Astronomické léto začíná v noci z pátku na sobotu

Jan Červenka
20. 6. 2008 12:15
Čeká nás nejdelší den a nejkratší noc
Slunce
Slunce | Foto: Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR

Praha -  Začátek astronomického léta můžete letos oslavit tuto sobotu  v 1 hodinu 59 minut 23 sekund letního času. Právě v tuto dobu dosáhne Slunce nejsevernějšího bodu své dráhy a vstoupí do znamení Raka.

Kromě toho se také severní polokoule Země nejvíc přikloní ke Slunci, a proto bude tato červnová sobota i letošním nejdelším dnem. „Slunce u nás setrvá 16 hodin 22 minut nad obzorem a jen 7 hodin 38 minut zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí," vysvětluje Pavel Příhoda z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

Půlnoční Slunce

Pokud bychom se v Čechách dokázali vznést 280 kilometrů nad zemský povrch, mohli bychom vidět takzvané půlnoční Slunce.  Na severním polárním kruhu nezapadne ani o půlnoci a bude se pomalu posouvat nad severním obzorem.

Pokud by se nám tedy povedlo dostat se vysoko nad Zemi, naskytla by se nám úchvatná podívaná. „Slunce by svítilo oslnivě a čistě bíle nad severem a ozařovalo by všechny umělé družice, které v té době nad střední Evropou prolétají. Díky záři tohoto půlnočního Slunce je v červnu i ze Země vidět nejvíc umělých družic. Vypadají jako hvězdy a naprosto tiše se pohybují všemi směry mezi skutečnými hvězdami," popisuje  Příhoda.

Předbíhající slunovrat

Datum slunovratu však není pevné, někdy připadne už na dvacátého června. Příčin tohoto pohybu je víc. „Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, 5 hodin, 49 minut. Proto se okamžik letního slunovratu opožďuje každý následující rok o oněch přebývajících 5 hodin 49 min. Zařazením přestupného roku se okamžik letního slunovratu „předběhne" o 24 h mínus zmíněných 5 hodin 49 minut. To je 18 hodin 11 minut,  a přitom se může datum letního slunovratu změnit na 20. červen.

Dalším důvodem jsou čtyřsetleté cykly gregoriánského kalendáře. V roce  2000 jsme vstoupili do nového cyklu a právě na začátku jednotlivých cyklů vznikají největší rozdíly. V první polovině jednadvacátého století tak slunovrat připadne na dvacátý červen celkem devětkrát. Vliv na "posun" slunovratu mají i pomalé změny zemské dráhy, díky kterým se dokonce prodlužuje léto. Do roku 3000 se prodlouží o šest hodin a 29 minut.

Umění a astronomie

Astronomie byla odvěkou inspirací pro umělce. Nejinak je tomu na observatoři Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, kam byly v letech 1998-2001 instalovány kamenné skulptury. Jedna z nich, Od slunovratu ke slunovratu, od Zdeňka Hůly, přímo využívá astronomických zákonitostí. Ve dnech, kdy se mění roční období,  jí v pravé poledne pronikne sluneční paprsek. Pravé poledne tuto sobotu vychází na 13:02 letního času.

 

Čtěte také:

Astronaut v Praze: Na orbit poletí česká kniha

Raketoplán Discovery úspěšně přistál na Floridě

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy