Řím (Od našeho zvláštního zpravodaje) - V neděli o půl jedenácté dopoledne byl na průčelí chrámu svatého Petra odkryt obraz bývalého papeže Jana Pavla II.
Statisíce poutníků reagovaly potleskem a nadšeným pokřikem, protože tím bylo potvrzeno, že se slavný polský rodák stal novým patronem římskokatolické církve.
Z pohledu východní Evropy si papež blahořečení zasloužil hlavně tím, že nekompromisní politikou rozhodl koncem roku 1989 o pádu komunistických režimů.
Polská noc na ulici
V okamžiku blahořečení byly nad hlavami věřících na Petrském náměstí i v přilehlých ulicích vidět především polské vlajky. Z ostatních zemí východní Evropy o sobě dali vědět ještě Slováci a Rumuni.
Infobox
Hlavní důvody, proč byl blahořečen Jan Pavel II.
- Byl plně oddán kultu Panny Marie
- Naplňoval učení 2. vatikánského koncilu, především zahájil dialog s jinými církvemi
- Dával příklad věřícím, aby se nebáli hlásit ke své víře
- Ukázal, že křesťanské ideály překonají marxismus
- Pokorně snášel všechna utrpení a nároky, které přináší úřad papeže
Zdroj: Kázání Benedikta XVI. během blahořečení
Většina polských poutníků dorazila do Říma v sobotu večer, když italští policisté vyklidili Vatikán a všechny přilehlé ulice.
Desítky tisíc Poláků včetně dětí se utábořily před policejními zábranami. Krátili si čas zpěvem zbožných písní a trpělivě čekali až do čtvrté hodiny ráno, kdy je policisté začali pouštět na Svatopetrské náměstí. Měli štěstí, že před soumrakem přestalo pršet a že jim vodu a jídlo nabízely místní církevní a charitativní organizace.
Poutníci vzbudili mnohem větší zájem světových médií než delegace osmdesáti států, které se obřadu účastnily.
Podle odhadu expertů z vatikánského velvyslanectví dorazily do Říma tři až čtyři tisíce Čechů. Stovky polských autobusů měly protějšek v jediném letadle vypraveném Českou biskupskou konferencí, ostatní se dopravili po vlastní ose.
V názoru na historický význam Jana Pavla II. přitom není mezi Čechy a Poláky velký rozdíl.
Za významnou světovou událost považují blahořečení vítěze nad komunismem oba národy, podle agentury CBOS si to myslí sedmdesát procent Poláků a 51 procent Čechů. Úplně jinak ovšem dopadly odpovědi na otázku, jestli blahořečení ovlivní život dotazovaných. Myslí si to 83 procent Poláků a 20 procent Čechů.
Papež a generál
Rozhodující roli při pádu komunismu připisuje Janu Pavlovi II. také oficiální stanovisko římskokatolické církve. Vypracoval ho předseda Apelačního soudu ve Vatikánu Slawomir Oder, který řídil proces blahořečení.
„Jestliže se komunismus v roce 1989 zhroutil, aniž by přitom došlo ke krveprolévání, pak je to třeba přičíst také působení Jana Pavla II, jeho jasným přiměřeným výzvám a jeho skryté diplomacii," tvrdí Oder ve svých dokumentech.
Připomíná, jak papež zprostředkoval jednání mezi generálem Wojciechem Jaruzelskim, který provedl vojenský převrat, aby potlačil antikomunistické odbory Solidaritu. Působení papeže připisuje Oder fakt, že v Polsku nevznikl ozbrojený konflikt a že tamní komunisté nakonec dobrovolně předali Solidaritě vládu.
Úspěšný polský model jednání mezi komunisty a opozičními skupinami nakonec převzaly všechny státy sovětského bloku s výjimkou Rumunska.
O papežově vlivu na Jaruzelského svědčí i to, že se generál nechat inspirovat papežovým příkladem po atentátu, který šťastnou náhodou přežil v roce 1994. Stejně jako papež před třinácti lety, ani generál nežádal potrestání viníků.
Svědectví o roli Jana Pavla II. podal Oderovi také generální tajemník sovětské komunistické strany Michail Gorbačov: „Komunismus jsem nezničil já, ale Jan Pavel II," řekl legendární politik.
Svoboda a spravedlnost
Vítězství Jana Pavla II. nad komunismem připomněl během blahořečení také současný papež Benedikt XVI. v projevu, který získal mezi přítomnými novináři dobrou kritiku. Za mimořádný ho označil šéfredaktor deníku Avvenire Gianfranco Marcelli.
Současný papež popsal tažení svého předchůdce na úrovni světového názoru. „Když Karol Wojtyla převzal stolec svatého Petra, tak měl za sebou hluboké úvahy o konfliktu křesťanství a marxismu," připomněl Benedikt.
Marxismus a jiné teorie pokroku slibují do budoucna lepší svět a pro jeho dosažení neváhají omezovat lidská práva i svobodu. Křesťanství může marxismus překonat, když nabídne každému člověku cestu ke svobodě a spravedlnosti, která se může naplnit ještě za jeho života.
