O oživení tvora, který žil jen v Austrálii, se mluví dvacet let. Už na přelomu tisíciletí chtělo tasmánského tygra (nebo též vakovlka tasmánského) naklonovat australské muzeum. Neúspěšné byly i další pokusy.
Nový projekt nyní představili vědci z Melbournské univerzity, kteří na něj dostali finanční dar od herecké rodiny Hemsworthů, a odborníci z texaské společnosti Colossal. Ta na sebe loni přitáhla pozornost tím, že prohlásila, že se pokusí o oživení vyhynulého mamuta srstnatého.
K přivedení tasmánského tygra zpět k životu chtějí experti využít kmenové buňky, které odebrali z více než 100 let starého zachovalého exempláře tohoto vzácného zvířete. Ty jim poskytnou 95 procent genomu vyhynulého druhu. Zbylá procenta doplní z buněk nejbližšího žijícího příbuzného tasmánských tygrů - vakomyší tlustoocasých, popisuje australský deník The Sydney Morning Herald.
Andrew Pask z Melbournské univerzity popisuje, že vědci budou genom vakomyši tlustoocasé geneticky upravovat na základě odebraného vzorku tak dlouho, až bude odpovídat tomu od vyhynulého tygra. Pokud se vše podaří, výsledné embryo odnosí náhradní matka jiného vačnatce nebo vyroste v umělé děloze.
Tasmánský tygr nejprve obýval celou Austrálii, s příchodem lidí a psů dingo však začaly počty těchto všežravých vačnatců s pruhy na zádech klesat. Zmenšila se také oblast, kterou obývali - před třemi tisíci lety se novým a jediným přirozeným místem jejich výskytu stal ostrov Tasmánie. Nekontrolovatelný lov ale vedl k jejich vyhynutí a poslední žijící jedinec zemřel v zoo v roce 1936. V osmdesátých letech minulého století byl druh oficiálně prohlášen za vyhynulý.
Honda s koly od traktoru
Pokud by se vědcům podařilo tasmánského tygra oživit, šlo by o mimořádný historický průlom. "Řekl bych, že naše šance na úspěch jsou stoprocentní, protože máme veškerou technologii," cituje australský deník Bena Lamma z americké firmy Colossal.
Jiní odborníci ale jeho optimismus nesdílejí. "Zatím se nepodařilo oživit ani jeden druh kozorožce, který vyhynul na Pyrenejském poloostrově, přestože tam byl kvalitní genetický materiál. Zvíře poté, co se narodilo, uhynulo," připomíná pro Aktuálně.cz Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která se zabývá ochranou životního prostředí. Ta také do volné přírody vypouští původní druhy zvířat, například zpětně šlechtěné pratury.
"Přivést znovu na svět vyhynulý druh je věda z říše pohádek," je skeptický Jeremy Austin z Australského centra pro starověkou DNA. "I pokud se to povede v laboratoři - a o tom pochybuju -, jak vytvoříte tisíce jedinců s dostatečnými genetickými variacemi, aby vznikla zdravá populace?" dodává Corey Bradshaw, profesor globální ekologie z Flindersovy univerzity.
Skeptický je také Thomas Gilbert z Kodaňské univerzity, který se spolu se svým týmem pokusil přivést zpět k životu krysy Maclearovy, v minulosti žijící na Vánočním ostrově. Stejně jako u tasmánského tygra jim chybělo pět procent genomu, projekt i tak nakonec nebyl úspěšný. "Když vezmete Hondu a zkusíte na ni dát kola od traktoru nebo náklaďáku, tak to taky nebude fungovat," cituje ho Bloomberg.
Splacení dluhu zvířatům
Český expert Dalibor Dostál však upozorňuje i na další výhody, které může projekt na oživení tasmánských tygrů přinést. "Každý nepodařený pokus může připravit cestu proto, aby ten další byl úspěšný. I když tomu současnému projektu nedávám moc šancí, je důležité, aby k němu došlo, protože bez toho se nám nepodaří znalosti a vědomosti posunout dál," domnívá se.
Ředitel České krajiny také upozorňuje, že snahy o oživení zvířat nelze vnímat jako způsob, jak zastavit nynější vymírání druhů. Naopak to nazývá "splacením dluhu vůči zvířatům, která vyhynula".
"Určitě je důležitější snažit se zachránit vymírající druhy a jejich mizející prostředí než oživovat zvířata, které lidstvo vyhubilo," dodává.
