Kyjev (Od našeho zpravodaje) - Lednový konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou o ceny plynu zasáhl omezením dodávek i velkou část Evropy.
Evropští politici se přitom obávají, že spory mezi Moskvou a Kyjevem budou pokračovat. Od oranžové revoluce panuje mezi oběma vládami napětí, bývalý ruský prezident, nyní premiér Vladimir Putin a současný ukrajinský vůdce Viktor Juščenko nijak neskrývají, že se navzájem nemohou ani cítit.
Juščenko chce nasměrovat Ukrajinu do Evropské unie a NATO, což se Kremlu vůbec nelíbí. A samotní Ukrajinci jsou názorově dosti rozděleni.
Ukrajina je strategicky důležitá země. Velikostí je po Rusku a a Turecku třetí největší v Evropě, počtem obyvatel sedmá nejlidnatější.
S nadsázkou se stala jedním z hlavních bojišť nevyhlášené války o rozšíření vlivu mezi Ruskem a Západem, byť se nová americká administrativa Baracka Obamy snaží toto napětí mírnit.
O dalším vývoji země hovořilo Aktuálně.cz z ředitelkou kyjevského Mezinárodního centra politických studií Olgou Šumylovou, uznávanou expertkou na mezinárodní vztahy a bývalou poradkyní ukrajinského vicepremiéra pro evropskou integraci.
Šumylová stojí názorově na pozici příznivců vstupu Ukrajiny do euroatlantických struktur.
A.cz: O možném členství Ukrajiny v Evropské unii se hovoří od oranžové revoluce z přelomu let 2004 a 2005. Nezdá se to teď - ve světle krize, která tvrdě zasáhla ukrajinskou ekonomiku, - být přespříliš vzdálenou budoucností? Je vůbec Ukrajina v Evropské unii realistickou představou?
Všichni na Ukrajině chápou, že členství v Evropské unii není hotová a automatická věc. Že jde o otevřenou otázku. Poslední rok či poslední dva roky jde o to dokončit asociační dohodu mezi Ukrajinou a unií, která by vytvořila předpoklady pro budoucí možné přistoupení k Evropské unii.
Samozřejmě, že proces připojení bude obtížnější, než tomu bylo třeba u České republiky. Ale musíme být realisté. Ukrajina je postsovětskou zemí, která se liší od států jako je Česká republika, jež vstupovaly do unie před pěti lety.
Jednání jsou obtížná, ale rozhodnutí o připojení Ukrajiny do EU bude přijato na politické úrovni a může mít různé důvody, takže je zbytečné spekulovat, v jak daleké budoucnosti je reálné.
A.cz: Ukrajinský prezident Viktor Juščenko by zemi rád viděl i v NATO, ovšem podle průzkumů takovému kroku většina obyvatel není nakloněna. Dává i přesto snaha o vstup země do aliance smysl, zvláště když Francie nebo Německo neskrývají rezervovanost vůči dalšímu rozšíření NATO na východ?
Otázka snahy vstoupit do NATO je spíše úsilím přiblížit se západním standardům a proměnit geopolitickou situaci v regionu. Bohužel Ukrajina, zdá se, vhodný moment promarnila.
Skoro každý rok jsou nové volby a Strana regionů (formace opozičního předáka Viktora Janukovyče, který prosazuje orientaci Ukrajiny více na Rusko než na Západ - pozn. red.) se snaží získávat voliče sázkou na strach z aliance. Tato strana má voličskou základnu hlavně na východní Ukrajině, kde jsou lidé více pro dobré vztahy s Ruskem, bojí se NATO a nemají o něm dost informací.
U mnoha lidí na Ukrajině přetrvává starý obraz Severoatlantické aliance jako agresivní organizace, která chce zničit Sovětský svaz. Chybí zde dostatek věrohodných informací, ani neproběhla žádná pořádná kampaň, která by lidem vysvětlila výhody členství v alianci.
A.cz: Takže časté dělení Ukrajiny na prozápadní západ a proruský východ podle Vás sedí. Nejde o zjednodušování?
Jak se to vezme. Třeba co se týká Evropské unie, tak si myslím, že východ Ukrajiny není tak odmítavý. Na východě je soustředěn průmysl a lidé, kteří v něm pracují, by nepochybně uvítali všestranné zlepšení podmínek, spojené se vstupem do unie. To platí i o ukrajinských průmyslových magnátech a oligarších, kteří samozřejmě mají v Evropě své obchodní zájmy a je pro ně důležitá. Ale je pravdou, že pocitově, nebo jak to jinak říci, obyvatelé východní Ukrajiny tíhnou více k Rusku než ti ze západní části země.
A.cz: Jak daleko podle Vás Rusko zajde v odporu ke členství Ukrajiny v EU a NATO? Někteří Ukrajinci mi říkali, že se bojí války. Dokážete si představit třeba ozbrojený konflikt na Krymu, kde převládá ruské obyvatelstvo, které by poloostrov chtělo připojit k Rusku?
Ukrajina v Evropské unii asi Rusku zase tak zásadně vadit nebude, ale je asi příliš brzy odhadovat, jaká bude jeho reakce. Co se týká Krymu, tam může k násilí dojít i bez NATO a mnohem dříve, než bude členství Ukrajiny v alianci aktuální.
Jedno je jasné: ruská reakce na jakékoliv výrazné sblíženi NATO a Ukrajiny bude ostrá, tvrdá.
A.cz: I vojenská?
Doufám, že něco jako ruská invaze na Krym je nerealistickým scénářem, ale někteří lidé v Rusku říkají, že jednou se to může stát. Hrozba pro Ukrajinu a její hranice existuje, to je nepochybné. Přesto nechci spekulovat, že může být válka, s tím si spíš hrajete vy novináři.
A.cz: Ruský premiér Vladimír Putin se ale nedávno nechal slyšet, že Ukrajina není státem v pravém slova smyslu a jeji hranice nejsou definitivní…
Putin je představitelem země, která má v tomto regionu své zájmy a může pochopitelně říkat, co chce. Takže se snaží i vyhrožovat a zastrašovat. Zajisté to není pravda, Ukrajina je normální zemí s přesně vymezenými hranicemi. Budiž ale řečeno, že přes všechny spory musíme usilovat o korektní vztahy s Ruskem. Je to náš velký soused, musíme brát v úvahu jeho zájmy a představy, musíme s ním nějak spolupracovat. Ovšem bez toho, abychom se vzdávali vlastních zájmů a demokracie jenom proto, že si to Rusko přeje.
