Živě z Dagestánu: Jsme jako Švýcarsko, divili byste se

Jiří Just Jiří Just
6. 6. 2012 18:33
Reportér Aktuálně.cz navštívil region s nejhorší pověstí v Rusku
Hlavní mešita Machačkaly.
Hlavní mešita Machačkaly. | Foto: Jiří Just

Machačkala, Dagestán (od našeho zpravodaje) - Severní Kavkaz je pro mnohé Rusy "zatraceným místem". Týden co týden odtud přicházejí zprávy o bojích mezi islamistickými ozbrojenci a armádou.

Štafetu nejrizikovějšího regionu převzal po Čečensku sousední Dagestán.

Soudě podle statistiky zuří v Dagestánské republice nevyhlášená občanská válka. Za první čtvrtletí letošního roku následkem výbuchů a ozbrojených střetů zemřelo více než osmdesát osob. Loni počet obětí přesáhl čtyři stovky.

Tvrdit, že Dagestán má nakročeno somálským směrem, je ale zavádějící. Málokdo ví, že třeba ekonomicky se oblasti s nezáviděníhodnou pověstí v lecčems překvapivě daří.

Turismem proti teroru

"Dagestán je takové severokavkazské Švýcarsko. Dokonce tu jsou lepší podmínky než ve Švýcarsku: překrásné hory a pod nimi nádherné mořské pláže," líčí svou vlast nad šálkem pravé turecké kávy jeden dagestánský novinář.

Srovnání, nad nímž se Čech nejspíš pousměje, Dagestánci opravdu věří.

Foto: Reuters

Místní jsou na zdejší přírodu opravdu hrdí a politici v ní vidí šanci, jak zlepšit ekonomickou situaci regionu.

Horské středisko Matlas se stalo součástí Vladimirem Putinem iniciovaného projektu Kurorty Severnogo Kavkaza, který má na Severním Kavkaze vytvořit síť moderních lyžařských center. Ty by měly vzniknout do roku 2020 a jejich vybudování přijde na 450 miliard rublů (přibližně 286 miliard korun).

Dalším, neméně ambiciózním projektem je takzvaný Kaspický pobřežní klastr, který by měl pomoci vytvořit podél dagestánského pobřeží Kaspického moře síť letovisek.

Finance potřebné k vybudování klastru se odhadují na 140 miliard rublů. Nemalý díl zaplatí ze svého oligarcha dagestánského původu, devatenáctý nejbohatší Rus Sulejman Kerimov.

Oba zmiňované projekty mají vytvořit několik tisíc pracovních míst a přinést finance do regionálního rozpočtu. Zlepšení ekonomické situace by pak mělo mít za důsledek i lepší situaci bezpečnostní, doufá zdejší vláda.

Neboli - když bude práce, nebude čas ani chuť chodit bojovat proti vládě. 

Kvůli islamistickým ozbrojencům se zatím turisté Dagestánu vyhýbají. Jak otevřeně přiznal ředitel jednoho dagestánského sanatoria, "špatná pověst vytvářená médii, která z republiky dělá div ne válečnou zónu," odrazuje potenciální zákazníky.

"Přitom ceny za naše lázeňské služby jsou mnohem nižší a kvalita srovnatelná s ostatními tradičními jihoruskými destinacemi. Překáží nám ta negativní reklama," roztrpčeně říká.

Ulice hlavního města.
Ulice hlavního města. | Foto: Jiří Just

Do dvacítky nejlepších

Nehledě na výbuchy a přestřelky, Dagestán nemá vyloženě špatnou pozici z hlediska investičního potenciálu. V žebříčku 83 ruských regionů loni obsadil 33. místo a předstihl nejen sousední Čečenskou republiku, ale také některé regiony v centrálním Rusku.

Například Tverskou oblast či s Polskem sousedící Smolenskou oblast.

"Loni jsme schválili strategii rozvoje naší republiky do roku 2025. Naším úkolem je dostat Dagestán mezi dvacítku nejvíce rozvinutých regionů Ruska, ve všech ukazatelích. Jak makroekonomických, tak - co je nejdůležitější - z hlediska kvality života," tvrdí prezident Dagestánu Magomedsalam Magomedov.

"Problémy s bezpečností mnohé investory odrazují. Daleko vážnějším problémem je nicméně nedostatek finančních prostředků. Více než 70 k realizaci připravených projektů ještě nezačalo jen proto, že jejich autoři nemají vlastní prostředky a od finančních institucí nedostávají půjčky," vysvětluje hlava Dagestánské republiky.

Zbraně, které vláda zabavila dagestánským islamistům.
Zbraně, které vláda zabavila dagestánským islamistům. | Foto: Ministerstvo vnitra Dagestánu

Dagestán je výzva

Dagestán se proto snaží lákat investory ze zahraničí. O republiku projevily zájem firmy z Rakouska, Spojených států, Jižní Koreje nebo Turecka. Aktivně se o region zajímají také čínské společnosti, které přitahuje turistický byznys nebo výroba lehkých nákladních vozů Noriko.

V Dagestánu se najdou i české firmy. Turnovský Sklostroj se společně s Českou exportní bankou podílel na modernizaci sklárny v Dagestánských Ogních. Firma Ditherm zase měla zájem postavit na severu Dagestánu sedm závodů na zpracování odpadu.

"Pracovat tady je určitá výzva. Je to rozhodně jiná výzva, než pracovat v Moskvě nebo v Evropě, ale s prací tady nevidím žádný problém," říká Jeremy Tyndall, generální ředitel sklárny Caspian Flat Glass. O svůj život se - nehledě na pověst Dagestánu v Rusku i ve světě - nebojí. Zatím prý nemá důvod.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy