Evropský úřad proti podvodům řeší Agrofert. Anonym popsal skrytý lobbing ve státní správě

Domácí ČTK Domácí, ČTK
Aktualizováno 5. 1. 2016 12:06
Evropský úřad proti podvodům (OLAF) začal řešit podezření, že firma Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO) změnila skrytým lobbingem ve státní správě pravidla čerpání dotací ve svůj prospěch. Anonymní oznámení na možný podvod dostalo několik evropských institucí na konci loňského roku. Podle něj se manažerovi Agrofertu povedlo ve státní správě protlačit změnu, která firmě zajistí více peněz z evropských fondů. Agrofert však jakékoli spojení kauzy s firmou odmítá.
Foto: HN - Zuzana Šmajlerová

Praha - Evropský úřad proti podvodům (OLAF) začal řešit podezření, že firma Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO) změnila skrytým lobbingem ve státní správě pravidla čerpání dotací ve svůj prospěch. Anonymní oznámení na možný podvod dostalo několik evropských institucí na konci loňského roku. Zapojení OLAF do případu potvrdila Evropská komise, píše server Neovlivní.cz.

Podle oznámení se manažerovi Agrofertu povedlo ve státní správě protlačit změnu, která firmě zajistí více peněz z evropských fondů. Klíčovým důkazem je údajně dopis, který loni v květnu zaslal místopředseda představenstva Agrofertu Petr Cingr náměstkovi ministra průmyslu Tomáši Novotnému, který je zodpovědný za čerpání eurodotací v programu OPPIK ve výši 120 miliard korun.

Cingr, který se nepodepsal jako manažer Agrofertu, ale jako prezident Svazu chemického průmyslu, prý v korespondenci prosazoval zvýšení hranice čerpání dotací pro velké firmy na 40 procent alokace v první výzvě místo Bruselem požadovaných dvaceti procent. Novotný pak změnu prosadil.

Andrej Babiš jakékoli spojení se svou osobou odmítá. "Je to nesmysl. Další akce serveru Neovlivní s cílem mě poškodit. Nic o tom nevím," napsal Babiš v SMS zprávě.

Podobnou reakci zaslal i jeho koncern. "Odmítáme jakékoli spojování této záležitosti s naší firmou. Není nám nic známo o tom, že by kdokoli v této souvislosti prověřoval dotace Agrofertu," reagoval na zprávu mluvčí Babišovy firmy Karel Hanzelka.

Cingr prý v této věci Agrofert nikdy nezastupoval. "Vždy vystupoval a mluvil jménem Svazu chemického průmyslu ČR, nikoli jménem Agrofertu. Odešel jeden standardní a transparentní dopis, který nežádal o možnost získávání větších dotací pro kohokoliv. Nic víc, nic míň," dodal Hanzelka.

Svaz chemického průmyslu sdružuje desítky firem a setkání s Novotným se podle Hanzelky účastnilo na dvacet lidí. Ministr průmyslu Jan Mládek odmítl, že by šlo o "svévolné rozhodnutí" náměstka Novotného. "Bylo to pouze doporučení a nebyl to jen Agrofert, kdo změnu chtěl," uvedl ministr s tím, že pro se vyslovil například i silný Svaz průmyslu a dopravy.

OLAF případ nechce nijak komentovat. "Nevyjadřujeme se k žádným kauzám. A to proto, abychom chránili důvěrnost možných vyšetřování a potenciálních právních kroků, a také kvůli ochraně osobních údajů a procedurálních práv," sdělil úřad serveru. Pokud by ale dospěl k závěru, že šlo o podvod, mohla by podle Neovlivní.cz Evropská komise požadovat i vrácení peněz.

Policie prověřuje Čapí hnízdo

Server Aktuálně.cz už na konci loňského roku informoval, že policie začala prověřovat, jak farma Čapí hnízdo ze skupiny Agrofert získala 50 milionů korun z evropských fondů na podporu cestovního ruchu. Dotační program byl totiž určený pro malý nebo středně velký podnik, který alespoň dva roky podniká v cestovním ruchu.

Podezření na spáchání dotačního podvodu spočívá v tom, že firma si zažádala v roce 2008 o dotace jako neznámá společnost. Původně sice farma Čapí hnízdo do koncernu Agrofert patřila, krátce před podáním žádosti o dotaci ale vydala anonymní akcie a svého skutečného vlastníka za ně skryla – nebyl uveden ve výročních zprávách ani v zápisech z valných hromad.

Až v polovině roku 2014, když nový zákon anonymní akcie zakázal, farmu opět oficiálně převzal Agrofert a vložil ji do své dceřiné firmy IMOBA.

Týdeník Dotyk již v září uvedl, že Agrofert získal v končícím programovém období dotace v celkové výši 4,9 miliardy korun, což je nejvíce ze všech soukromých firem v Česku.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Prezident Zeman podepsal zákon posilující pravomoci ČNB při řešení krizí

Česká národní banka získá novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí tzv. moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků. Cílem opatření je zabránit dalšímu zhoršení finanční situace dané firmy. Počítá s tím vládní novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Novela reaguje na novou směrnici EU.

Moratorium umožňuje centrální bance nařídit firmě, aby pozastavila platby a plnění jejích závazků na nezbytně nutnou dobu. V tomto případě by moratorium nemělo podle směrnice trvat déle než dva dny. Cílem je podle materiálu poskytnout ČNB dostatek času ke zjištění, zda je řešení krize ve veřejném zájmu. Dále slouží také k tomu získat čas ke zvolení vhodných opatření k řešení krize.

Návrh zákona je podle materiálu předkládán především kvůli zavedení revidovaného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD II) v rámci EU. Obecně je cílem BRRD zajistit harmonizaci při řešení selhání finančních institucí. Tím má být zaručeno, že náklady v případě selhání finanční instituce ponesou zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci. Česko mělo směrnici zavést do 28. prosince 2020.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Protiprávně sterilizované ženy získají možnost odškodnění

Ženy, které byly protiprávně sterilizovány v letech 1966 až 2012, získají zákonnou možnost odškodnění. Pokud nárok na něj prokážou, dostanou 300 000 korun. Zákon v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Oznámil to jeho mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Právo bránit se zbraní bude ústavně zakotveno, Zeman změnu podepsal

Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude v Česku ústavně zakotveno. Prezident Miloš Zeman v úterý podepsal toto doplnění Listiny základních práv a svobod, které nabude účinnosti 1. září, informoval mluvčí hlavy státu.

Úprava je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci EU. Listina základních práv a svobod bude nově obsahovat výslovné ustanovení, že "právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon".

Ústavní změna podle předkladatelů zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem. Posílí také pozici Česka při projednávání dalších unijních regulací.

Odpůrci doplnění listiny zejména z řad lidovců nebo Pirátů pokládali úpravu za nadbytečnou s ohledem na již platné ústavní právo na život a zákonná pravidla. Obávali se také, že změna povede k ozbrojování obyvatelstva. Zastánci změny naopak argumentovali tím, že nucené odzbrojování nezajistí větší bezpečnost.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Čtyřiadvacetiletý muž zemřel po potyčce se strážníky, případ vyšetřují kriminalisté

Kriminalisté vyšetřují úmrtí čtyřiadvacetiletého muže po potyčce a následném zásahu strážníků v Březnici na Příbramsku. Mladík upadl do bezvědomí a později v nemocnici zemřel. Policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z usmrcení z nedbalosti, řekla mluvčí středočeské policie Vlasta Suchánková.

Událost se stala v noci na neděli kolem 2:00. Po potyčce mezi čtyřmi lidmi a následném zákroku strážníků upadl jeden z účastníků konfliktu do bezvědomí. Záchranáři ho odvezli do nemocnice v Praze, kde muž v pondělí zemřel.

"Zjišťujeme podíl jednotlivých osob na incidentu, na okolnostech i na následku," uvedla Suchánková. Zkoumat by se měla i role strážníků, kteří při zásahu použili slzotvorný prostředek. "Vzhledem k tomu, že tam byli přítomni, tak musíme zjistit i okolnosti, které se týkají následného zásahu," dodala mluvčí.

Kriminalisté se případem nejdříve zabývali pro podezření z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Vzhledem k tomu, že mladík zemřel, věc překvalifikovali na podezření z usmrcení z nedbalosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy