Za kulisy událostí – Ministerstvo průmyslu a obchodu ještě v červnu samo upozorňovalo poslance, že jejich návrhy na redukci ochrany spotřebitelů a všech účastníků v telekomunikacích jsou v rozporu s unijními směrnicemi. Nyní otočilo a už si to nemyslí.
Možná je to docela příznačné: nová česká komisařka Věra Jourová zřejmě dostane v nové Evropské komisi na starost problematiku ochrany spotřebitelů. A naši poslanci se právě chystají pořádně okleštit práva spotřebitelů, stejně jako práva dalších zákazníků telekomunikačních operátorů. Přitom se očividně moc neobávají ani hrozícího infringementu („řízení o porušení Smlouvy“) ze strany Bruselu kvůli nesprávné transpozici unijních směrnic.
Výsledkem přitom mohou být citelné sankce ze strany Unie, které bude platit stát (a tedy vlastně my všichni). Nehledě na to, co díky horším podmínkám „schytají“ sami spotřebitelé a další zákazníci telekomunikačních operátorů z řad nejmenších podnikatelů a živnostníků.
O podstatě problému jsem psal zde v deníku Insider přesně před čtrnácti dny, a proto jen stručná rekapitulace: jde o novelu zákona o elektronických komunikacích, ve které poslanci chtějí zredukovat dosavadní ochranu všech zákazníků (v telekomunikacích: tzv. účastníků), tak aby se nově vztahovala jen na spotřebitele. Ale notně zredukována má být i ochrana samotných spotřebitelů. Jde například o to, kdo a kdy má mít právo ukončit smlouvu s operátorem bez sankcí, pokud dojde ke změně smluvních podmínek. Těch, které jim jednostranně diktuje jejich operátor a které také on může jednostranně měnit.
Problém je jak věcný, tak i formální: v tom, že takováto redukce se dostává do dosti příkrého rozporu s relevantní evropskou legislativou, konkrétně s tzv. směrnicí o univerzální službě (směrnicí č. 2002/22/ES, resp. 2009/136/ES). Ta požaduje, aby se právo ukončit smlouvu bez sankcí týkalo všech zákazníků (účastníků), a nikoli jen spotřebitelů. Stejně tak unijní směrnice nepočítá s tím, že by toto právo mělo být nějak omezeno, navíc na něco tak vágního a nedefinovaného (a vlastně i subjektivního), jako je „podstatná změna smlouvy vedoucí ke zhoršení postavení účastníka“. Což právě naši poslanci nyní navrhují.
Co říkalo MPO dříve?
Na to, že pozměňovací návrhy poslanců vedou k rozporu s unijní směrnicí, byli poslanci upozorněni již v červnu, když poprvé probíhalo druhé čtení příslušné novely zákona o elektronických komunikacích. Tehdy ale resortní ministr (Jan Mládek) chyběl, a tak za něj přednesl stanovisko jeho resortu přítomný ministr vnitra Chovanec:
Považuji za nutné vás upozornit, že v případě přijetí pozměňovacího návrhu pana poslance Urbana týkajícího se informování o změnách smluv a možnosti odstoupit od smlouvy bychom se dostali do rozporu s evropskou směrnicí o univerzální službě, která stanoví povinnost informovat účastníka o jakékoli změně smlouvy a o možnosti ukončit smlouvu v případě všech změn, nikoli jen v některých náležitostech.
Poslanci však tohoto upozornění nedbali a návrh poslali do třetího čtení. Teprve v něm „zatáhli za záchrannou brzdu“ a celý návrh vrátili zpět do druhého čtení. To proběhlo minulý týden a poslanci pro něj skutečně poněkud upravili své návrhy. Nikoli ale tak, že by odstranili rozpor s unijními směrnicemi, na který byli explicitně upozorněni. Místo toho ve svých návrzích naopak ještě přitvrdili, když ještě více zredukovali ochranu spotřebitelů a všech účastníků (podrobněji viz minulý článek). No a rozpor s unijními směrnicemi tím ještě zvýšili.
Dalo by se tedy očekávat, že v opakovaném druhém čtení budou představitelem resortního ministerstva ještě důrazněji upozorněni na to, že jejich návrhy jsou v rozporu s unijními směrnicemi. A že když už nechtějí myslet na tuzemské spotřebitele a účastníky, měli by myslet alespoň na hrozící sankce pro stát jako celek, v důsledku tzv. infringementu (kvůli chybné transpozici unijního práva).
Co říká MPO nyní?
Jenže stalo se něco úplně jiného: resortní ministerstvo v mezidobí úplně obrátilo a změnilo svůj názor: co dříve, dokonce v ještě „mírnější“ podobě, hodnotilo jako rozpor s unijní směrnicí, nyní – v ještě přísnější podobě – jako rozpor již nehodnotí. Ocitujme si, co přesně k tomu řekl ministr Jan Mládek, když v rozpravě reagoval na připomínku poslance Ludvíka Hovorky týkající se právě změny stanoviska resortu:
Vážený pane předsedající, snad ani ne závěrečné slovo, ale reakci na vystoupení pana poslance Hovorky. Ano, přišlo nesouhlasné stanovisko z Českého telekomunikačního úřadu, které upozorňuje na určitá rizika případného infringementu ze strany Evropské unie. Oproti tomu stojí názor hospodářského výboru a mého úřadu, který je opačný. Do třetího čtení to vyjasníme a sdělím závěrečné stanovisko. Děkuji.
A tak vlastně jediným, kdo nadále myslí na spotřebitele i všechny účastníky a upozorňuje na rozpory s unijní směrnicí a riziko infringementu (řízení o porušení Smlouvy), zůstal Český telekomunikační úřad.
Bude ale jeho odborné stanovisko vůbec slyšet? Budou jej poslanci brát v úvahu? Nebo raději dají na zásadně pozměněný názor resortního ministerstva? Jak asi dopadne ono „vyjasnění do třetího čtení“?
Jiří Peterka
