Obrazem: Poklad z Milevska. Možná hřeb z Ježíšova kříže v tajných chodbách kláštera

Obrazem: Poklad z Milevska. Možná hřeb z Ježíšova kříže v tajných chodbách kláštera
Klášter Milevsko.
Kostel svatého Jiljí.
Detail hřebu s křížkem.
Zlatá destička s nápisem IR, která byla pravděpodobně na víku relikviáře ukrývajícího hřeb a případné další relikvie. Zatím mezi vědci i církví panuje shoda na tom, že písmena IR jsou latinskou zkratkou pro Iesus Rex neboli Ježíš Král.
Foto: Martin Frouz
Pavel Švec Jan Kužník, Pavel Švec
21. 12. 2020 12:59
Klášter Milevsko vydal mimořádný poklad. Vědci tu v tajné chodbě objevili zbytky relikviáře se zlatou cedulkou s nápisem IR a železným hřebem. Veškeré indicie zatím naznačují, že hřeb s vtepaným zlatým křížkem je relikvií, již v době husitských válek považovali řeholníci za část hřebu, kterým byl přibit Ježíš Kristus. Prohlédněte si fotografie pokladu i tajných chodeb, kde byl ukryt.

Je to nález významný pro celý křesťanský svět. Šest století byl schován v neprobádané dutině ve zdech klášterního kostela. V dubnu 1420 relikvii ukryl opat Milevského kláštera Svatomír. Je jediný, kdo o ukrytu pokladu ví. Za pár dní, 23. dubna 1420 je klášter přepaden husity. Až nyní se českým vědcům podařilo tajnou skrýš objevit a mimořádně cennou relikvii vyzvednout.

Video: Detaily hřebu a dalších nálezů, které vědci v Milevsku objevili

Hřeb, zlatá destička a dřevo ze 4. století, které archeologové nalezli v milevském kostele. | Video: Jan Kužník
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 5 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy