Moskva dnes informovala, že ruský prezident Vladimir Putin bezprostředně po sestřelení nereagoval na žádost tureckého kolegy Recepa Tayyipa Erdogana o telefonický rozhovor a o setkání na klimatické konferenci v Paříži.

Foto: Reuters

Podle Žirinovského se "spojenci Turecka z NATO vměšovat nebudou“. "Nebude se jím chtít umírat v jaderném požáru," doplnil.  Zároveň dodal, že "Turecko je nyní pro Rusko nepřítel číslo jedna".

"Turci jsou východní národ a nejvíc je rozčiluje a znepokojuje nejistota. V současné době zuří – prezident, premiér i generální štáb. Nevědí, co se stane. Na jejich místě bych se bál ničivého úderu. Jeden hloupý krok prezidenta a země může zmizet," řekl.

Ruský poslanec Vladimir Žirinovskij dnes pohrozil jaderným úderem proti Turecku.

"Je snadné zničit Istanbul. Stačí shodit jednu jadernou bombu do průlivu a smete ho vlna. Bude to hrozná povodeň. Voda se zvedne o 10 až 15 metrů a město zmizí. Žije tam přitom devět miliónů lidí," uvedl skandály proslulý politik ve vysílání rozhlasové stanice Hovoří Moskva.

Pokud jde o politické řešení, Rusko bude důrazně prosazovat spravedlivý politický proces, při němž sami Syřané rozhodnou o svém osudu, řekl také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Podpořil myšlenku "inkluzívního" procesu politického urovnání v Sýrii, jinými slovy účasti Asadova režimu na rozhodování o budoucnosti země. Západní spojenci Asadovu roli v syrském usmíření odmítají a podporují umírněnou syrskou opozici, která chce nynější režim odstranit silou.

"Přikládáme velký význam součinnosti v rozhodném boji s terorismem a pokroku na cestě politického urovnání syrské krize s přihlédnutím k zájmům Syřanů. Ceníme si zájmu syrského vedení o řešení těchto úkolů," prohlásil Lavrov podle agentury Interfax.

Hlavním úkolem světového společenství je nyní podle Lavrova co nejdřív sestavit seznam teroristických organizací operujících v Sýrii.

"Rozhodnutí spočívá v určení, kdo je kdo. Úkolem je sestavit seznam teroristických organizací, které budou vyloučeny z jakýchkoli politických jednání a jichž se nebude týkat příměří," vysvětlil ruské stanovisko ministr.

Ruský ministr zahraničí Sergel Lavrov. | Foto: Reuters

"Máme stále víc otázek kolem skutečných záměrů Ankary a jejího skutečného zájmu o likvidaci terorismu v Sýrii a o normalizaci tamní situace," konstatoval Lavrov.

Za vrchol cynismu označil situaci, kdy "některé ze zemí sousedících se Sýrií hovoří o oddanosti rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN a označují se za účastníky koalice, ale hrají hru, v níž teroristům připadá role tichých spojenců," prohlásil ve zřejmé narážce na Turecko.

Rusko od 1. ledna zruší Turkům bezvízový styk.

Předseda dolní komory ruského parlamentu Sergej Naryškin uvedl, že Rusko má právo vojensky zareagovat na sestřelení svého letounu členským státem NATO.

"Známe ty, co to udělali. Musejí být souzeni. Odpověď z ruské strany bude jistě následovat, a to v souladu s mezinárodním právem. Kromě toho má také Rusko právo na odpověď vojenskou," řekl.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Moskva zpochybňuje úmysl Turecka vymýtit terorismus.

Podle Moskvy není Západ v boji proti Islámskému státu v Sýrii připraven vytvořit koalici s Ruskem.

Po schůzce Vladimira Putina s jeho francouzským protějškem Hollandem to novinářům oznámil mluvčí Dimitrij Peskov. Dodal však, že Rusko zůstalo otevřené ke spolupráci "v jakémkoliv směru, na který budou naši partneři připraveni".

Fabiusova slova by naznačovala zásadní změnu ruské strategie v Sýrii.

Moskva ze Západu doposud za svoji leteckou operaci sklízela především kritiku, a to kvůli tomu, že většina útoků cílila na povstalce, kteří už přes čtyři roky bojují proti režimu prezidenta Bašára Asada. Právě na základě jeho pozvání Rusové v Sýrii zasahují.

Ruské letectvo podniklo za poslední tři dny 134 operací, během nichž zasáhlo v Sýrii 449 cílů, napsala agentura Interfax.

Společným cílem Ruska a Francie je vypátrat a zničit teroristy z Islámského státu (IS), kteří jsou zodpovědní za smrt stovek Rusů a Francouzů. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin po čtvrtečním jednání se svým francouzským protějškem Françoisem Hollandem. Další výroky však ukázaly rozdílné pohledy obou státníků na roli syrského prezidenta Bašára Asada a také Turecka v boji proti IS. Přehledné shrnutí čtvrtečního dění najdete ZDE.

Vladimir Putin chce zlepšit vztahy mezi Ruskem a Západem, které kvůli sporu kolem Ukrajiny klesly na nejnižší úroveň od konce studené války - a nejspíš toho dosáhne. Soudí tak odpůrce Kremlu a někdejší ruský oligarcha Michail Chodorkovskij, který bezmála deset let strávil v ruském vězení a nyní žije v exilu. Zájem na sblížení má podle něj i Západ. "Sankce (Západu proti Rusku) možná formálně zrušeny nebudou, ale budou zmírněny, protože západní politici čelí tlaku podnikatelů ve svých zemích," prohlásil v rozhovoru s agenturou Reuters Chodorkovskij, jehož firma Jukos byla svého času největší soukromou ropnou společností v Rusku.

Michail Chodorkovskij. | Foto: Reuters

Dál trvá napětí mezi Ruskem a Tureckem kvůli sestřelení ruského bombardéru. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že "proradné údery do zad" od Turecka, které prý Rusové považovali za partnera v boji proti terorismu, jsou "absolutně nevysvětlitelné".

Jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan se za incident odmítá omluvit; naopak by se podle něj měl omluvit stát, který narušil turecký vzdušný prostor, tedy Rusko. Moskva ovšem přítomnost svého stroje nad tureckým územím popírá.