Zahraničí - Amerika prožívá jednu z nejzajímavějších energetických revolucí a prezident Obama se rozhodl postavit se do jejího čela. Americe má přinést energetickou nezávislost, větší konkurenceschopnost stávajícího průmyslu a vedení v nových oborech. Ale především se postaví čelem ke klimatickým změnám.
Alespoň tak by se ve zkratce dal shrnout projev Baracka Obamy na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu přednesený na počátku týdne. Stěžejní částí nového oficiálního Obamova plánu je snížení exhalací a vypouštění CO2. Přísné podmínky se nyní dotknou nejenom nových provozů, ale také – a především – těch stávajících. Včetně největších znečišťovatelů, jimiž jsou uhelné elektrárny. V reakci na Obamův projev již popadaly kurzy akcií uhelných elektráren i důlních společností. Pokud tentokráte Bílý dům svůj plán důsledně prosadí, bude to obrovská změna.
Z české kotliny není energetická proměna, jíž americká společnost prochází, příliš patrná, jenže nízká cena elektřiny na eurounijním trhu je držena dvěma faktory: rostoucí produkcí z obnovitelných zdrojů a propadem exportu energetických surovin do USA, který způsobil dramatický nárůst těžby plynu a ropy štěpením břidlicového podloží. Z Ameriky, největšího dovozce ropy a plynu, se postupně stává spíše významný exportér. Klíč v dalších podstatných změnách je ovšem skryt právě v regulaci emisí CO2.
Stávající regulace emisí prostřednictvím Environmental Protection Agency (EPA) se totiž týkala především nových elektráren, v regulaci stávajících elektrárenských znečišťovatelů selhávala neustálým posouváním termínů ukotvení emisních limitů v legislativě. Obama nyní na EPA apeloval, aby urychlila proces implementace závazných termínů pro limity, které budou ve výsledku znamenat nutnost vysokých investic, ale spíše postupné odstavování jednotlivých starých uhelných elektráren. Ty se totiž do limitů produkce oxidu uhličitého nevejdou.
Zatímco většina bodů z Obamova energetického plánu není novinkou, nové je jedno: naprostý důraz na rychlost implementace. Uhelné lobby se zatím zdržovací taktika velmi účinně dařila, jenže Obama nyní jasně dává najevo, že pro americkou administrativu jde o jednu z nejvýznamnějších priorit.
Kromě významného tlaku na snížení emisí CO2 se plán týká i dalších důležitých oblastí a stojí za to se u nich pozastavit.
1. Zdvojnásobení produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2020
Za Obamovy čtyřleté vlády se produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů v USA zdvojnásobila, a ať bude v Bílém domě sedět kdokoliv, Obama požaduje další zdvojnásobení elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2020. K tomu povede cesta především přes zdvojnásobení počtu povolenek na výstavbu obnovitelných energetických zdrojů na veřejných pozemcích. Dlužno dodat, že zjednodušená administrativa a přístup k veřejným (státním) pozemkům je významným hnacím motorem produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů v USA. Dalším se má stát zvýšení využití střech na státních objektech k produkci elektřiny, což opět bude mít významný vliv, protože stát je největším americkým majitelem realit.
2. Úspory ve spotřebě
Dalším kritériem jsou úspory a efektivní spotřeba energií. Stát zvýší nároky na energetickou efektivitu u nových budov, rozsáhlé dotační a pobídkové programy se ale budou týkat i budov stávajících a také stimulace efektivity v průmyslu a zemědělství. Úspory se mají projevit v radikálním propadu emisí CO2 do roku 2030.
3. Klimatická iniciativa
Prohloubit spolupráci ve vědě a výzkumu, sdílet data a výsledky jednotlivých šetření, ale také na nich vysvětlit, proč americká administrativa k jednotlivým krokům sahá, to by měla zajistit klimatologická databáze. Otevřená a sdílená data podle Obamy prohloubí spolupráci a vytvoří otevřenou platformu pro diskusi o klimatických změnách.
The Global Change Research Program vytvoří nástroje pro modelování rizik souvisejících s klimatickými změnami. Ty budou sloužit lokálním institucím a autoritám a zároveň umožní sdílení zkušeností o adaptaci na klimatické změny. Vznikne tak nejobsáhlejší a otevřená databáze klimatických informací na světě. Důvodem jejího vzniku je podle Obamy snaha vyvarovat se rizik u projektů, které by vzhledem ke klimatickým změnám neměly opodstatnění: například stavbám, které nevydrží příští silnou bouři.
4. Zastavení financování mezinárodních uhelných projektů
Ústup od uhlí je v USA patrný všude. Exportně-importní banka, na kterou má americký prezident podstatný vliv, zastaví financování uhelných elektráren v méně rozvinutých zemích a americká administrativa bude tlačit na Světovou banku, aby přijala podobná pravidla. "Vyzývám k zastavení veřejného financování pro nové uhelné elektrárny v zahraničí. A naléhám na ostatní země, aby přijaly toto úsilí," prohlásil Obama ve svém projevu.
Přesto zde bude jedna výjimka: podporovány budou takové projekty, které povedou k vyšší účinnosti v případě, že nebude dostupná jiná efektivní a ekonomická technologie. To na jednu stranu ponechává v ustanovení jistou díru, na druhou stranu to akceptuje fakt, že ne vždy a ne všude je proveditelné opustit uhelné zdroje energie.
5. Červená pro Keystone XL
Rozšíření kanadského ropovodu Keystone o 2700 kilometrů dlouhý úsek převážně na území USA dostává stopku. O výstavbě projektu Keystone XL se jedná dva roky. Ropovod dopravuje ropu do rafinérií na pobřeží Mexického zálivu a pro surovinu z kanadské provincie Alberta představuje jedinou možnost, jak ji dostat ke zpracování. Jenže další rozšíření ropovodu by bylo v příkrém rozporu s Obamovou environmentální politikou. Jak kritici rádi připomínají, také zcela v rozporu s jeho inauguračním projevem. Závazné vyjádření z americké strany na sebe dalo dlouho čekat a až v projevu na Georgetownské univerzitě Obama prohlásil, že požádá ministerstvo zahraničí, aby se k projektu vyslovilo negativně v případě, že by znamenal zvýšení emisí CO2. "Chci to říci jasně. Povolení výstavby keystonského ropovodu by vyžadovalo zjištění, že je v našem zájmu. Náš národní zájem bude naplněn pouze tehdy, pokud projekt nezvýší naše uhlíkové znečištění. Neto efekt klimatického znečištění bude pro posouzení budoucnosti projektu rozhodující," prohlásil v projevu Obama.
Na jednu stranu keystonský ropovod není oficiální součástí nového klimatického plánu Obamovy administrativy, jenže je příznakem změn. Obrovský projekt, jakým je Keystone XL protínající řadu chráněných oblastí a slibující přísun a zpracování strategické suroviny, bude napříště vyhodnocován především podle environmentálních hledisek.
Obama připomíná, že změny nelze brát jako změnu k horšímu, ale jako příležitost. Příležitost přemýšlet, vyvíjet a pracovat s technologiemi, které neovlivňují klima negativně. Americký prezident předpokládá, že touto cestou v delším časovém horizontu zamíří i další státy, a zdůrazňuje, že nelze zvítězit v závodě, jehož se Amerika neúčastní.
V Česku, které svoji energetiku staví výhradně na uhlí, jádru a diskreditaci obnovitelných zdrojů, budou znít plány Baracka Obamy jako nesmyslné utopie. Již dnes ale některé studie předpokládají nejenom energetickou nezávislost USA v dohledné době, ale také to, že po roce 2030 země překročí hranici 90% výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. A dobrým příkladem úspěchů je Tesla Motors, firma soustřeďující se na produkci elektromobilů, která udává takt ve světovém vývoji hybridních vozů v době, kdy americký automobilový průmysl byl považován za převálcovaný Asií.
Patrick Zandl
