Praha/Brusel - Po několika letech bezvýsledného vyjednávání se Evropská komise rozhodla, že přece jen pošle českým obcím desítky miliard korun na stavbu moderních čistíren odpadních vod.
Bruselu se nezamlouvaly dlouhodobé smlouvy mezi radnicemi a soukormými vodárenskými společnostmi. Teď však ministr životního prostředí Martin Bursík oznámil, že se českým vyjednávačům podařilo s bruselskými úředníky dohodnout.
"Jde o průlomový moment ve financování vodohospodářských projektů z evropských peněz," prohlásil Bursík.
Ani po zlomu ve vyjednávání však Česká republika nejspíš nestihne splnit svůj závazek vůči Evropské unii, aby do konce roku 2010 čistila domácí splašky podle evropských norem.
EU: Smlouvy jsou pro města nevýhodné
Evropská komise nakonec přislíbila, že bude smlouvy mezi radnicemi a vodárenskými firmami respektovat až do roku 2022. A to i přesto, že Brusel označil dohody za příliš dlouhé a pro města nevýhodné.
Kritika se týkala i výběrů některých provozovatelů, kterým radnice poskytly tuto veřejnou službu za často netransparentních podmínek a bez dodržení principu "nejlepší služba za nejlepší cenu". Podnikání v této oblasti přitom zpravidla slibuje velmi dobré ekonomické výsledky.
Smlouvy na 25 až 30 let zaručují současným provozovatelům nadstandardní podmínky pro jejich podnikání. Konkurence obvykle nemá šanci. Takto dlouhé smlouvy jsou ve starých zemích EU obvykle vyvažovány tím, že provozovatel investuje do infrastruktury v rámci projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). To se ale v Česku ve většině případů neděje.
Na hranici stálo 150 miliard korun
Přitom například ve Francii, kde používají podobný model provozování infrastruktury jako v českých městech, vedlo správné nastavení smluv k tomu, že se na trh dostali i drobní provozovatelé a že se dokonce snížilo vodné a stočné.
"Nekonečné" vyjednávání o penězích na čištění domácích splašků dlouho brzdilo uvolnění veškerých financí v rámci Operačního programu životního prostředí, v jehož rámci by se v následujících sedmi letech mělo rozdělit zhruba 150 miliard korun.
Prioritní je právě ochrana vod, tedy především výstavba a rekonstrukce čistíren odpadních vod a kanalizace. Do této oblasti půjde zhruba čtyřicet procent všech prostředků. Evropská unie prostřednictvím Státního fondu životního prostředí bude dotovat i budování větrných a solárních elektráren, úspory energií nebo recyklaci odpadů.
Čím delší smlouva, tím méně peněz
Původně mohla města dostat z Evropské unie až 85 procent potřebných peněz na výstavbu čistírny odpadních vod. Vyjednané podmínky stanoví, že na tuto dotaci budou mít nárok je radnice, které mají smlouvu s vodohospodářským podnikem nejdéle do roku 2015.
Obce se smlouvou, která končí mezi lety 2015 a 2020, budou moci čerpat 60 procent nákladů, obce se smlouvou do roku 2022 si mohou říci o dotace na pokrytí třetiny nákladů. I tak na evropské peníze nedosáhne na třicet velkých českých měst včetně Prahy či Brna - pokud smlouvy s vodohospodářskými firmami nezmění. Dotace na čistírny jsou ohroženy v oblastech, kde žije čtvrtina obyvatel Česka.
Další podmínkou je, že soukromí provozovatelé nesmí mít nepřiměřené zisky, a úřady je proto budou důkladněji kontrolovat. "Nastavené podmínky nejsou nějaké nutné zlo, které musíme strpět, abychom dosáhli na bruselské peníze. Je to cesta, jak pomoci k podpoře vodohospodářské infrastruktury a zároveň daňovými prostředky nepodporovat výnosný a profitující byznys. Ten si na sebe umí vydělat sám," řekl Bursík.
Čističky se nejspíš nepostaví včas
Navzdory tomu, že Brusel akceptoval české podmínky, ekologické závazky k Bruselu se ve sféře čistíren nepodaří splnit.
Do tří let se musí postavit nebo zrekonstruovat v obcích s více než dvěma tisíci obyvatel ještě stovky čistíren. Není příliš reálné, aby se to stihlo. Příprava a výstavba čistírny se může protáhnout i na několik let.
Mezi kanditáty, kteří "prošvihnou" termín roku 2010, patří i Praha. Tamní čistírna potřebuje rozsáhlou modernizaci, s níž se však i kvůli sporům o rozsah rekonstrukce zatím nezačalo.
- Čtěte více: Praha kvůli spaškům zničí cenné území
Před tím, že Česko nesplní svůj evropský závazek, varoval nedávno i Nejvyyší kontrolní úřad, který prověřoval, jak ministerstvo zemědělství přispívá na stavbu čistíren.
"Významně vzrůstá riziko, že závazek České republiky nebude v roce 2010 splněn," řekl František Dohnal, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu.
