Washington - Americké úřady rozhodly, že maso a také mléko klonovaných zvířat a potomků klonovaných zvířat je stejně bezpečné jako jiné potraviny. Tím se otevřela možnost prodávat je k běžné spotřebě.
Rozhodnutí vydal Úřad pro potraviny a léky (FDA), který je považován za nejpřísnější schvalovací instituci na světě. Podle úřadu provedené studie neprokazují žádné riziko bránící konzumaci potravy ze zdravých klonovaných zvířat, konkrétně hovězího dobytka, vepřů a koz. O ovcích zatím úřad nerozhodl s tím, že má k dispozici málo údajů.
Velká neznámá: jedlíci
Americké ministerstvo zemědělství požádalo případné producenty klonovaného masa, aby s jeho uvedením na trh ještě několik měsíců počkali. Podle něj je vhodné, aby si spotřebitelé stačili na tento fakt zvyknout.
Ministerské doporučení se však už nevztahuje na potomky klonovaných zvířat, kteří byli počati běžným způsobem. Jejich maso je možné prodávat ihned.
Zástupci velkých masokombinátů a prodejních řetězců, které oslovila agentura Reuters, uvedli, že zatím s produkcí a prodejem klonovaného masa nepočítají.
Jaký názor si vytvoří spotřebitelé a zda budou potraviny z klonovaných hospodářských zvířat chtít na talíři, je zatím zcela nejisté.
Žvýkající ministr
Oficiální stanovisko o nezávadnosti masa z klonovaných živočichů vydal americký FDA už v roce 2002. Tehdy však k němu ještě nepřidal svolení k jeho prodeji běžným spotřebitelům.
Konzumaci masa klonovaných krav již v roce 1999 povolily japonské úřady. Šlo o zvířata vytvořená pro vědecké experimenty, která však už výzkumníci přestali potřebovat.
Tehdejší japonský ministr zemědělství, Šoiči Nakagava, dokonce na veřejnosti snědl talíř s klonovaným hovězím, aby ukázal, že není třeba se ničeho obávat.
Pojídání masa z klonovaných zvířat však zůstane přinejmenším po několik let naprosto okrajovou záležitostí, už proto, že jich je málo. Podle údajů agentury Reuters jich je v celých Spojených státech jen 570.
Drahé kopírování vlastností
Klonování je příliš drahé ve srovnání například s umělou inseminací nebo s oplozováním zvířecích vajíček ve zkumavce a následnou implantací vzniklých embryí.
Jeho výhodou však může být to, že umožňuje "kopírovat" požadované vlastnosti živočichů.
Klonování poprvé uskutečnili vědci ve Skotsku, kterým se v roce 1996 narodila ovce Dolly. Při tomto postupu vědci v laboratoři vezmou jádro z buňky jednoho živočicha a vloží je na místo jádra samičího vajíčka téhož živočišného druhu. Když to vyjde, vajíčko se začne vyvíjet, jako kdyby bylo oplodněno, a vznikne z něj zárodek. Ten se pak umístí do lůna některé samičky, jež mládě donosí a porodí. Narozené mládě má totožné vlastnosti jako jedinec, z něhož byla odebrána počáteční buňka.
Tímto způsobem je tedy možné opakovat už jednou existující vlastnosti špičkového hospodářského zvířete. Samotným klonování se však tyto vlastnosti už nijak nevylepšují. Naopak se často stává, že se klonovaná zvířata rodí nemocná či tělesně postižená. Taková se však nesmějí ke konzumaci použít.
Jídlo až z dalších generací
Dnes chovatelé vybírají pro rozmnožování nejlepší zvířata a doufají, že se jejich vlastnosti zachovají i v potomstvu. Pokud použijí klonování, mají jistotu, že se požadované vlastnosti (včetně žádoucí struktury svaloviny, neboli masa) v klonovaném zvířeti budou opakovat.
To může být výhodné třeba při klonování špičkových plemenných samců. Pokud jejich potomstvo bude mít i nadále požadované vlastnosti, může klonování dávat ekonomický smysl. K běžnému spotřebiteli by se pak po čase dostalo až maso či mléko potomků klonovaných zvířat.
Americké úřady i chovatelé budou nyní zkoumat názory zákazníků na hospodářské využití klonovaných zvířat.
Čtěte také: |
