V pondělí v devět hodin ráno měl odstartovat oficiální program návštěvy premiéra Andreje Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové v Žatci, kde sídlí 4. brigáda rychlého nasazení a 41. mechanizovaný prapor. Dva nejvlivnější členy vlády měl provázet i první muž české armády Aleš Opata. Akce by započala jen pět hodin předtím, než kabinet rozhodne o navrácení peněz ministerstvu obrany.
"Po krátkém brífinku na velitelství 4. brigády rychlého nasazení se hosté přesunou do kasáren 41. mechanizovaného praporu, kde budou seznámeni se stávající technikou, výzbrojí a výstrojí našich jednotek," řekl Aktuálně.cz mluvčí brigády Štěpán Malast, jak se měla akce vyvíjet. Premiérovi, ministryni i Opatovi byli připraveni asistovat velitelé obou útvarů - plukovník Josef Trojánek a podplukovník Stanislav Kočica.
Podle informací Aktuálně.cz byl význam výpravy premiéra za vojáky dvou důležitých útvarů českých ozbrojených složek jasný - symbolické stvrzení toho, že po následujícím jednání vlády zamíří 10 miliard korun zpět do resortu obrany. Právě ministerstvo pokrývá veškeré finanční náklady spojené s armádou.
Babiš zrušil akci kvůli Metnarově nemoci
Jenže podle informací Aktuálně.cz v pátek po poledni obdržel resort od Úřadu vlády překvapivou zprávu: Akce se ruší. Jako důvod uvedl premiér, že bez ministra obrany do Žatce nevyrazí. Metnar má od čtvrtka covid-19. Pravdou je, že původně se akce chystala také s jeho účastí. Jenže i po ministrově prohlášení, že je pozitivní na koronavirus, se s návštěvou dál počítalo. Až do brzkého pátečního odpoledne.
Zda za zrušením programu skutečně stojí jen ministrova nemoc a na očekáváném vrácení miliard armádě se nic nemění, není jasné. Sám Babiš tento krok slíbil do konce ledna, ministryně Schillerová ho na pondělí avizovala minulý týden. Vzhledem k původnímu významu návštěvy však podle informací Aktuálně.cz zavládla v resortu obrany nervozita, její odřeknutí se vnímá jako špatný signál.
Tím spíš, když desetimiliardová položka chybí na oficiálním programu vlády. Kabinetu se měla dostat takzvaně rovnou na stůl. Ministr Metnar je na to ostatně přichystaný. "Návrh na uvolnění 10 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu ministerstva obrany je připravený a vládě ho bude předkládat ministr obrany," řekl Aktuálně.cz mluvčí resortu Jan Pejšek.
Právě na ose Babiš, Schillerová a Metnar probíhala diskuse, jejímž cílem bylo nasměrovat peníze zpátky vojákům. Na jejím úplném konci byl poslední jmenovaný. Jenže co se týče programu kabinetu, poslední slovo má premiér. A Babiš jednoduše nemusí Metnarův návrh připustit. Po otočce s cestou do Žatce získala tato možnost reálné kontury.
Tři klíčové armádní zakázky
Zmíněná částka je přitom důležitá pro to, aby Česko mohlo začít s naplněním závazku vůči NATO na vybudování takzvané těžké brigády. Součástí armády má být do konce roku 2025. Pro její hladké vytvoření však už letos musí podepsat ministr Metnar tří klíčové kontrakty a ve splátkách uvolnit první peníze na jejich zaplacení.
"Zpoždění by nabraly zásadní projekty jako například pořízení nových bojových vozidel pěchoty nebo děl," přiblížil mluvčí Pejšek scénář, kdyby armáda o 10 miliard přišla. Vozidel bude 210, děl dvaapadesát. Třetí zmíněnou zakázku představuje čtveřice baterií protiletadlového raketového kompletu. Dodávky hrají velkou roli v modernizaci výzbroje, protože vojáci se dosud potýkají se sovětskou technikou.
Dodávky zajistí zahraniční země jako Izrael, ve hře je Německo i Španělsko. Právě angažmá cizích firem byl oficiální důvod, proč si komunisté v prosinci vymohli přesun 10 miliard do rezervy. "U všech těchto zakázek se počítá s významným zapojením českého obranného průmyslu," podotkl však mluvčí Pejšek. České firmy se mají na kontraktech podílet coby subdodavatelé.
Babišův slib
Ústupek vládní koalice komunistům při prosincovém schvalování státního rozpočtu vnímali kritici jako symbolický políček armádě v době, kdy je důležitou silou v potírání epidemie koronaviru. Vojáci postavili třeba polní nemocnici v pražských Letňanech. Doplňují také zdravotnický personál v nemocnicích, vybraní vojenští lékaři se starají o pacienty.
"Rozpočet armády je jako domino. Když shodíte jednu kostku, začne se celý plán hroutit. To ohrozí akceschopnost armády. Dnešní zkrácení rozpočtu rozbije celý proces modernizace. Je podrazem na naše vojáky i spojence. Oslabením naší bezpečnosti v době krize," reagoval třeba bývalý náčelník Generálního štábu Petr Pavel, když sněmovna vyšla vstříc komunistům.
Ještě předtím ministr obrany Metnar avizoval, že v případě vyhovění KSČM složí svou funkci. V úřadu však nakonec zůstal. "Schválení státního rozpočtu považuji za nutný kompromis. Modernizaci armády neohrozí, ta musí pokračovat podle plánu. Hned na první vládě příštího roku požádám o vrácení 10 miliard z rozpočtové rezervy do rozpočtu ministerstva obrany," glosoval rozhodnutí sněmovny.
Slibu takto doslova nedostál. Vláda letos poprvé jednala 4. ledna, armádě se nevěnovala. Předložení materiálu zbrzdila technikálie při jednání mezi premiérem a resortem financí. Pochyby se snažil rozbít Babiš novým závazkem: "Určitě armádě ty peníze vrátíme v lednu," řekl před třemi týdny na Primě. V pondělí je naplánované poslední lednové zasedání vlády. Babiš tak v tuto chvíli balancuje na hraně vlastního slibu.
