Evropský úřad proti podvodům řeší Agrofert. Anonym popsal skrytý lobbing ve státní správě

Domácí ČTK Domácí, ČTK
Aktualizováno 5. 1. 2016 12:06
Evropský úřad proti podvodům (OLAF) začal řešit podezření, že firma Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO) změnila skrytým lobbingem ve státní správě pravidla čerpání dotací ve svůj prospěch. Anonymní oznámení na možný podvod dostalo několik evropských institucí na konci loňského roku. Podle něj se manažerovi Agrofertu povedlo ve státní správě protlačit změnu, která firmě zajistí více peněz z evropských fondů. Agrofert však jakékoli spojení kauzy s firmou odmítá.
Foto: HN - Zuzana Šmajlerová

Praha - Evropský úřad proti podvodům (OLAF) začal řešit podezření, že firma Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO) změnila skrytým lobbingem ve státní správě pravidla čerpání dotací ve svůj prospěch. Anonymní oznámení na možný podvod dostalo několik evropských institucí na konci loňského roku. Zapojení OLAF do případu potvrdila Evropská komise, píše server Neovlivní.cz.

Podle oznámení se manažerovi Agrofertu povedlo ve státní správě protlačit změnu, která firmě zajistí více peněz z evropských fondů. Klíčovým důkazem je údajně dopis, který loni v květnu zaslal místopředseda představenstva Agrofertu Petr Cingr náměstkovi ministra průmyslu Tomáši Novotnému, který je zodpovědný za čerpání eurodotací v programu OPPIK ve výši 120 miliard korun.

Cingr, který se nepodepsal jako manažer Agrofertu, ale jako prezident Svazu chemického průmyslu, prý v korespondenci prosazoval zvýšení hranice čerpání dotací pro velké firmy na 40 procent alokace v první výzvě místo Bruselem požadovaných dvaceti procent. Novotný pak změnu prosadil.

Andrej Babiš jakékoli spojení se svou osobou odmítá. "Je to nesmysl. Další akce serveru Neovlivní s cílem mě poškodit. Nic o tom nevím," napsal Babiš v SMS zprávě.

Podobnou reakci zaslal i jeho koncern. "Odmítáme jakékoli spojování této záležitosti s naší firmou. Není nám nic známo o tom, že by kdokoli v této souvislosti prověřoval dotace Agrofertu," reagoval na zprávu mluvčí Babišovy firmy Karel Hanzelka.

Cingr prý v této věci Agrofert nikdy nezastupoval. "Vždy vystupoval a mluvil jménem Svazu chemického průmyslu ČR, nikoli jménem Agrofertu. Odešel jeden standardní a transparentní dopis, který nežádal o možnost získávání větších dotací pro kohokoliv. Nic víc, nic míň," dodal Hanzelka.

Svaz chemického průmyslu sdružuje desítky firem a setkání s Novotným se podle Hanzelky účastnilo na dvacet lidí. Ministr průmyslu Jan Mládek odmítl, že by šlo o "svévolné rozhodnutí" náměstka Novotného. "Bylo to pouze doporučení a nebyl to jen Agrofert, kdo změnu chtěl," uvedl ministr s tím, že pro se vyslovil například i silný Svaz průmyslu a dopravy.

OLAF případ nechce nijak komentovat. "Nevyjadřujeme se k žádným kauzám. A to proto, abychom chránili důvěrnost možných vyšetřování a potenciálních právních kroků, a také kvůli ochraně osobních údajů a procedurálních práv," sdělil úřad serveru. Pokud by ale dospěl k závěru, že šlo o podvod, mohla by podle Neovlivní.cz Evropská komise požadovat i vrácení peněz.

Policie prověřuje Čapí hnízdo

Server Aktuálně.cz už na konci loňského roku informoval, že policie začala prověřovat, jak farma Čapí hnízdo ze skupiny Agrofert získala 50 milionů korun z evropských fondů na podporu cestovního ruchu. Dotační program byl totiž určený pro malý nebo středně velký podnik, který alespoň dva roky podniká v cestovním ruchu.

Podezření na spáchání dotačního podvodu spočívá v tom, že firma si zažádala v roce 2008 o dotace jako neznámá společnost. Původně sice farma Čapí hnízdo do koncernu Agrofert patřila, krátce před podáním žádosti o dotaci ale vydala anonymní akcie a svého skutečného vlastníka za ně skryla – nebyl uveden ve výročních zprávách ani v zápisech z valných hromad.

Až v polovině roku 2014, když nový zákon anonymní akcie zakázal, farmu opět oficiálně převzal Agrofert a vložil ji do své dceřiné firmy IMOBA.

Týdeník Dotyk již v září uvedl, že Agrofert získal v končícím programovém období dotace v celkové výši 4,9 miliardy korun, což je nejvíce ze všech soukromých firem v Česku.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy