Minsk (Od našeho zpravodaje) - Alexandr Lukašenko zřejmě povládne Bělorusku i nadále a bude počtvrté vyhlášen prezidentem.
Vyplývá to z prvních oficiálních odhadů výsledků. Lukašenka podle nich volilo 79,1 procenta Bělorusů. Až daleko za ním skončili nejznámější opoziční kandidáti Uladzimir Njakljajev a Andrej Sannikov.
Opozice už ale dopředu avizovala, že volby nebyly svobodné a že výsledky budou upraveny v Lukašenkův prospěch tak, aby zvítězil s výrazným náskokem už v prvním kole.
Stydíme se za diktaturu
Opozice svolala na večer velký mítink na Říjnové náměstí v Minsku, které se nachází na dohled od prezidentova sídla.
Za silného mrazu přišlo několik tisíc lidí, k nimž promluvili opoziční předáci. Ti volby označili za frašku. Demonstranti ale projevy téměř neslyšeli, protože z amplionů, které na náměstí instalovala radnice, hrála hlasitě hudba.
Na náměstí je rovněž velká ledová plocha pro veřejné bruslení, takže stoupenci opozice mohli obsadit jen jeho malou část.
"Jsme tady, protože se stydíme za to, že je Bělorusko diktaturou. Když člověk někam přijede, aby se styděl přiznat, že je Bělorus," řekl zpravodaji Aktuálně.cz mladý muž, který na demonstraci přišel s manželkou.
Útok na sídlo vlády
Lukašenko dopředu varoval, že demonstrace je nepovolená a nepřipustí porušování zákonů. Milice ale nakonec nezasahovala, ani na náměstí nebyla.
Prezident zřejmě nechtěl riskovat tvrdý zásah v den voleb, kdy je na Bělorusko upřena pozornost celé Evropy, jsou tam stovky zahraničních novinářů a ještě neodjeli pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Elitní oddíly ale podle agentury Reuters obušky a ohlušujícími granáty rozehnala asi 200 demonstrantů, kteří se snažili dostat na hlavní minské náměstí.
Při srážkách byl zraněn i kandidát Njakljajev. Podle dostupných zpráv utrpěl zranění hlavy a byl v do bezvědomí převezen do nemocnice.
Večer se podle agenturních zpráv pokusili demonstranti násilím proniknout do sídla vlády a parlamentu. Začali rozbíjet okna a skleněné výplně dveří. Potom se ale stáhli, když zjistili, že uvnitř budovy jsou ozbrojené pořádkové síly, napsala agentura AP.
Volby pod drobnohledem
Verdikt o tom, zda volby byly čestné a demokratické, by mělo zítra vynést vedení pozorovatelské mise OBSE.
Volby jsou sledovány bedlivě v Evropské unii a Rusku. EU slíbila Minsku, že pokud hlasování bude v pořádku, zlepší se vztahy a přijde i hospodářská pomoc.
Pokud ne, Lukašenko nadále nebude v členských zemích unie vítán, i když embargo vůči němu bylo formálně pozastaveno.
Lukašenko je dosud jediným prezidentem v historii samostatného Běloruska. Poprvé byl zvolen už v prezidentských volbách v roce 1994.
Podporují jej hlavně důchodci, zaměstnanci zemědělských družstev, ozbrojené síly včetně tajné policie KGB, šéfové velkých státních podniků a také lidé, kteří se obávají, že změna přinese nestabilitu, ztrátu pracovních míst a chaos.
Běloruská ekonomika je zhruba ze tří čtvrtin ve státních rukou, role vlády je v ní velmi silná. Platové rozdíly v Bělorusku jsou ve srovnání s jinými evropskými státy velmi malé.
Prezident, jeho spolupracovníci a loajální novináři či ekonomové to nazývají "běloruským modelem."
Opoziční předáci dopředu vyzvali politiky členských zemí unie, aby výsledek voleb neuznali.
Ačkoliv mohli poprvé bez obav pořádat mítinky, omezeně vystoupit v televizi a na několika místech vylepovat své letáky, klíčový bod voleb - práce volebních komisí a sčítání hlasů - podle nich zůstává neprůhledné a pod kontrolou prezidentova aparátu.
Běloruská televize ovládaná Lukašenkem ale v posledních dnech zintenzivnila útoky na opoziční předáky. V reportáži označila tým Uladzimira Njakljajeva za společnost pedofilů a narkomanů.
O opozici ve zprávách denně hovořila jako o podvratných existencích, které chtějí vyvolat provokace.
"Nejsme proti dialogu EU s Lukašenkovým režimem, ale imitaci demokracie nelze považovat za skutečnost," řekl Aktuálně.cz jeden ze soupeřů prezidenta, šéf hnutí Mluv pravdu Uladzimir Njakljajev.
S ruskými politiky se dostal běloruský vůdce do ostrých slovních přestřelek a o dříve bezvýhradnou podporu Moskvy přišel.
Blíží se však začátek roku, což je datum pro uzavření smluv o dodávkách ropy a plynu. Pokud budou mezi Moskvou a Minskem nějaké problémy, znovu může jedna nebo druhá strana zavřít kohoutky.
Do Evropy proudí přes Bělorusko zhruba 20 procent ruského plynu.
