Kyjev/Moskva/Washington - Do předčasných prezidentských voleb zbývá na Ukrajině necelý týden.
A vláda v Kyjevě neochotně přiznává, že se hlasování kvůli současné krizi nebude konat na celém území státu.
Do hry se ovšem vložil nejbohatší muž země - oligarcha Rinat Achmetov. Ten vyzval zaměstnance svých podniků, aby poklidně demonstrovali proti separatistům. Ti mu chtějí na oplátku znárodnit majetek.
Dění kolem rusko-ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Rusko dnes Kyjevu po dlouhé době ukázalo příznivější tvář, když pochválilo "memorandum míru a porozumění," které schválil velkou většinou hlasů ukrajinský parlament. Programový dokument předpokládá ústavní reformu, nový status ruštiny, decentralizaci a amnestii pro povstalce na východě země, pokud složí zbraně.
Vlivný ruský poslanec Leonid Sluckij, šéf výboru pro záležitosti postsovětských států, považuje schválení ukrajinského dokumentu za "zdravé rozhodnutí". Ruský parlament je podle Sluckého připraven k "okamžitému navázání co nejširšího dialogu" s Ukrajinou, který prý ostatně ve formální rovině ani na minutu neustal. "Teď se objevila šance na maximálně efektivní parlamentní diplomacii," předpověděl ruský poslanec.
Americké ministerstvo financí dnes rozšířilo o dalších dvanáct osob sankční seznam Rusů odpovědných za porušování lidských práv. Do seznamu se dostali lidé, kteří podle USA mají bezprostřední odpovědnost za předčasnou smrt ruského auditora Sergeje Magnitského. Ten v roce 2009 zemřel v moskevské vazební věznici, když předtím obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z rozsáhlých defraudací.
Americký sankční seznam se opírá o takzvaný Magnitského zákon, který Kongres schválil předloni. Dosud do něj bylo zařazeno kolem dvaceti lidí, kteří nemají šanci získat americké vízum a jejichž majetek v USA je zablokován.
Podle ruských médií byl dnes americký seznam rozšířen například o osoby, které Američané obviňují z neposkytnutí lékařské pomoci nemocnému Magnitskému. Jsou mezi nimi hlavně pracovníci věznice Butyrka a vazebního vězení Matrosskaja tišina, kde byl obviněný auditor až do své smrti vězněn.
Ukrajina zadržuje dva ruské novináře a britského spolupracovníka ruské televize, kteří z východu země informovali o akcích separatistů. V Kramatorsku byli podle ruských médií zatčeni dva novináři bulvárního serveru LifeNews, v Mariupolu ukrajinská policie zatkla britského novináře Grahama Phillipse, který pracoval pro ruskou státní televizi Russia Today.
Podle ukrajinské tajné služby SBU měli novináři Marat Sajčenko a Oleg Siďakin namířeno do Slavjanska, kde chtěli informovat o akcích proruských vzbouřenců. Při výslechu se prý přiznali, že na Ukrajinu přijeli bez novinářského pověření. Podle některých informací jsou podezřelí z terorismu, v jejich voze se prý našel mobilní raketomet.
Proti zadržení ruských novinářů ostře protestoval ruský parlament, který chce k vyjednávání do Kyjeva vyslat skupinu poslanců.
Členské země Evropské unie by do příští zimy měly provést zátěžové testy, aby se zjistilo, jak by se vyrovnaly s významným narušením dodávek zemního plynu v souvislosti s ukrajinskou krizí. Vyplývá to z návrhu Evropské komise, který má k dispozici agentura Reuters.
Platit za ruský plyn předem? To teď není na pořadu dne, nechal se slyšet ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk s tím, že Moskva odmítá konstruktivní dialog.
Podle Českého plynárenského svazu (ČPS) zatím neexistují žádné signály, že by při omezení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu měly být omezeny dodávky plynu jinou, například severní cestou. Plynaři to uvedli v reakci na dopis ruského prezidenta Vladimira Putina, který nezmiňoval zastavení dodávek "ruského plynu pro Evropu", ale jen část ruského exportu zemního plynu pro Ukrajinu.
Na Ukrajině je na 10 000 uprchlíků ve vlastní zemi, většinou krymských Tatarů. Upozornil na to Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Tato migrace podle úřadu začala ještě před březnovým referendem o odtržení Krymu od Ukrajiny a připojením k Rusku.
"Achmetov si bohužel vybral. Tato volba je proti obyvatelstvu Donbasu. Placení daní Kyjevu znamená financování terorismu v Donbasu," dodal Pušilin. Znárodnění ovšem nebude jen tak, jelikož oligarcha disponuje početnou "armádou".
Denis Pušilin, jeden z představitelů samozvané "Doněcké lidové republiky", oznámil záměr zestátnit majetek v oblasti.
"Vzhledem k neochotě regionálních oligarchů platit daně do rozpočtu Doněcké lidové republiky jsme se rozhodli zahájit proces znárodňování," reagoval podle agentury Interfax-Ukrajina na Achmetova, jenž vyzval k demonstracím proti separatistům.
Achmetovovy kroky byly doposud vykládány nejednoznačně. Dlouho nebylo zřejmé, zda stojí na straně separatistů, či prozatímní vlády.
Minulý týden nicméně začali na pořádek v Mariupolu dohlížet jím financované neozbrojené hlídky.
Multimiliardář Rinat Achmetov, nejbohatší muž Ukrajiny, kterému patří na východě země řada velkých průmyslových podniků, vyzval v úterý své zaměstnance, aby pokojně protestovali proti proruským separatistům.
Nedělních prezidentských voleb na Ukrajině se chce zúčastnit i přes 6000 voličů z Ruskem anektovaného poloostrova Krym.
Informovala o tom státní volební komise, podle níž o změnu místa hlasování požádalo do pondělní uzávěrky 4451 obyvatel Krymu a 1587 lidí z přístavu Sevastopol.
Ukrajinský parlament ratifikoval memorandum s Evropskou unií. Brusel na jeho základě poskytne Kyjevu finanční pomoc ve výši miliardy eur. Pro bylo 229 z 281 přítomných poslanců.
Kromě EU na zadluženou Ukrajinu poputují i peníze z Mezinárodního měnového fondu či Spojených států.
Ministerstvo sociálních věcí pozastavilo vyplácení důchodů ve Slavjansku a Kramatorsku. Informoval o tom server Ukrajinska pravda.
Dodejme, že Kiseljov během krize kolem anexe Krymu divákům tvrdil, že Rusko může proměnit Spojené státy v radioaktivní popel. V minulosti se "proslavil" například výrokem, že těla homosexuálů by měla být po smrti spálena.
Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost, která zaštiťuje státní média, čelí nemalému skandálu. Jak napsal server The Moscow Times, dva roky staré krvavé záběry z neklidného Severního Kavkazu vydávala za video z Ukrajiny.
Šéf společnosti Dmitrij Kiseljov to označil za "nechtěnou chybu". "Zpráva měla chyby, ale ty se stávají," komentoval to známý obhájce prezidenta Putina.
Šéf ruské vlády komentoval i hrozící plynovou krizi. Podle něj záleží jen na Ukrajině, zda budou na Západ dál proudit dodávky zemního plynu.
Situace momentálně vypadá patově. Moskva požaduje, aby Kyjev neprodleně uhradil svůj miliardový dluh. Kyjev tvrdí, že tak učiní, až Gazprom sníží cenu komodity. Ta momentálně činí 485 dolarů za 1000 metrů kubických.
Podle Medveděva je situace horší než v dobách studené války. "Rozhodnutím o sankcích naši partneři, jak Američané, tak Evropané, ničí předivo mezinárodních vztahů. Myslí si, že nám naženou strach?"
Ruský premiér Dmitrij Medveděv je přesvědčen, že americké sankce, jež na Rusko dopadly kvůli anexi Krymu, skončí společně s vládou Baracka Obamy, tedy po volbách v listopadu 2016.
"Prostě se vymění vláda USA, Obamu vystřídá jiný prezident - a na ty sankce všichni zapomenou. Nikdo tím nic nezíská," řekl v televizi.
Ukrajinská vláda si je vědoma toho, že se nadcházející prezidentské volby nebudou kvůli současné krizi konat na celém území státu.
Ministr vnitra Arsen Avakov na pondělní tiskové konferenci přiznal, že nedělní hlasování nebude možné ve značné části východoukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti. Zdůraznil ale, že se volby každopádně uskuteční.
Podle centrální volební komise je k jejich sledování registrováno téměř 2800 mezinárodních pozorovatelů.
Ve Slavjansku pokračují boje mezi separatisty a ukrajinskou armádou. Podle tiskových agentur zní předměstími výbuchy. Vojáci se v rámci "protiteroristické operace" snaží město zbavit proruských ozbrojenců.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil vojenským jednotkám na manévrech u hranic s Ukrajinou návrat do kasáren. Uposlechl tak pondělní výzvu prezidenta Vladimira Putina.
Na své základny se vracejí vojáci cvičící v Belgorodské, Brjanské a Rostovské oblasti. Rozkaz k návratu vojáků do kasáren vydal Putin i dříve, ale vzápětí začaly u hranic nové manévry.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás budeme opět sledovat důležité dění na Ukrajině.
