"Nové Eldorádo", jak se oblasti přezdívá, bylo objeveno na březích řeky Juma. Podle místních médií tam už vyrazilo zkusit štěstí a najít nějaký ten nuget několik tisíc lidí. Další se chystají.
Základnou pro všechny nové zlatokopy je malé městečko Apui v odlehlém vnitrozemském státě Amazonas. Asi 80 kilometrů severně od Apui je nový zlatý ráj.
Vidina rychlého zbohatnutí
Ivani Valentim da Silva je místní učitel, který v ilegálních zlatých dolech byl: "Jsou tak nadšení prací, že ani nevědí, že je Saddám Husajn po smrti," říká Ivani v rozhovoru pro britský deník Guardian o dělnících pracujících v mizerných podmínkách s vidinou rychlého zbohatnutí a lepšího života.
Místní aerolinky hlásí, že lety z hlavního města Manausu do Apuie jsou na týdny dopředu vyprodány. Zájem nových zlatokopů zatím nepolevuje.
Když ani minulý týden příliv horníků neustával, byla vyslána zvláštní vládní delegace, která měla za úkol obhlédnout situaci a zjistit ekologické škody, které noví obyvatelé malému městečku v hlubinách pralesa napáchali. Ve městě podle nich hrozí také rozšíření malárie.
Noviny Diario do Amazonas varují před ekologickou a sociální destrukcí, znečištěním řek rtutí, masivním odlesňováním a možným rozšířením drog, alkoholu, a tím pádem i násilí v Apui.
Jako v Serra Pelada
Někteří tuto honbu za zlatem přirovnávají k přílivu horníků do Serra Pelada. Tento nyní už opuštěný zlatý důl v sousedním státě Para jednu dobu okupovalo až 30 000 ziskuchtivých zlatokopů.
Serra Pelada se do povědomí celého světa dostala hlavně díky fotografiím známého brazilského fotografa Sebastiana Salgada, které mohli návštěvnici zhlédnout také v České republice, kde jeho výstava putovala ve zvláštním vlaku.
Ivani Silva odhaduje, že do odlehlého města každý den dorazí zhruba 300 nových přistěhovalců, a to i přes varovné hlasy, které říkají, že kolem města už žádné zlato není.
"Momentálně je Eldorado do Juma okupováno nejen zlatokopy, ale také tesaři, obchodníky, farmáři, řidiči, učiteli, bankéři, evangelickými pastory a vlasně vůbec odborníky z každého oboru," napsal Ivani Silva na internetové stránky Portal Apui.
Takhle vypadá garimpo
Během 80. let desetitisíce Brazilců z celé země vyrážely do izolovaných dolů v amazonské džungli, aby rychle našli třpytivé štěstí a únik z věčné bídy.
V městečkách ve stylu divokého západu, kde byly pouliční přestřelky na denním pořádku a kde bylo více dětských prostitutek než mužů zákona, se doslova přes noc zrodili noví milionáři. Ti pak dávali okázale najevo své bohatství a dávali si jména jako Rambo nebo Bílý Panter.
Většina těchto dolů však nyní zůstává opuštěna a z těch kdysi tak divokých měst jsou teď jen města duchů, ruiny uprostřed pralesa. Přístupné jsou jen lodí nebo malým letadlem. Tak jako předtím, než sem zlatokopové přišli.
V současné době se odhaduje, že v amazonských "garimpos" neboli zlatých dolech pracuje půl milionu Brazilců. Většina z nich zbídačených a vyčerpaných každodenní otročinou ve vlastnoručně vykopaných jámách, často vyzbrojených pouze rýči, jednoduchými elektrickými pumpami, párem sandálů a lahví silné pálenky cachaca. Mnoho z nich pochází z chudého státu Maranhao.
Jejich dny plynou velice monotónně. Ale v něčem se přece jen liší. "Někdy lze vydělat 500 reálů (asi 5500 korun), no a někdy nevyděláte nic," popisuje deníku Guardian svůj výdělek 45letý zlatokop Edwin do Garimpo, neboli Edwin Zlatokop z dolu Esperanca III v Para. "Jenže to je život, takhle vypadá garimpo."
