Země se v posledních desetiletích otepluje rychlostí, která nemá obdoby. Za uplynulých 140 let se na planetě zvýšila teplota průměrně o jeden stupeň. V některých oblastech se však otepluje i dvakrát rychleji. Tyto změny dopadají i na Česko, které je v přepočtu na osobu jedním z největších znečišťovatelů ovzduší v Evropě.
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jednoho z nejúčinnějších skleníkových plynů, nezvratně roste. Dnes dosahuje takových hodnot, které na planetě nebyly za celou existenci lidstva. Podívejte se, jak se Země zahřívala od 19. století až do současnosti, v první části interaktivní grafiky speciálu Planeta v nouzi.
Tání ledů změní mapu světa
Druhá část speciálu se věnuje přímým dopadům masivního vypouštění oxidu uhličitého a s ním spojenému tání ledovců. Například rakouský ledovec Jamtalferner, který leží jen 350 kilometrů od našich hranic, se podle vědců do dvaceti let úplně rozpustí. To si potvrzuje i glacioložka Andrea Fischerová, která se věnuje jeho sledování už po dvě dekády. "Jde o předzvěst budoucnosti, která Alpy v následujících letech čeká," varuje.
Více než 90 procent nadbytečného tepla v atmosféře vstřebává oceán. Kvůli tomu nebezpečně rychle taje led i v Arktidě, čímž dochází ke zvyšování hladiny moří. Kromě úhynu ryb a silnějších bouří, souvisejících se stále teplejšími oceány, také hrozí, že voda zatopí milionová pobřežní města po celém světě.
Do 30 let vyženou přírodní podmínky miliony lidí
Kvůli změně klimatu se na mnoha místech světa zhoršují podmínky k životu. Jedním z nich je například stát Kiribati, který se rozprostírá na několika korálových ostrovech uprostřed Tichého oceánu.
Tamní obyvatelé v posledních letech pozorují, jak jejich země mizí pod vodou. Pár neobydlených ostrovů se už potopilo a kvůli stoupající hladině moře panují obavy, že do konce století zmizí celé souostroví. "Jsem stejný jako lidé, kteří utíkají před válkou. Ti, co mají strach, že zemřou, jsou stejní jako já," říká o sobě Ioane Teitiota, první člověk na světě, který se může oficiálně nazývat klimatickým uprchlíkem.
Ačkoli oteplování dopadá především na rozvojový svět, migrace, kterou vyvolává, zasáhne celou planetu. Do roku 2050 by podle Světové banky mohlo extrémní počasí a zhoršující se přírodní podmínky vyhnat z domovů přes 216 milionů lidí.
V boji proti globálnímu oteplování může pomoci každý z nás. Malé i větší změny v chování mohou prokazatelně snížit emise skleníkových plynů a zpomalit oteplování planety. Jak na to? I to se dozvíte v textech, rozhovorech i videích projektu Aktuálně.cz Planeta v nouzi.
