních měst, v Česku výhradně pro okolí Pražského hradu. Objev ve Vinoři je tak zcela výjimečným.

Dívka se možná potkávala s knížetem Bořivojem nebo sv. Ludmilou

Díky dlouholetému výzkumu se o identitě Vinořské princezny dnes už ví několik zásadních věcí. Třeba že pochází z období Přemyslovců. "Na základě přírodovědného datování s naprostou jistotou víme, že dívka zemřela v 9. století. Charakter šperku, který měla u sebe, má spoustu podobností s prostředím Velké Moravy," popisuje Štefan, podle kterého tenkrát šperky plnily mnohem více než jen estetickou úlohu.

Člověk se dle něj nesmí nechat zmást tím, jak funguje šperkařství dnes. "V té době to nebylo něco, co si mohli lidé jít běžně koupit do obchodu. Šperkaři působili jako jednotlivci na urozených dvorech a vyráběli předměty na jejich specializovanou zakázku. Vytvářely se tak vazby a panovník si jejich prostřednictvím snažil naklonit přízeň elit, které mu pak pomáhaly budovat stát," vysvětluje.

Pátrání po původu třináctileté dívky odborníci popisují jako skládačku, na které se podílí několik desítek výzkumníků. "Archeologie je multidisciplinární obor, takže spolupracujeme s celou řadou specialistů, z kterých se každý zabývá něčím jiným. Společně pak dáváme získané informace dohromady a publikujeme je jako komplexní poznání, díky kterému lidé mohou životu v té době porozumět," popisuje Štefan. 

Z kostry tým zjistil dívčin věk, ze zubního kolagenu pak dokonce i stravu, kterou konzumovala, a další zajímavosti ohledně jejího zdravotního stavu. Podle antropoložky Hany Vondrové, která zpracovávala kosterní pozůstatky, byl právě onen zdravotní stav ve výrazném kontrastu s bohatou výbavou, která se v hrobě našla. "Zjistilo se, že dívka má asymetrické stehenní kosti, což bylo způsobeno nějakou zlomeninou, kterou prodělala v raném dětství. Zdá se, že zřejmě kulhala na levou nohu," zmiňuje.

Šperky by se bez zásahu expertů rozpadly v prach

Biologický věk se stanoví podle vývoje lidského těla a kostry. V případě Vinořské princezny použili vědci tři metody. "Za prvé jsme změřili délku dlouhých kostí, kterou jsme pak podle speciálních tabulek vyhodnotili. Dále jsme zjistili, že dívka neměla přirostlou hlavici pažní kosti, podle čeho je jisté, že jí bylo méně než čtrnáct let. V dětském věku totiž kloubní hlavice nejsou přirostlé k tělům dlouhých kostí. Jako poslední jsme zkoumali chrup a jak se s věkem v čelisti prořezávají zuby," vysvětluje antropoložka Vondrová. 

Složitější je zjišťování složení stravy nebo datování nálezu, díky kterému odborníci dokážou dokonce i určit, kdy dívka zemřela. Přírodovědci dále hodnotí přírodní prostředí, ve kterém naši předci žili, co se v té době pěstovalo na polích a čím se lidé na daném území a v dané společenské vrstvě stravovali. Jídelníček Vinořské princezny přitom tvořila převážně rostlinná strava.

Pochopitelně experti zkoumali i šperky, které se nalezly v hrobě ve velmi špatném stavu. Jelikož by se bez zásahu úplně rozpadly, v laboratořích Archeologického ústavu Akademie věd muselo dojít k jejich úplné obnově. "Šperky byly celé podloženy pryskyřičným modelem a na ten se znovu nanášel jejich kovový povrch. Dnes vypadají nádherně," popisuje Štefan. Výzkumníci zkoumali také jejich materiál, který vypovídá o neobyčejné zručnosti tehdejších klenotníků, kteří museli s poněkud primitivním vybavením zvládnout desítky výrobních procesů. 

Kolekce šperků z vinořského hrobu bude trvale k dispozici v nově připravované historické expozici Národního muzea, prostřednictvím níž se zájemci mohou o Vinořské princezně dozvědět víc.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy