Reportáž: Rodiště Brežněva krize děsí. Spasí ho Česko?

Martin Novák Martin Novák
31. 3. 2009 11:45
Ukrajinské ocelárny a hutě zažívají krušné časy
Ocelárny, hutě a chemičky na Ukrajině obchází strach, stejně jako gigantický podnik DMK v Dněprodzeržinsku. Poptávka ve světě klesla, stejně tak jako ceny oceli a surového železa.
Ocelárny, hutě a chemičky na Ukrajině obchází strach, stejně jako gigantický podnik DMK v Dněprodzeržinsku. Poptávka ve světě klesla, stejně tak jako ceny oceli a surového železa. | Foto: Martin Novák

Dněprodzeržinsk /Od našeho zpravodaje/ - Česká vlajka vévodí čekárně na železničním nádraží v Dněprodzeržinsku.

Na velkém plakátě tady na zdi inzeruje místní agentura možnost sehnat práci v České republice. Zájemcům stačí jen se dostavit na adresu nebo zavolat a doufat, že se nějak dohodnou se zprostředkovateli.

Právě v tomto dvousettisícovém městě na východě Ukrajiny zřejmě zájemců o práci v cizině nebude málo. Místní dominanta a hlavní zaměstnavatel - velká huť a ocelárna DMK (Dněpriskij Metalurgičeskij Kombinat) to má kvůli krizi nahnuté.

Globální recese a pokles poptávky po železe a oceli dorazily i sem. Zaměstnanci se zvolna trousí do chřtánu obrovského kolosu, který stojí v samotném středu města a obytné domy - přesněji řečeno rozpadající se paneláky v typickém sovětském stylu - jej kolem dokonala obepínají.

Zájemci o práci v Česku v Dněprodzeržinsku vědí, kam zajít.
Zájemci o práci v Česku v Dněprodzeržinsku vědí, kam zajít. | Foto: Martin Novák

Před vchodem do budovy stojí tabule cti, kde jsou zveřejněna jména nejlepších pracovníků i s fotografiemi. Otázka je, jak dlouho ještě zůstane aktuální.

Ocelová velmoc

Ocelárny, hutě a chemičky tvoří páteř ukrajinské ekonomiky. Dohromady vytvářejí skoro polovinu veškerého exportu. Ukrajina je třetím největším vývozcem oceli na světě.

Ale průmyslová výroba v zemi kvůli slabé poptávce poklesla v lednu meziročně o šokujících 34 procent.

Velké závody propouštějí, pozastavují provoz nebo nevyplácejí mzdy. Průmysl ovládl strach a Dněprodzeržinsk není výjimkou.

Dominantou Dněprodzeržinsku jsou hutě, vede k nim hlavní Leninova třída
Dominantou Dněprodzeržinsku jsou hutě, vede k nim hlavní Leninova třída | Foto: Martin Novák

"Proč se mne ptáte, když víte, že je to špatné. Zatím vyrábíme, zatím, zatím. Co bude dál, nevím," mává rukou jeden z dělníků, vstupující do hlavní brány.

Televizor už je skoro splacený

Další je naladěn přátelštěji, ale není o mnoho optimističtější. "Situace je těžká, vážná. Platy jsou teď špatné, žádné odměny. Propouštělo se. Já si koupil před časem velkou televizi, naštěstí mi ke splacení chybí jen tři měsíce," říká s cigaretou v ústech a pohledem zaměřeným na velké pece a komíny v pozadí.

Pak přichází lehce nervózní členové ochranky. "Žádné fotografování," vyzývají a dávají najevo, že český novinář zrovna tady a teď není vítaným hostem.

Dněprodzeržinsk je na monstrózní huti závislý, ovšem i při plném provozu patří toto město k odvrácené straně Ukrajiny. Alespoň ve srovnání s relativně bohatým Kyjevem.

Volhy místo Mercedesů

Místo kyjevských automobilů západních značek tady převládají "klasické" Volhy, Lady a polské Fiaty, po kolejích se pomalu šinou staré, zanedbané a dávno přesluhující tramvaje ze smíchovské Tatrovky.

V ulicích to navíc vypadá, jako kdyby Sovětský svaz ještě existoval. Hlavní třída se jmenuje Leninova, zakladatel sovětské komunistické diktatury tady má sále i velkou sochu, i když její podstavec používají hlavně skateboardisté jako skokanský můstek.

Sochu zde má Felix Dzeržinskij, zakladatel sovětské tajné policie Čeka (předchůdce KGB) a hlavní organizátor masových poprav odpůrců komunistické moci ve dvacátých letech. Ostatně - po něm se město dodnes jmenuje.

Busta místního rodáka Leonida Brežněva na Leninově třídě. A před ní slavnostní svatební foto.
Busta místního rodáka Leonida Brežněva na Leninově třídě. A před ní slavnostní svatební foto. | Foto: Martin Novák

Hlavní "atrakcí" ale zůstává pozdější šéf strany a státu Leonid Brežněv. Ten se tady totiž narodil (tehdy se město jmenovalo Kamenskoje) a na hlavní třídě má na prominentním místě bustu. Nechybějí pod ní čerstvé květiny, za zády má bývalý generální tajemník siluetu obří hutě v plné parádě.

Dněprodzeržinsk je vskutku bizarní místo vzhledem k tomu, že se nachází v zemi, která usiluje o vstup do NATO a Evropské unie.

Šance pro komunisty?

Fotografie a busty Lenina nechybí v kanceláři časopisu Kommunist. Rudou vlajku má na stole i šéfredaktor Alexandr Golub.

Veškeré zlo související z krizí podle něj přichází z Ameriky a od jejího ukrajinského přisluhovače: prezidenta Viktora Juščenka. Komunisté se finanční krize na Ukrajině chopili jako své šance získat popularitu. Starým dobrým heslem "za nás byla práce i jistota".

"Vláda a prezident vůbec nezvládají krizi, hrozí totální rozpad země. Teritoriálně i ekonomicky. Juščenko hájí víc americké zájmy než ukrajinské," tvrdí Golub.

Dušuje se ale, že komunisté dnes na Ukrajině nechtějí, aby všechno jako v minulosti vlastnil stát. Ale velké podniky, jejichž majiteli jsou dnes většinou průmysloví oligarchové a cizí společnosti (například Mittal), hodlají znárodnit.

"Ukrajinská ústava definuje různé formy vlastnictví včetně soukromého a my to respektujeme. Strategické závody ale musejí být v rukou státu a stát musí zajistit lidem pomoc v případě, jako je třeba tato krize," tvrdí šéfredaktor listu, který z úsporných důvodů vychází jen dvakrát do týdne.

Šéfredaktor Komunistu Alexandr Golub.
Šéfredaktor Komunistu Alexandr Golub. | Foto: Martin Novák

Komunisté přes všechny problémy nejsou na Ukrajině zatím nijak zvlášť oblíbení. Volilo by je pouze zhruba pět procent. Ovšem popularita prezidenta Viktora Juščenka, kterého před pěti lety vynesla k moci oranžová revoluce, není o mnoho vyšší.

Ukrajina je demokratickou zemí, kde každý na rozdíl od mnoha jiných zemí bývalého SSSR může svobodně hovořit, demonstrovat a protestovat.

Ovšem podle posledního průzkumu téměř osmdesát procent Ukrajinců tvrdí, že je unavenou věčnými politickými hádkami stejný počet lidí by si v nynější krizi přál "silného vůdce".

 

Právě se děje

před 31 minutami

Rozpočet Ředitelství silnic a dálnic se zvýší o šest miliard

Letošní rozpočet Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vzrostl z původních 38 na 55 miliard korun. Příští rok se zvýší o dalších asi šest miliard. Na tiskové konferenci spojené s ukončením modernizace šestikilometrového úseku dálnice D1 u Velkého Meziříčí to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla by bez navýšení rozpočtu nebylo možné dokončit všechny plánované práce.

Aktualizováno před 1 hodinou

Nehoda devíti aut na náledí uzavřela dálnici D4 ve směru na Strakonice

Při dvou nehodách na dálnici D4 poblíž Kytína ráno havarovalo celkem devět aut, sedm ve směru na Strakonice a dvě v opačném směru. Dálnice zůstává zčásti zavřená. Nikdo se vážně nezranil, řekli policejní mluvčí Pavel Truxa a mluvčí středočeské záchranky Petra Effenbergerová. Směr na Prahu byl po 11:00 zprůjezdněn, směr na Strakonice bude kvůli odstraňování následků nehod a uklízení vozovky zavřený do odpoledních hodin.

Auta havarovala v úseku mezi Kytínem a Voznicí na pomezí okresů Praha-západ a Příbram. Podle informačního webu Ředitelství silnic a dálnic bylo na vozovce náledí. Záchranná služba ošetřila tři zraněné. "Měli zranění lehčího charakteru, po nezbytné péči na místě byli převezeni do příbramské nemocnice," uvedla Effenbergerová.

Ve směru na Prahu i na Strakonice se vytvořily na dálnici kolony, zavřený úsek mohou řidiči objet, ve směru na Strakonice je možné sjíždět na 18. kilometru na Mníšek pod Brdy nebo na 21. kilometru u Kytína.

Zdroj: ČTK
Další zprávy