
Nyní vidíte Gazu zdálky, brzy ji uvidíte zevnitř. Příkaz přijde, řekl minulý čtvrtek vojákům poblíž Gazy izraelský ministr obrany Joav Galant. Foto: Reuters
Zřejmě každým dnem Izrael zahájí očekávanou pozemní invazi do Pásma Gazy. Američané, Němci či Britové sice vyzývají představitele židovského státu, aby operaci odložili, dokud se nepodaří vyjednat osvobození více rukojmích. To ale Izrael slovy izraelského ministra energetiky Jisraele Kace odmítl. Země podle něj dělá vše pro to, aby dosáhla propuštění zadržovaných. „Nemůže to však zabránit našim akcím, včetně pozemní ofenzivy, pokud se pro ni rozhodneme, protože to je to, co Hamás chce,“ řekl Kac, který by se měl od ledna příštího roku stát izraelským ministrem zahraničí, v rozhovoru pro německý bulvární deník Bild.
V reakci na smrtící útok Hamásu ze soboty 7. října připravila vláda židovského státu rozsáhlou mobilizaci více než tří set tisíc rezervistů. Armáda podél hranic s Gazou rozmístila vojáky s technikou, vyzvala stovky tisíc obyvatel tohoto úzkého pásu země u Středozemního moře k přesunu na jih. A spustila masivní bombardování palestinského území.
Chystaná operace bude zřejmě největším izraelským pozemním zásahem od invaze do Libanonu v roce 2006. Bude také první od roku 2008, při níž se Izrael pokusí alespoň na určitou dobu získat kontrolu nad částí Pásma Gazy, napsal v analýze deník New York Times.
Přední izraelský expert na armádní operace a zpravodajské služby Šlomo Špiro pak v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že se bude jednat do velké míry o válku pěchoty a speciálních jednotek. „Půjde o kombinované operace se zapojením letectva. Ti, kteří do Gazy půjdou, budou přesně vědět, co dělat,“ dodal.
Aktuálně.cz v této souvislosti nabízí přehledný grafický průvodce vývoje konfliktu. Kde nejprve zaútočil Hamás a kde provádí odvetné útoky Izrael? Kolik žije v Gaze obyvatel? Jak je tento úzký pruh země zalidněný ve srovnání s Izraelem a Českem?
V hustě zalidněné severní části regionu, jehož obyvatele vyzvala izraelská armáda před masivním bombardováním k evakuaci, donedávna žila zhruba polovina ze 2,2 milionu obyvatel Pásma Gazy.
Kolik lidí obývalo jednotlivá města a regiony severní i jižní části Pásma Gazy, ukazují předválečná data palestinského statistického úřadu. Proklikat si je můžete v následující interaktivní infografice.
Zmíněné 2,2 milionu lidí se tísnily na území o rozloze 365 kilometrů čtverečních. To je pro srovnání stejná plocha, jako mají dohromady Brno a Olomouc.
Jejich už tak špatnou situaci způsobenou nehostinnými přírodními podmínkami umocňuje nedostatečná infrastruktura. V celé Gaze se například nachází jen jedna elektrárna. Ta pokrývá pouze 16 procent spotřeby regionu.
Po izraelské výzvě k evakuaci na jih Pásma Gazy by se měli Palestinci přesunout na území zhruba o rozloze pouhého Brna. Nemohou odejít jinam, protože hranici s Izraelem i Egyptem obepíná střežená bariéra tvořená dvojitým plotem a betonovou stěnou sahající do podzemí. Z šesti hraničních přechodů jsou tři trvale uzavřené a po útoku Hamásu vyhlásil Izrael totální blokádu Pásma Gazy. Naděje Palestinců se tak upřely k přechodu v Rafáhu. Jenže ten Egypt prozatím pro uprchlíky neotevřel, pouze přes něj začaly do Pásma Gazy jezdit kamiony s humanitární pomocí.
Když se k Pásmu Gazy připočte i Západní břeh Jordánu, se kterým jsou uznávány částí mezinárodního společenství jako Palestina, plochu o rozloze zhruba třináctkrát menší, než má Česko, obývá pět a půl milionu Palestinců.
Na každém kilometru území, které je ze značné části tvořeno pouští, se tak tísní 892 Palestinců, vyplývá z údajů demografů Organizace spojených národů. To je zhruba dvakrát větší hustota zalidnění než v sousedním Izraeli a skoro sedmkrát větší než v Česku.
Samotné Pásmo Gazy hlásí ještě extrémnější čísla: hustota zalidnění činí více než šest tisíc Palestinců na jeden kilometr čtvereční. Jen pro srovnání – ve zmíněném Brně je to sedmnáct set lidí na kilometr čtvereční. Tedy třiapůlkrát méně.
Jak se proměnila hustota obyvatel Pásma Gazy od poloviny sedmdesátých let minulého století, názorně ukazují i data z evropského projektu GHSL, který se zabývá monitoringem lidského osídlení na celé planetě.
Ještě v polovině sedmdesátých let žilo podle dat Organizace spojených národů v celé Palestině (včetně Západního břehu Jordánu) pouze 1,3 milionu obyvatel. Nyní je to podle prognózy OSN, která se mírně liší od dat palestinských statistiků, už 5,4 milionu lidí.
Od padesátých let minulého století tedy vzrostl počet Palestinců více než pětkrát. Nicméně sousední Izrael zažil ještě větší růst, a to sedminásobný. Z 1,3 milionu obyvatel se dostal na aktuálních 9,2 milionu.
Zatímco v případě Palestiny, která vykazuje mnoho znaků typických pro rozvojové země, rychlý růst populace nepřekvapí, Izrael je mezi vyspělými státy nápadnou výjimkou. Stojí za ním proud přistěhovalců, který zesílil zejména v 90. letech ze zemí bývalého Sovětského svazu. A také vysoké počty dětí u rodin vyznávajících ortodoxní judaismus.
Medián věku obyvatel palestinských území měl letos podle statistiků OSN dosáhnout necelých dvacet let, což je podobná hodnota jako třeba v Somálsku, Mali nebo Jemenu. V případě Izraele je to 29 let, tedy výrazně méně než v jakékoli evropské zemi včetně Česka. Ve většině vyspělých států už více než polovina obyvatelstva oslavila 40. narozeniny.
To je způsobeno vysokou plodností palestinských i izraelských žen. V padesátých letech minulého století připadalo na jednu Palestinku osm dětí. Od té doby se úhrnná plodnost v Palestině postupně snížila na aktuální tři až čtyři děti připadající na jednu ženu, v Izraeli se pohybuje těsně pod hranicí tří dětí. Stále jsou to ale relativně vysoká čísla.
Pro srovnání, v Česku je tento ukazatel na hodnotě 1,7 dítěte a ani v mimořádně plodných padesátých letech nedosahoval ani tří.
Každoroční počty narozených dětí vzrostly na území Pásma Gazy a Západního břehu z padesáti tisíc v padesátých letech až na trojnásobek, tedy zhruba 150 tisíc živě narozených dětí. Zhruba 2400 se jich bohužel nedožije pěti let, navzdory zlepšení v posledních dekádách je dětská úmrtnost v Palestině téměř šestkrát vyšší než v Česku.
Ekonomická situace Palestinců obývajících Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu není podle dat Světové banky vůbec příznivá. Například bez práce bylo loni více než 21 procent mužů, zatímco v sousedním Izraeli se jednalo o tři procenta a v Česku o necelá dvě procenta. Mladých palestinských mužů od 15 do 24 let pak bylo nezaměstnaných skoro 36 procent.
Izraelská armáda se chystá na pozemní operaci v Pásmu Gazy. Jak je vidět z fotogalerie, kolem tohoto území soustřeďuje desetitisíce vojáků i těžkou techniku.